Přizpůsobení kočky novému prostředí – Vše, co o tom potřebuješ vědět!

Může se kočka opravdu za jeden den zvyknout na nový domov? Nebo je to jen mýtus, který stresuje nás i naše kočičí přátele?

Přizpůsobení kočky novému domovu je výzvou, ať už jde o adopci kotěte nebo stěhování. Přestože se to může zdát jako malá změna, pro kočku to znamená úplnou transformaci prostředí. Nové pachy, zvuky a prostředí mohou vyvolat její nejistotu.

Proces adaptace může trvat od několika dní až po týdny. U citlivějších koček to může být ještě delší. Je důležité umět rozpoznat, kdy potřebuje kočka čas pro sebe a kdy se cítí dostatečně v bezpečí a je připravena na interakci.

Tento článek vás provede procesem přivykání kočky na nový domov. Zaměříme se na bezpečné místo pro ni, stanovení rutiny, zařízení toalety, krmení a způsoby, jak zvládnout návštěvy a kontakt s dalšími zvířaty. Klíčové je jedno pravidlo: nevyvíjet tlak, nevytahovat kočku z úkrytu a nepoužívat tresty.

V období adaptace je rovněž důležité vyvarovat se zásadních změn. Citlivému trávení může pomoci lehce stravitelné krmivo a neperfumované stelivo. Hlavním cílem je minimalizovat stres a zajistit kočce maximální klid a pohodu.

Klíčové body

• Tempo adaptace se liší; trvání několik dnů až týdnů je normální.

• Základem přizpůsobení kočky jsou klid, rutina a předvídatelnost.

• Při adopci i stěhování je důležité snižovat podněty a tlak na kontakt.

• Když máme doma novou kočku, respektujeme její potřebu skrývat se.

• Stres koček je často spojen s novými pachy, hlukem a ztrátou známého prostředí.

• Pro zvykání na nový domov postupně rozšiřujeme prostor a udržujeme stabilní rutinu.

Proč je změna prostředí pro kočku tak náročná

Přesun kočky do nového bytu znamená, že jí bere její známé teritorium. Je zvyklá na specifické pachy, rutiny a bezpečná místa. Ztráta těchto jistot způsobí, že kočka rychle pocítí stres z nového domova.

Teritoriální povaha koček velmi ovlivňuje jejich reakci na nové prostředí. Domov si označují pomocí těla, tváře a škrábání, aby si upevnily pocit, že prostor jim patří. V neznámém prostředí mohou reagovat buď zvýšeným značkováním, nebo se stáhnou a vyčkávají.

Kočky mohou být zmateny novými vůněmi, jako je čerstvá malba nebo čisticí prostředky. Tyto pachy jsou silné a zakrývají feromony, na které jsou zvyklé. Následně se mohou chovat opatrněji i v pro nás zdánlivě bezpečných situacích.

Mezi běžné zdroje stresu patří:

• cesta v přenosce a jízda autem
• hluk z chodby, sousedé, výtah, nová akustika místností
• neznámí lidé, návštěvy a jiné tempo domácnosti
• jiná zvířata a cizí pachy v rozích a na textiliích
• nové umístění záchodu, misek a škrabadla

Někdy se u koček po stěhování projevují chování, které nás může překvapit. Mohou se schovávat, méně jíst, víc sledovat co se děje a v noci prozkoumávat byt. Může se stát, že častěji mňoukají nebo se objeví nehody mimo záchod.

Adaptace na nové prostředí tudíž nespočívá pouze v čase. Zahrnuje i to, jak rychle najde kočka svůj řád v novém domově.

Proto je důležité zajistit, aby měla naše kočka pevná místa pro krmení, toaletu, odpočinek a hru. Stabilizací těchto zón je možné snížit stres. Postupně se kočičí feromony znovu v prostředí ustanoví.

Jak poznáme, že adaptace probíhá dobře (a kdy zpozornět)

Monitorujeme-li změny v chování naší kočky, měli bychom všímat malých detailů. Dobré znamení adaptace může být, jak kočka pravidelně konzumuje krmivo a vodu. Dále, že bez problémů používá kočičí záchodek a pohybuje se po domě s jistotou. Postupem času ji také uvidíme více se čistit, přicházet za námi a spát v uvolněné pozici.

• Jíme a pijeme bez dlouhého váhání, porce se pomalu vrací do normálu.
• Toaleta funguje: moč i stolice jsou bez námahy a bez překvapení mimo záchod.
• Zvědavost roste: prozkoumáváme další místnosti a reagujeme na hru.
• Hygiena a spánek: myjeme se, protahujeme se a odpočíváme klidněji.

Určité stresové signály mohou kočky projevovat pouze krátkodobě. Během prvních dnů mohou být skryté, nemají zájem o fyzický kontakt a mohou syčet, pokud jsou náhle vyrušeny. Noční „patrolování“ je rovněž běžné, jelikož kočka se seznamuje s novými zvuky a vůněmi. Proti strachu pomáhá klidný hlas, stabilní rutina a bezpečný prostor pro návrat.

Jestliže pozorujeme výrazné odchylky od normálního chování, je čas na zpozornění. Alarmující je, pokud kočka odmítá jídlo déle než jeden den nebo pokud výrazně ubyde na příjmu vody. Také bychom měli být ostražití v případě opakovaného zvracení, průjmu, apatie, rychlého hubnutí, krve v moči, bolestivého močení nebo dlouhotrvajícího vyhýbání se toaletě.

• Nejíme ani nepijeme, nebo pijeme nápadně málo.
• Zvracíme opakovaně, máme průjem nebo jsme bez energie.
• Močíme s námahou, často po troškách, nebo vidíme krev.
• Na toaletu nejdeme dlouho, případně se bolestivě snažíme.

Stres může také zhoršit jiné, skryté zdravotní problémy, jako je cystitida (zánět močového měchýře) nebo nadměrné lízání břicha a packy. Z toho důvodu bychom měli konzultovat veterináře co nejdříve, aby se problém nezhoršil. Rychlý zásah může ušetřit kočce bolest a nám týdny nejistoty.

Pro lepší přehled si vedeme jednoduchý deník. Zapíšeme, kolik kočka snědla, kolik vypila, jaké měla vyprazdňování a jak spala. Stačí krátké poznámky každý den. Tato evidence nám umožní rozlišit, co jsou normální příznaky adaptace a co jsou stresové signály vyžadující okamžitou pozornost.

Příprava bytu nebo domu ještě před příjezdem kočky

Před příchodem kočky vytvoříme klidnou místnost s uzavřenými dveřmi. Ideální je ložnice nebo pracovna, kde panuje menší hluk a méně pohybu. Tento krok je klíčový pro adaptaci kočky, neboť v menším prostoru se lépe zorientuje.

Poté promyslíme nezbytné nákupy pro kočku, aby se snadno adaptovala. Nejde o velký seznam, spíše o základní potřeby připravené ihned od startu.

• kočičí záchod, stelivo a lopatka
• dvě misky a zvlášť místo pro vodu
• pelíšek nebo deka a jeden až dva úkryty
• škrabadlo a pár tichých hraček
• přepravka, která zůstane dostupná i doma

Pro zabezpečení bezpečného prostředí pro kočku prověříme domácnost. U okna na ventilaci umístíme síť, a balkonové dveře držíme zavřené. Odstraníme jedovaté rostliny jako lilie, zajistíme volně visící kabely a domácí chemii skryjeme.

Pozornost věnujeme také umístění kočičího záchodu. Postavíme ho do klidného místa, ne přímo vedle pračky či v prostoru chodby. Jídlo umístíme dostatečně daleko od toalety a vodu necháme přístupnou na několika místech.

Do místnosti také přidáme škrabadlo na snadno dostupném místě, ideálně blízko odpočinkového koutu. Vytvoření „pachového mostu“ pomocí deky z kočičího předešlého domova nebo našeho trička usnadní její adaptaci. S těmito opatřeními zajistíme hladký přechod pro kočku bez stresu.

První den: klidný příchod a minimální podněty

Na první den s kočkou si zajistíme klidné prostředí. Ztlumíme televizi a vyhneme se vysávání. Okna i dveře udržíme zavřené, abychom předešli náhlým hlukům. Děti upozorníme, že přednost mají ticho a klidné chování.

Po příchodu kočky do nového domova ji zavedeme do startovací místnosti. Přepravku opatrně postavíme na podlahu a otevřeme. Kočku necháme, ať si sama najde cestu ven bez nutkání ji mazlit nebo fotit.

Pro usnadnění prvních hodin adaptace kočky ukážeme základní místa. Jsou to toaleta, miska s vodou a jídlem. Tyto položky necháme pohromadě a během prvních dnů nic nepřesouváme. Cílem je zajistit kočce pocit bezpečí díky konzistenci.

• Malá porce známého krmiva a čerstvá voda hned po příjezdu
• Jeden klidný pokoj, bez návštěv a bez hlasitých zvuků
• Jemný hlas, pomalé kroky, žádné chytání do náruče

Je běžné, že se kočka první den schová. To vnímáme jako přirozenou obrannou reakci. K úkrytu nepřistupujeme násilně, ale sedíme poblíž, mluvíme tiše a necháme kočku, aby sama vyhledala kontakt.

Při krmení ji nespěcháme a jen pozorujeme. Pokud se kočka v novém prostředí napije a nejí několik hodin, není to alarmující. Klíčové je, aby měla vždy k dispozici čistou vodu, záchod a místo pro odpočinek.

přizpůsobení kočky novému prostředí: osvědčený postup den po dni

Každá kočka má jiné tempo přizpůsobení. Proto přistupujeme k adaptaci jako k procesu, nikoli jako k závodu. Udržujeme klid a jasné signály, abychom kočce ukázali, co je bezpečné. Vytváříme jednoduchý denní plán, který kočce pomáhá zachovat rytmus.

1. Dny 1–3: Začínáme pouze ve startovací místnosti. Důležité je, aby miska, toaleta a pelíšek byly na stejném místě. Vytváříme rutinu bez překvapení. Interakce jsou krátké a tiché, dáváme kočce prostor pro ústup.

2. Dny 4–7: Zahajujeme s přidáním další místnosti. Pokud se objeví napětí, lépe je ustoupit. Hry a odměny mohou adaptaci urychlit. Budujeme důvěru malými gesty, jako je pamlsek za přiblížení.

3. Týdny 2–3: Posilujeme rituály a rozšiřujeme prostředí o škrabadla či vyhlídky. Případně zkoušíme zavádět návštěvy nebo další zvířata opatrně. Signály kočky nám říkají, zda adaptaci urychlit či zpomalit.

Neměníme krmení časy a udržujeme klidný režim. Pred krmením uskutečníme krátkou hru. Tato rutina snižuje nejistotu kočky. Lepší pochopení, co kočce dělá dobře, nabízíme.

• Nové krmivo či stelivo a změny v uspořádání domova zavádíme postupně.

• Při couvání kočky nevnucujeme interakci, raději zpomalíme adaptaci a učiníme krok zpět.

• Odměňujeme správné chování a respektujeme její hranice, vždy nabízející možnost úkrytu.

Vedeme jednoduché záznamy o adaptaci. To činí proces transparentnějším. Identifikujeme, co funguje – klidnější večer či upravený harmonogram. Konzistence je klíčem ke zvýšení pocitu bezpečí u kočky.

Jak nastavit bezpečné místo pro skrývání a odpočinek

V novém prostředí kočky často hledají bezpečné místečko, kde mohou být v klidu. Schovávání není špatné; je to způsob, jak zmírnit stres. Kočka potřebuje určitou vzdálenost od lidí i hluku, než se začne cítit dostatečně pohodlně, aby prozkoumala okolí.

Nejlepší skrýše jsou v tichých částech domu, daleko od rušných míst a hlučných přístrojů. Přidání měkké deky, která voní jako my, pomáhá kočce cítit se bezpečněji. Důležité je, aby z úkrytu vedly dvě cesty ven, aby kočka neměla pocit, že je uvězněná.

• Kartonová krabice položená na boku, částečně přikrytá dekou.
• Iglú pelíšek pro kočku nebo krytý škrabací domek, kde je šero.
• Prostor pod postelí slouží jako dočasný úkryt, dokud si kočka nezvykne na domácnost.
• Police a vyvýšená místa rozšiřují kočičí teritoria a zamezují přelidnění.

Vertikální prostory poskytují kočkám pocit bezpečí, protože umožňují lepší přehled o okolí. Místa jako odpočívadla na škrabadlech, stabilní police, nebo horní plochy skříní jsou ideální. Rozložením těchto míst snižujeme napětí v domácnosti, zvláště pokud zde žije více osob či zvířat.

Je-li kočka schovaná, dodržujeme jednoduché pravidlo: nezasahujeme do úkrytu. Mluvíme s ní tiše a čekáme, až přijde sama. Dětem musíme vysvětlit, že úkryt je výhradní „kočičí zóna“, kam patří jen kočka.

Seznámení s lidmi v domácnosti a s návštěvami

Adaptace kočky na nové prostředí se odehrává v jejím vlastním tempu. Začínáme postupně, nejdříve s jedním člověkem, udržujeme konzistentní čas a rutinu. Dáváme kočce prostor, abychom respektovali její rozhodnutí přiblížit se, aniž bychom ji nutili.

Řeč těla hraje klíčovou roli při socializaci kočky. Sedíme tak, abychom ji neohrožovali, vyhýbáme se přímému pohledu a komunikujeme tiše. Jemným mrkáním a možností přivonět k naší ruce, aniž bychom ji dotkli, nabízíme přátelské gesto.

Přiblížení oceníme pamlskem, demonstrujeme tím cestu k naší důvěře. Dotýkáme se kočky pouze, pokud to sama inicuje. Interakci vždy ukončíme, než se začne cítit nepohodlně.

1. Nikdy nevynucujeme její přítomnost před ostatními; necháme ji přijít k nám přirozeně.
2. Odměny jsou krátké a časté, vždy po klidném chování.
3. Při známkách nepohodlí ze strany kočky zpomalíme a poskytneme pauzu.

Přístup k návštěvám vztahujícím se k kočce vyžaduje hlavně klid. Zajistíme kočce úkryt a hostům vysvětlíme, že kočku mají ignorovat. Vyvarujeme se hlasitého pozdravu a náhlých pohybů.

• Učíme děti, aby byly tiše a pohybovaly se pomalu.
• Zmírňujeme hluk z dveří a zvonění, abychom zabránili pronásledování po domě.
• Pamlsek lze položit na zem, nikoli přímo k čenichu.

Kočka může mít obavy z návštěv, i když je jinak doma v pohodě. Není nutné ji měnit ve společenské zvíře; pocit bezpečí je prioritní. Kočka si na lidi zvykne jistěji a bez stresu, pokud má vždy možnost volby a úniku.

Seznámení s dalšími zvířaty: kočka a kočka, kočka a pes

Při seznamování koček je třeba mít trpělivost. Proces trvá od několika dnů až do týdnů. Spěch může zvýšit riziko konfliktů a dlouhotrvajícího stresu u zvířat. Je lepší postupovat pomalu, sledovat jejich reakce a řeč těla.

Začínáme výměnou pachů. Vyměníme deky a pelechy, používáme čistý hadřík pro otření tváří, kde se nacházejí feromony. Potom přenášíme vůni na druhé zvíře a podpoříme klidové chování a odměnou.

Krmení zvířat na opačných stranách zavřeného prostoru také efektivně pomáhá. Zvířata se učí, že druhé zvíře přináší něco dobrého, aniž by bylo vyvíjen tlak na bezprostřední kontakt. Když při tomto cvičení panuje klid, postupujeme dále.

1. Necháme zvířata vidět se skrze dětskou branku nebo síť a setkání udržujeme velmi krátce.
2. Při prvních známkách aggression: ztuhnutí, syčení, vrčení, intenzivní zírání nebo švihání ocasem, okamžitě setkání ukončíme.
3. Čas strávený spolu postupně prodlužujeme, ale vždy končíme o moment dříve, než je potřeba.

Když je cílem seznámit kočky mezi sebou, je potřeba zajistit více zdrojů. Čím více toalet, misek a lehátek, tím méně soutěžení. Vertikální únikové cesty umožňují kočkám vyhýbat se bez stresových pronásledování.

• Záchody rozmístíme tak, aby je nebylo možné snadno blokovat.
• Zajišťujeme průchody ve výškách: police, škrabadla, parapety.
• Dodáváme více klidových zón, aby každá kočka měla svůj prostor.

Seznamování kočky a psa vyžaduje důraz na bezpečnost a sebekontrolu psa. Pes zůstává na vodítku, cvičíme jeho klidné chování, odměňujeme za ignorování kočky. Kočka musí mít vždy šanci na útěk do bezpečí.

Adaptace kočky na psa bývá snazší, pokud pes nevykazuje lovecké chování. Nikdy neprovádíme „testovací honění“, i pokud to vypadá jako hra. Preferujeme krátké kontakty, které končí klidem.

Toaleta a čistotnost v novém domově

Stěhování nebo přivádění kočky do nového bytu občas přináší nehody. Tyto situace mohou souviset se stresem, změnami v domácnosti nebo novými vůněmi. Někdy je problém jednoduše v umístění kočičí toalety, které není pro kočku ideální.

Když kočka nechodí na svůj záchod, nejedná se o záměrnou neposlušnost. V novém prostředí může dočasně upadnout její čistotnost, zvláště pokud má obavy z nových zvuků, jako jsou dveře nebo pračka. Udržování rutiny a zajištění klidného prostředí může pomoci.

• Vybrání tichého místa s jednoduchým přístupem zajistí, že kočka bude mít klid.
• Umístění záchodu daleko od jídla a vody je příjemnější pro kočku.
• Máme-li více koček, dodržujme pravidlo „počet koček + 1“ pro ideální počet záchodků.
• Při konfliktech mezi kočkami může přidání dalšího záchodku pomoci rychleji než změny režimu.

Výběr správného typu záchodu také hraje roli. Open-style záchody jsou oblíbené u koček, které preferují přehled o prostoru. Na druhé straně, některé kočky upřednostňují záchody s krytem, který musí být dostatečně velký pro pohodlné otočení.

1. Nezvyšujeme hlas ani netrestáme kočku, dojde-li k nehodě.
2. Vyčištění místa enzymatickým čističem zamezí opakování nehody kvůli pachu.
3. Omezení prostoru pro kočku a pravidelné navádění na toaletu může situaci zlepšit.

Při problémech s močením je důležité být pozorný. Pokud kočka chodí často na malou, mňouká bolestivě nebo má v moči krev, měli bychom se co nejdříve poradit s veterinářem. Rychlá reakce může ušetřit jak stres, tak bolest naší kočce.

Krmení a hydratace během adaptace: co podpoří klidné bříško

Přizpůsobení se novému domovu často ovlivní chuť k jídlu a trávicí procesy. Proto je klidné a konzistentní krmení kočky během stresu zásadní. Doporučujeme se držet jejího standardního krmiva. Nové ingredience by měly být přidávány postupně, ne náhle.

Nejedná-li kočka ihned po příchodu do nového domova, nenutíme ji k jídlu ani nevytváříme rušný prostor okolo misky. Zřizujeme klidné prostředí pro krmení daleko od záchodu. Po krmení zajistíme klid. Častější podávání menších porcí může snížit zátěž na žaludek.

Pro kočky se citlivou povahou může být dobrým rozhodnutím zvolit hypoalergenní krmivo, zvláště pokud uvažujeme o potravinové intoleranci. CricksyCat nabízí ideální řešení pro období adaptace s hypoalergenními recepturami bez kuřecího masa a pšenice. Jednodušší složení krmiva může přinést úlevu při trávicích problémech.

Nabízíme krmivo vhodné pro naše kočky podle jejich individuální potřeby. Jasper suché krmivo přichází s hypoalergenní variantou s lososem nebo tradičním jehněčím, které pomáhá předcházet běžným problémům. Bill mokré krmivo z lososa a pstruha poskytuje šetrnou hypoalergenní volbu pro ty, kteří chtějí zvýšit příjem tekutin.

• Jídlo podáváme ohřáté na pokojovou teplotu, čímž zvýšíme jeho lákavost.
• Umístění mnoha vodních misek odděleně od krmiva zlepší hydrataci koček.
• Pro vybíravé kočky může pomoci použití fontánky nebo častější výměna vody.
• Krmení bez přítomnosti diváků, s důkladným sledováním stolice a zvracení, zvláště při změnách v krmivech, je klíčové.

Kočičí stelivo a vůně domova: jak podpoříme pocit bezpečí

Kočky vnímají pachy jako mapu a zdroj jistoty. Když se cítí doma bezpečně, méně značí teritorium vůněmi. Začínáme tedy s tím, co znají: místo pro odpočinek bez změn, známé předměty a pravidelný denní režim.

Pomáhá nám vytvoření vůně domova specificky pro kočku. V kočičím koutku ponecháme předměty, jako jsou deky, pelíšky nebo škrabadla, které přirozeně pohlcují vůně domova. Vyhneme se použití parfémovaných osvěžovačů a agresivních čisticích prostředků, aby se kočka necítila ve stresu.

Toaleta kočky musí být stabilním a neproměnným bodem jejího dne. V prvních dnech necháme stelivo a jeho vůni beze změn. Cílem je, aby kočka nemusela dešifrovat nové signály. Pro stelivo bentonit preferujeme jednu značku a doplňujeme jej podle potřeby, neustále kontrolujeme čistotu.

Při výběru steliva se osvědčilo Purrfect Life, které je 100% přírodní a bentonitové. Jeho výborná kontrola zápachu a schopnost hrudkovat napomáhá udržovat čistotu bez použití chemie. Díky tomu může kočka najít „své“ místo, a my zjistíme, jak uklidnit domácího mazlíčka prostřednictvím jednoduché rutiny.

• Čistíme pravidelně, ale vyhýbáme se intenzivním vůním: lopatka každý den, kompletní výměna podle potřeby.
• Místo pro záchod umístíme do klidné oblasti, mimo oblasti s pračkou, průvanem nebo rušnými chodbami.
• Řešíme-li nehody, prioritou je zkontrolovat čistotu a počet toalet před zvážením trestů.

Když je toaleta kočky příjemná a její umístění konzistentní, minimalizujeme riziko nehod mimo ni. Náš výběr steliva se pak zaměřuje na podporu pocitu bezpečí a stability v novém domově.

Hra, obohacení prostředí a prevence stresu

Ve svém novém domově je hraní s kočkou způsob, jak uvolnit napětí a vybudovat důvěru. Preferujeme kratší hry trvající 5–10 minut, opakované několikrát denně. Toto předchází přetížení kočky a zároveň jí poskytuje pozitivní zážitek.

Hry simulující lovení, které mají jasný závěr, jsou velmi účinné. Končíme je vždy „úlovkem“, aby kočka necítila frustraci z neúspěšného lovu. Tím zvyšujeme její pocit jistoty a motivaci zapojit se i příště.

• Udice a peříčka využíváme pro změnu tempa a dopřáváme si pauzy.

• Pro krátké sprinty slouží míčky a myšky.

• Pamlsky schované v bezpečných koutech domova podněcují „lov“.

• Hlavolamy na krmivo zaměstnávají jak hlavu, tak čich kočky.

Obohacení prostředí je stejně důležité. Nabízíme kočkám aktivity i když nejsme doma. Umístění škrabadel v několika místech, vysoká odpočívadla a bezpečné trasy pro pohyb jsou klíčové. Do toho se hodí kartonové krabice, vyměňování hraček a výhled z okna.

Prevenci stresu zajistíme předvídatelností. Sledujeme pravidelný režim krmení, hry a odpočinku. Dáváme kočce prostor, kde může být nerušeně, pokud se chce schovat. Změny v rutině zavádíme pomalu a sledujeme signály, že kočka není v pohodě.

Přizpůsobíme-li se těmto pravidlům, večerní únava může zmírnit i noční neklid. Po hře kočka lépe odpočívá a má lepší apetit. To usnadňuje náš společný život a dodává kočce pocit, že její nový domov je zrozumitelný a bezpečný.

Závěr

Zvládnutí stresu při příchodu do nového domova vyžaduje pomalý přístup a dodržování jednoduchých pravidel. Bezpečné místo pro start, dodržování denního režimu a úcta k úkrytům jsou klíčové. Tyto strategie pomáhají kočce přizpůsobit se jejímu novému prostředí. Fungují pro různé typy kočičích povah.

Vytváření přátelské atmosféry neznamená rychlou socializaci, ale spíše vytvoření stálého klidu. Přizpůsobujeme se tempu kočky a nevyžadujeme od ní okamžité výsledky. Adaptace kočky spočívá v bezpečnostní, rutině, a trpělivosti.

Strava kočky a její záchodové návyky mají také velký význam. Kvalitní krmivo pomáhá udržet její zažívání v pohodě. Pro náchylnější jedince se doporučuje hypoalergenní CricksyCat, suché krmivo Jasper, nebo mokré krmivo Bill. Dobrá hygiena je zajištěna použitím bentonitového, nebo přírodního steliva Purrfect Life, které nabízí známou vůni a čistotu, což patří mezi nejlepší rady pro nové kočičí společníky.

Při výskytu dlouhodobých problémů je důležité neotálet s vyhledáním odborné pomoci. Chronické nechutenství, problémy s močením, silný strach nebo agresivita bez zlepšení, stejně jako časté nehody mimo záchod jsou signály pro konzultaci s veteriářem nebo behavioristou. S dostatkem času, prostoru a jistotou, kočka obvykle najde v novém domově svůj klid.