Do hor se psem v zimě? – Na co si dát pozor

Je skutečně dostatečné „jen zvýšit tempo“ chůze, aby psu nebyla zima, nebo tak zvyšujeme rizika, o kterých v létě ani nepřemýšlíme?

Plán vyrazit do hor se psem během zimy je fascinující zážitek. Pohlcující ticho sněhu, pronikavě čistý vzduch a dechberoucí scenérie jsou nezapomenutelné. Ovšem, zimní dobrodružství s sebou přináší proměnlivé podmínky – chlad, vítr, občasné ledové plochy, možnost lavin a omezené denní světlo mohou překvapit jak vás, tak vašeho čtyřnohého kamaráda.

V tomto článku vám poskytneme užitečný, praktický průvodce pro zimní procházky s vaším psem. Probereme, jak si vybrat trasu vzhledem k fyzické kondici a aktuálnímu počasí, nezbytnou výbavu, orientaci v terénu a situace, kdy je vhodnější se raději vrátit. Hlavní je bezpečně se vrátit domů, nikoliv stanovit nový rekord.

Povíme si také o tom, jak zajistit bezpečí vašeho psa v horách, věnujeme pozornost drobnostem, které mohou mít velký význam: ostražitost na kluzkých úsecích, péči o mokrou srst, ochranu před zmrznutím tlap a všímavost k tichým signálům únavy vašeho psa. Zimní túry s pejskem mohou na první pohled působit snadno, ale skutečnost bývá často komplikovanější.

Nebude chybět ani zmínka o důležitosti dodatečné energie, vhodné hydrataci a o potřebné regeneraci. V zimním období psi spotřebují více kalorií, ale obvykle pijí méně vody, i když je sníh dostupný všude kolem. Závěrem se podíváme na pravidla pro pobyt v horách se psem, včetně zachování respektu k zimním územím klidu pro zvěř v ČR.

Hlavní body

• Vypravit se do hor s psem v zimní sezóně je úžasné, avšak s sebou nese zvýšená rizika z chladného počasí, větru, ledu a limitované denní světla.
• Zimní výlety s pejskem vyžadují promyšlený plán s jasně definovanou trasou, časovými omezeními a prioritou bezpečného návratu.
• Důležité detaily jako mokrá srst, příznaky únavy a nebezpečí kluzkých ploch hrají klíčovou roli pro bezpečnost psa v horách.
• Požadavky na energii, dostatečnou hydrataci a regeneraci po turistice s psem jsou v zimě vyšší.
• Dodržování pravidel pro pohyb v horách se psem zahrnuje také ohleduplnost k přírodě a klidovým zónám zvěře.
• Budeme se zabývat rozhodnutím, kdy se vrátit, jak včas rozpoznat problémy a co dělat, aby z výletu nevznikl zbytečný stres.

Proč je zimní výlet do hor se psem jiný než v létě

V zimě nás na stezce překvapí více proměnných. Zimní hory se psem odhalují rozdíly hned po prvních metrech. Povrch se mění, tempo je jiné a zastavujeme častěji.

Nižší teploty a vítr mohou být nepříjemné. Nárazový vítr štípe, mokrý sníh se lepí na srst a v stínu nás čekají zledovatělá místa.

Co je v létě pohodová procházka, v zimě se mění v náročný výšlap. Závěje zpomalí naše kroky. Kluzké kameny vyžadují obezřetnost. Narazit můžeme i na uzavřené trasy nebo špatnou viditelnost. Kratší dny v zimě přinášejí rychlejší setmění.

Na psa nesmíme zapomenout. Aktivita ho může paradoxně přehřát, ale při pauze rychle prochladne. Energetická náročnost zimních výletů stoupá. Důležité je správné tempo a časté kontroly.

• Plánujeme s časovou rezervou, počítáme s pomalejším postupem ve sněhu.
• Hlídáme návrat před setměním. Kratší dny zhoršují orientaci a bezpečnost.
• Kontrolujeme předpověď pro vítr, srážky a pocitovou teplotu.
• Volíme trasu vhodnou pro psa i pro nás. Energetické náročnosti mohou překvapit.

pes zima pravidla horských výletů

Vykročení do hor za zimy vyžaduje pevná pravidla. Regulace pro výlety se zvířetem zajistí hladký průběh, zajišťují současně pohodlí našeho čtyřnohého přítele i bezpečnost pro něj i pro nás.

Na prvním místě jsou pravidla vedoucí pes: musí být vždy pod kontrolou a okamžitě reagovat. To se nejčastěji dosahuje pomocí vodítka či dlouhé stopovačky, pokud nejsme na místě, kde bychom někomu překáželi a je to povolené.

1. Držíme psa blízko na úzkých cestách, místech s ledem a po okrajích propastí.
2. Neumožňujeme mu vběhnout do již existujících stop nebo překřížit prudké sjezdovky.
3. Předáme cestu těm, kteří se pohybují rychleji: běžkařům, skialpinistům a sáňkařům. Od nás se předpokládá předvídatelné chování.

S ohleduplností v zimě nekončí pouhým pozdravem. Exkrementy odstraňujeme i ze sněhu a neseme je s sebou dolů, abychom po oteplení nenechali pozadu nepořádek ani u rozcestníků.

Dbáme rovněž na ochranu přírody: regulace v národních parcích pro psy bývají striktní a v zimních měsících se dodržují i důslednější kontroly. Uvědomujeme si význam klidových zón, zákazu vstupu mimo určené cesty, respektování uzávěr ve spojení s dodržováním značení i v případě, že cesta vypadá dobře ušlapaná.

• Pokud je trasa příliš náročná pro našeho psa, otáčíme se bez debaty.
• V případě velkého množství lidí nebo špatné viditelnosti zvolníme tempo a držíme psa blíže.
• Setkáme-li se s jinými psy, vytvoříme prostor a dohodneme se, než se k nim přiblížíme.

Jak vybrat trasu podle kondice psa a aktuálního počasí

Při plánování vždy myslíme na psa jako první. Různé typy psů – štěňata, starší psi, nebo psi těžší, mají odlišné potřeby. Pro krátkosrsté a psy s krátkým nosem je lepší volit kratší úseky. Důležité je, aby se dýchání a teplo udržovaly v normě.

Zimní trasu volíme tak, aby byla plynulá a umožňovala snadný návrat. Pokud nemá pes se sněhem zkušenosti, jde se pomaleji. Přizpůsobujeme tempo, aby se pes náhle neunavil.

Při výběru trasy v zimě zohledňujeme nejen vzdálenost. Rozhodující je povrch, expozice a možnost odchodu do lesa. Cílem je najít trasu, která je bezpečná i při nepříznivém počasí.

• V mrazivém počasí únava přichází rychleji.

• Na náledí a zmrzlém sněhu se pohybujeme obtížněji.

• Otevřené hřebeny volíme jen při dobrých podmínkách.

• Plánujeme trasu s možností bezstressového zkrácení.

Před odchodem bedlivě sledujeme předpověď počasí pro nás i pro psa. Důležitý je vítr pro pocitovou teplotu, srážky kvůli srsti a náledí. Inverze a mlha mohou zvýšit riziko ztráty, proto plánujeme i trasu ve sníženině.

Vyhýbáme se lavinovým oblastem a podezřelým svahům. Oblasti s lavinovým nebezpečím, jako žlaby a strmé úbočí, jsou tabu. V nejistém počasí dáváme přednost lesům a údolím, jelikož jsou bezpečnější.

Chceme, aby nám trasa vyšla na čas, a proto plánujeme s možností zkrácení. Hlídáme bod, kdy se musíme otočit zpět. Pokud se pes začne cítit unavený, je lepší trasu zkrátit a vrátit se.

Vybavení pro psa do zimních hor

Před odjezdem do zimních hor s našimi čtyřnohými přáteli nezapomínejme na bezpečí, teplo a viditelnost. Rychle se měnící zimní počasí vyžaduje, abychom byli připraveni. Dokonce i krátká pauza může našeho psa rychle ochladit.

Začínáme tím, co držíme pevně v rukou. Nejlépe poslouží zimní postroj, který je pro psa pohodlnější a umožňuje mu snadněji dýchat. K němu přidáme pevné vodítko nebo stopovačku a identifikační známku. Neměli bychom zapomenout na sáčky a trpělivost potřebnou pro trénink v chování ve sněhu.

• pevný postroj zimní túra a vodítko/stopovačka
• identifikace: známka s telefonem
• sáčky a pár náhradních do kapsy

Chladné počasí a tepelný komfort pro psa upravujeme podle jeho typu. Krátkosrstí, malí nebo stárnoucí psi často vyžadují speciální oblečení do chladu. U dlouhosrstých plemen se zaměřujeme na ochranu před mokrem a zamezení tvorby sněhových koulí v srsti.

Pozornost věnujeme také viditelnosti, obzvláště v horách, kde se rychle setmí. Přidáme reflexní prvky a světlo, které upevníme na postroj či obojek. Tato opatření nám umožňují udržet našeho psa v dohledu i v náročných podmínkách.

Tlapky psů jsou v zimě zvláště vystavené náročným podmínkám. Abychom je chránili, používáme balzám a v některých situacích doplňujeme o botičky. Speciální pozornost věnujeme také ochraně proti soli v městském prostředí. Mezi nezbytné doplňky patří i ručník pro rychlé osušení břicha a packy.

• balzám na tlapky, případně botičky
• izolační podložka nebo deka na pauzy
• malý ručník na osušení

Bezpečnost na sněhu a ledu

V horách je bezpečnost na prvním místě, a led s sněhem určují, jak moc si výlet užijeme. Pes, který je zvyklý na skákání po skalách, může na ledu snadno uklouznout. To může vést k nataženým svalům, naraženinám, nebo poškození drápů a polštářků.

Psí klouzání na ledu je běžný problém, zejména na zledovatělých stezkách a kamenech ve stínu. Abychom předešli úrazům, pohybujeme se pomalu, držíme psa blíže a vyhýbáme se prudkým změnám směru. Plus volíme bezpečnější cesty kolem strmých traverzů.

V náročném terénu psa držíme na kratší vodítku, což umožňuje lepší kontrolu. Pokud jsme sami jistější ve svých krocích, můžeme psa lépe chránit. Mačky, nesmeky či trekové hole nám umožňují společně bezpečně procházet zimní krajinou.

• Postupujeme pomalu, aby pes měl čas najít si oporu a chránil své přední končetiny.
• Velký oblouk děláme kolem zledovatělých svahů, kde je těžké zabrzdit.
• Pokud je úsek nebezpečný pro nás, bude i pro psa, a je lepší včas se vrátit.

U zamrzlých jezer a potoků jsem obzvláště opatrní. Neměli bychom psa pustit na led, protože jeho tloušťku je obtížné odhadnout. V takých případech je riziko zbytečné.

V lavinových oblastech bereme v úvahu i nebezpečí pro psa. Pes by mohl nečekaně vběhnout do svahu a ohrozit sebe i nás. Proto upřednostňujeme bezpečnější hřebeny a lesní úseky. A pokud je sněhová pokrývka nestabilní, dodržujeme klid, rozestupy a neustálý dohled nad psem.

Zdravotní rizika v zimě: podchlazení, omrzliny a přehřátí v pohybu

V horách nás ověřuje vítr, vlhko a rychlé změny počasí. Takové podmínky přinášejí riziko podchlazení psa, dokonce i během aktivního pohybu. Nebezpečí číhá při zastávkách na hřebeni, pokud je srst psa mokrá od sněhu, nebo při dlouhém čekání u chaty.

Je důležité včas rozpoznat příznaky hypotermie u psa. Třes, pomalá chůze, neochota pokračovat, studené uši nebo tlapky a náhlá apatie – to jsou varovné signály. V takovém momentě je nejlepší zastavit, udržet psa v teple, poskytnout mu rychlou energii a zkraťte trasu.

• Psíka zabalíme do suché vrstvy a odvedeme ho z větru.

• Je potřeba vyměnit mokré oblečení nebo ho alespoň trochu vyždímat a uschnout.

• Rozumné je dát psu menší porci jídla nebo pamlsek a plánovat krátký a klidný úsek cesty.

Omrzliny se stávají dalším nebezpečím pro psa, především na uších, ocase a mezi prsty. Abychom tomu předešli, nenecháváme psa vydržet v chladu dlouho, dáváme pozor na sníh držící se srsti a vyhýbáme se namáčení v ledové vodě. Při podezření na omrzliny postižené části těla zahříváme pozvolna, vyhneme se agresivnímu tření, které by mohlo situaci zhoršit.

Přehřátí psa v zimě může překvapit zejména při rychlém pohybu v kopcovitém terénu, u plemen s hustou srstí. Pozorujeme zrychlené dýchání, neklid a známky přehřátí, i přes mráz venku. Pomůže odpočinková přestávka ve stínu, pár doušků vody, zpomalení tempa a možnost prodyšení srsti.“},

Po návratu je důležité dbát na psa. Nejdříve ho osušíme, zkontrolujeme uši a tlapky a neponecháme ho vychladnout v autě. Uvnitř chaty necháme psa ležet na suchém místě, nikoli na studené podlaze. Tím výrazně snížíme riziko následného rozvinutí podchlazení, když už se zdálo, že nebezpečí pominulo.

Hydratace a pitný režim, i když je všude sníh

V zimních horách často cítíme, že sníh nás neopouští. Z toho důvodu může vypadat, že problém s dodržováním pitného režimu psa neexistuje. Avšak, tělo pořád ztrácí tekutiny, které v chladném prostředí snadno přehlížíme.

Co se týče konzumace sněhu, psi ho samozřejmě mohou jíst. Přesto to není ideální zdroj hydratace. K dostatečnému zvlhčení by museli sníst velké množství, což může způsobit ochlazení těla a u některých jedinců dráždit žaludek.

Mít strategii pro hydrataci psů na horách je klíčové. Doporučuje se nabízet vodu pravidelně, po malých dávkách, aby ji pes dobře přijal. V průběhu delších výstupů, nebo při pohybu na přímém slunci, může pes unavit rychleji, než bychom očekávali.

• Vždy s sebou máme termosku s teplou vodou a skládací misku, takže má pes kdykoliv přístup k vodě.
• Po každé pauze zkontrolujeme, zdali pes skutečně pil, a nejen olizoval misku.
• U psů, které mají citlivější trávicí systém, si dáváme pozor, aby nepili příliš studenou vodu z potoků.

Zimní dehydrataci mohou zhoršit vítr, suchý mráz a náročná aktivita. Důležité je sledovat dásně, kvalitu slin a energii psa. Pokud jsou sliny lepivé nebo pes ukazuje známky únavy, je čas na pití a odpočinek. Takto dokážeme udržovat správnou hydrataci našího čtyřnohého přítele i přes dlouhé trase.

Krmení před túrou, během ní a po návratu

Před zahájením zimních výprav dodržujeme zásadu: nechte žaludek odpočinout. Krmení psa před túrou zahrnuje menší porci podávanou 1–2 hodiny předem, v závislosti na citlivosti psa. Tímto způsobem minimalizujeme možné obtíže během fyzické aktivity.

Je známý fakt, že běhání s plným žaludkem může vést k nevolnosti nebo zvracení. Proto jsou u velkých plemen stanoveny ještě striktnější pravidla. Vyvarujeme se krmení ihned před fyzickým výkonem a bezprostředně po něm.

Na trase se snažíme, aby byl pes postupně vyživen. Nabízíme malá sousta, obzvláště během námahy, v chladu nebo v hlubokém sněhu. Při delších pauzách podáváme několik loků vody, což pomáhá lepšímu trávení.

• Bereme stravitelný, mrazuvzdorný pamlsky, jež se snadno přenášejí.
• Pro odměnu fungují sušené maso a část denní porce granulí.
• Naučíme psa klidně míjet lidi a zvířata, odměňujeme za poslušnost.

Po návratu dáme přednost pohodlí a teplu. Psu nabídneme vodu, osušíme ho a zajistíme dostatek odpočinku. Teprve po tomto klidovém období přichází na řadu jídlo. Pokud byla trasa náročná, věnujeme pozornost i regeneraci psa, zvlášť svalům a kloubům, které námahu v zimě prožívají intenzívně.

CricksyDog jako praktická volba výživy na zimní horské výlety

Na zimních horských výletech je důležité mít stravu pro psa pevně pod kontrolou. CricksyDog krmivo lze snadno dávkovat, nepošpiní ruce a v batohu zabere jen málo místa. Díky pravidelným pauzám a menším porcím udržíme psa plného energie i v chladu.

Pro psy s citlivým zažíváním je nezbytné setrvat u prověřeného typu stravy. Hypoalergenní krmivo, které neobsahuje kuřecí maso ani pšenici, je ideální během výletů, při nichž chceme vyhnout průjmu nebo nechutnosti k jídlu. Jejich složení je obvykle jednoduše rozpoznatelné bez nečekaných překvapení.

• Chucky doporučujeme pro štěňata, jež potřebují měkký start a soustavný stravovací plán.

• Pro malé psy, které v zimě rychleji trpí zimou, je vhodné Juliet suché krmivo.

• Ted je vhodnou volbou pro střední a velké psy, u kterých je zátěž ve sněhu větší a jejich kroky delší.

Střídáme hypoalergenní varianty podle toho, co pes snáší: jehněčí, lososové, králičí, hmyzí protein nebo hovězí. Ely jako „plán B“ oceníme na chatě nebo při slabém apetitu, mokré krmivo totiž podporuje hydrataci. Ely nabízí výběr mezi hypoalergenním jehněčím, hovězím či králičím masem.

Krmivo pro naše čtyřnohé přátele balíme tak, aby bylo snadno dostupné, i když máme na rukou rukavice. Pro přivolání psa v rušném prostředí přidáváme masové pamlsky, především 100% masové MeatLover varianty jehně, lososa, králíka, zvěřiny nebo hovězího. Odměna je kompaktní, rychlá a pes pochopí, že se mu vyplatí zůstat poblíž.

Při opakované aktivitě na ledu a ve stopě dbáme také na podporu pohybu. Twinky jsou pro psy vitamíny na klouby a podle potřeby multivitamín pro zdraví. Po výletu používáme Chloé šampon a balzám na nos a tlapky, zvláště po kontaktu se solí a zmrzlým sněhem.

Mr. Easy veganský topper na granule pomáhá, pokud má pes ve zvláštním prostředí sníženou chuť k jídlu. Večer zavádíme ritual s Denty veganskými dentálními tyčinkami, aby psí odměna nebyla jídlo určené pro lidi. Tímto způsobem si uchováváme systém na horských výletech, kde je udržení rutiny obvykle náročnější.

Tlapky v zimě: sůl, ledové koule a drobná poranění

Zimní prostředí může psím tlapkám působit problémy víc, než bychom očekávali. Hlavními nepřáteli jsou sůl a posypové chemikálie, které tlapky vysušují, narušují jejich ochrannou vrstvu a mohou způsobovat praskliny. Ostré kusy ledu a tvrdý sníh přidávají na zraněních tím, že způsobují oděrky.

Psíci s dlouhou srstí často trpí tvořením ledových koulí mezi prsty a na packách. To může vést k přenesení váhy a nepřirozené chůzi. Pes pak může kulhat, zvedat tlapku a cítit se nepříjemně, což mu bere chuť do dalšího dobrodružství.

Před vycházkou je dobré připravit tlapky na tyto nástrahy. Je užitečné upravit srst mezi polštářky a zkontrolovat drápy a praskliny. Aplikace balzámu na tlapky tvoří ochrannou bariéru proti vlhkosti a nečistotám.

• Pro citlivé psy je dobré mít v záloze botičky, hlavně na úseky posypané solí.
• Nezapomeneme si vzít čistící ubrousky a rukavice, aby očista tlapek byla snadnější.

Během procházky pravidelně děláme krátké pauzy a kontrolujeme tlapky. Při prvních známkách kulhání okamžitě zastavíme a zkontrolujeme prostor mezi prsty. Ledové koule odstraňujeme opatrně, aby nedošlo k poranění pokožky.

Domů se vrátíme s tlapkami vyčištěnými od soli a nečistot. Po omytí tlapky důkladně osušíme a znova aplikujeme balzám na tlapky. V chladu a větru potřebuje speciální péči i psí nos; balzám intended for both nose and paws makes sense for winter care.

Setkání se zvěří a ochrana přírody v zimním období

Zimní krajinu naplňuje ticho, ale zvířata se potýkají s nejtěžší dobou roku. Každý jejich pohyb ve sněhu je energeticky náročný a to jim znesnadňuje přežití. Proto je důležité přistupovat k zimní přítomnosti zvěře s maximální vážností. I když nás láká dopřát našim psům volnost, měli bychom být opatrní.

Držení psa na vodítku může být pro zvěř významnou pomocí. Zvíře se v zimě hůře pohybuje, často brodí sněhovými závějemi, a jakékoli vyrušení jej vyčerpává. Zamezením volného pobíhání psů ve houštinách a mezi mladými stromky ochráníme zvěř před stresem a zároveň snížíme riziko nechtěného konfliktu.

V horách se setkáme se značením chránícím citlivé oblasti přírody. Označená klidová území zvěře nejsou pouhé doporučení, ale apelují na náš respekt. Součástí ochrany přírody v zimě je i dodržování trasy, vyhýbání se zkratkám a respektování zákazu vstupu na určená místa.

• Dbáme na značené cesty a věnujeme pozornost informačním tabulím, zvláště u chráněných území.
• Pravidlo vodítka pro psy platí obzvláště u lesa a v oblastech s kosodřevinou.
• Psa nenecháváme volně běhat do křovin či stopovat, ani když to má být „jen na chvíli“.

Bezprostřední kontakt mezi psem a divokou zvěří může mít závažné důsledky. Divočák či jelen mohou psa zranit, a když pes pronásleduje zvěř, snadno se ztratí. Majitelé psů pak čelí odpovědnosti a potenciálním sporům s mysliveckou správou, což není situace, s kterou bychom chtěli bojovat během výletu.

Je užitečné připravit se a našeho psa na „zimní podmínky“. Cvičíme jeho poslušnost, přivolání a držení pozice i na sněhu, ve větru a mezi rozptýlujícími pachy. Vybavíme se extra odměnami pro náročné situace, jako jsou masové pamlsky MeatLover, abychom zvýšili šance na klidné prožití zimních výletů bez rušení zvěře.

Jak cestovat se psem do hor: auto, lanovka, ubytování

Příprava na cestu do hor se čtyřnohým přítelem začíná už doma. Měli bychom zvážit nejen trasu, ale i způsob přesunu, potenciální stres a teplotní podmínky. V zimních měsících se důsledky nedbalosti mohou znásobit. Proto si vytvoříme plán a striktně se ho držíme.

Bezpečnost a pohodlí v autě jsou na prvním místě. Pes by měl cestovat v přepravce nebo být pevně připoután postrojem k bezpečnostnímu pásu. Během zimních měsíců věnujeme zvýšenou pozornost větrání a regulaci topení tak, aby do kabiny tékal čerstvý, ale ne příliš teplý vzduch.

Nezapomínáme na pravidelné pauzy, během nichž nabízíme psu vodu a příležitost pro krátkou procházku, daleko od silnic ošetřených posypovou solí. Bez ohledu na počasí bychom psa neměli nechávat v autě bez dohledu. V zimě může velmi rychle prochladnout.

• deku nebo podložku, aby neležel na studeném povrchu
• misku a vodu v termosce, ať se dá snadno napít
• ručník na osušení tlapek před návratem do auta

Co se týče cesty lanovkou, je nutné se vopřed informovat o podmínkách pro přepravu psů u specifického provozovatele. Někde je vyžadován náhubek, jinde postačí vodítko nebo přepravka. Při nástupu držíme psa pevně, aby se nebál hluku a kluzkých ploch.

V případě ubytování hledáme místo, kde jsou psi vítáni, s dostatečným předstihem. Důležité je zjistit, zda mohou psi vstupovat do jídelny, jestli je dostatek prostoru pro sušení oblečení a kde může pes odpočívat. Doporučujeme vzít vlastní podložku a ručník a zvolit místo, kde pes nebude nikomu překážet.

Co se týče stravy, neexperimentujeme a vezmeme s sebou osvědčené krmivo. Dávky krmiva přizpůsobíme délce pobytu. Nejlépe se osvědčily suché granule CricksyDog Juliet nebo Ted. V případě, že má pes po namáhavém dni sníženou chuť k jídlu, připravíme konzervy Ely jako rezervní řešení.

Co mít v psí lékárničce a nouzový plán

S rychlou změnou počasí v zimních horách je důležité mít psí lékárničku stejně pečlivě připravenou jako teplé rukavice. V případě, že pes trpí odřeninami, prasklými polštářky nebo má třísku, každá minuta je klíčová. S dobře vybavenou lékárničkou máme potřebné pomůcky pro první pomoc na dosah bez nutnosti improvizace v nepříznivém počasí.

• obinadlo a elastické obinadlo
• sterilní krytí a gáza
• tejp nebo náplast, co drží i ve vlhku
• dezinfekce vhodná pro zvířata
• pinzeta na trny a třísky
• nůžky
• jednorázové rukavice
• izotermická fólie pro rychlé zahřátí

Přidáme i několik speciálních zimních předmětů, které zvyšují komfort a bezpečnost. Balzám na tlapky chrání před solí a mrazem, zatímco ručník uschne mokrou srst. Nezapomeneme ani na náhradní vodítko pro případ jeho poškození nebo ztráty. S sebou máme i sáčky a malou podložku, aby pes nemusel sedět přímo na ledu.

Nouzový plán pro situace se psem je stejně důležitý jako správná výbava. V telefonu máme číslo veterináře pro cílovou oblast, včetně jeho pohotovostní služby. Dbáme na to, aby byl náš mobil vždy nabitý, a proto bereme i powerbanku. Trasu také sdílíme s rodinou nebo přáteli.

1. před výšlapem zkontrolujeme počasí a možnost rychlého sestupu
2. domluvíme si čas, kdy dáme vědět, že jsme v pořádku
3. při zhoršení větru, mlhy nebo únavě psa dodržíme pravidlo otočení

Je důležité myslet na prevenci nejen v případě problému. Pro aktivní psy je přínosné podporovat jejich klouby dlouhodobě, například pomocí doplňku stravy Twinky kloubní výživa. Avšak i přes přípravu je klíčové, že první pomoc v zimě řeší akutní stavy. Stálý stav kondice a regenerace se pak buduje doma, každý den znovu.

Jak poznat, že je čas túru ukončit a vrátit se

V zimních horách je klíčové umět rozhodnout, kdy je čas se vrátit. Nestojíme o situace, kdy nás nepřízeň počasí zaskočí ve chvíli, kdy je už pozdě. Dopředu plánujeme svou cestu tak, aby byla bezpečná, a to i na úkor dosažení vrcholu. Protivné počasí, jako je vítr nebo tma, nás může snadno přinutit k náhlé změně plánů.

Spolehlivým indicátorem pro naše rozhodnutí bývá chování našeho psa. Lze pozorovat známky jeho únavy, které se objevují postupně. Jde například o zpomalení, častější lehání do sněhu, třes, nebo odmítání jídla a pití. Tyto signály bychom neměli ignorovat ani bagatelizovat.

• kulhání, zvedání tlapky, přeskakování na tři nohy
• neochota pokračovat, otáčení se směrem dolů
• třes, nápadně studené uši a břicho, ztuhlý krok
• neklid, „skleněný“ pohled, slabá reakce na povely

Při výletech v zimě se může stav psa rychle zhoršit, zejména v náročném terénu. V takových momentech je důležité mít jasný plán, kdy se otočit a vrátit. Rozhodující faktory pro otáčku jsou pokles tempa, zhoršení počasí nebo příchod tmy. To všechno bereme jako varovné signály, že je čas k návratu.

Kdykoliv se objeví známky potíží, postupujeme systematicky, abychom předešli panice. Nejdříve zastavíme na chráněném místě a provedeme rychlou kontrolu základních potřeb psa. Je klíčové ujistit se o jeho teplotním komfortu a nabídnout mu občerstvení. Opatření jako zahřátí psa může zabránit dalšímu ochlazení těla.

1. stáhneme trasu na nejrychlejší bezpečnou cestu dolů, i kdyby nebyla „ta hezká“
2. udržujeme plynulé tempo, častěji děláme krátké pauzy
3. hlídáme, aby pes neklouzal a nemusel skákat přes závěje

Návrat z hor v bezpečí představuje pro nás hlavní prioritu. Vrcholy jsou jen příjemným doplňkem, nikoliv zásadním cílem. Mít jasno v tom, kdy je čas otočit, nám umožňuje podnikat další výlety s klidnějším svědomím a větším pocitem jistoty.

Závěr

V zimě se tempo v horách mění, stejně jako rizika. Proto se opíráme o jednoduché zásady. Vybírání cesty podle schopností psa, sledování předpovědi a počítání s rezervou je klíčové. Tato pravidla pro zimní výlety s psem nám zajišťují klid od začátku do konce.

Pro zajištění bezpečnosti během zimních výletů s psem věnujeme pozornost i malým detailům. Ochrana tlap před solí a ledem je důležitá. Během procházek provádíme pravidelné kontroly a dbáme na hydrataci. Při změně počasí nebo pokud pes zpomalí, raději výlet ukončíme.

Je prospěšné mít ustálený režim krmení i na cestách. Volíme krmiva CricksyDog, která jsou bez kuřecího a pšenice a snadno se přepravují. Měníme mezi různými druhy jako Juliet, Ted nebo Chucky a nezapomínáme ani na mokrá krmiva a pamlsky. Tyto produkty nám usnadňují cestování.

Respekt k přírodě nezůstává opomenut. Sledujeme značení, nevstupujeme do území, kde bychom mohli rušit zvěř. Dodržováním těchto rad a dáváním přednosti bezpečnosti si zajistíme nezapomenutelné zážitky. Dodržování těchto pravidel znamená ponořit se do krás zimních hor s jasnou myslí.