Můj pes vůbec nepřibírá – příběh majitele, který nakonec našel řešení

Večer jsme si všimli, že má pes vyčnívající žebra. Jeho břicho zůstávalo prázdné a svaly nebyly vidět. Chuť k jídlu se mu stále měnila. Někdy dojedl vše, jindy ne. Pořád jsme si říkali: „Můj pes vůbec nepřibírá.“

Zkoušeli jsme různé značky krmiva a jídlo mu dávali častěji. Přidávali jsme i vývary a dobré tuky. Ale nic to dlouhodobě neřešilo. Začali jsme si zapisovat jeho váhu a sledovat, jak se mění. Chtěli jsme pochopit, jak bezpečně přimět psa přibrat.

Tento text vypráví náš příběh a ukazuje, jak jsme to zvládli. Pojedná o důležitých věcech, jako je veterinární péče a správné krmivo. Naším cílem bylo, aby náš pes zdravě přibral na váze.

Držíme palce všem, kdo mají podobný problém. Nečekejte rychlé výsledky. Jde o dlouhý proces plný malých, ale důležitých kroků. Časem vaše snažení přinese silnější svaly a šťastného psa.

Klíčové poznatky

• Podváha u psa má různé příčiny, proto je nutná trpělivá diagnostika a záznamy.
• Zdravý přírůstek hmotnosti není sprint, ale plán na týdny až měsíce.
• Systematické kontroly u veterináře pomohou odhalit skryté problémy.
• Kvalitní krmivo pro přibírání psa řeší energii i stravitelnost, ne jen kalorie.
• Jak přibrat pes bezpečně: malé kroky, pravidelnost a sledování výsledků.
• Příběh majitele psa může být vodítkem, ale plán je vždy individuální.
• Stabilní metabolismus stojí na rutině, klidu při krmení a citlivých úpravách porcí.

Náš příběh: od prvních obav po jasný plán

Náš příběh začal, když jsme si uvědomili, že náš pes zhubl. Jeho Body Condition Score byl 3/9. To nás vyburcovalo k rychlé akci. Ihned jsme zavolali našemu veterináři z Vetcentrum Duchek a domluvili konzultaci.

Změřili jsme váhu a obvody těla našího psa. Začali jsme vést deník o jídle, aktivitách a náladě psa. Drželi jsme stejné krmivo několik dní a fotili psa pro sledování změn.

Stanovili jsme plán přibírání hmotnosti 1–2 % týdně. Chtěli jsme vyhnout riziku průjmů a syndromu refeeding. Rozhodli jsme se pro pomalý postup a pravidelné návštěvy u veterináře.

• Laboratorní testy krve a moči, včetně kontroly štítné žlázy a jaterních testů.
• Kontroly na parazity a pravidelné odčervení dle doporučení ESCCAP.
• Postupný přechod na výživnější krmivo.
• Zmírnění domácího stresu a poklidný režim po jídle.
• Sledování hmotnosti a srovnání fotografií.

Každý týden jsme pečlivě vážili psa a upravovali jeho jídelníček. Naučili jsme se spoléhat na data, nikoliv na dojem. Díky tomu jsme věděli, jak reagovat na každou změnu a udržet správný kurs.

Signály podváhy u psa a kdy zbystřit

První signál je, jak pes vypadá v klidu i při pohybu. Žebra a pánevní kosti by měly být sotva viditelné, ne vystupující. Stejně tak hřbety a boky by neměly být ostré. Pes by měl mít viditelný, ale ne příliš výrazný pas.

Matná srst, lupy a pomalejší hojení ran mohou poukazovat na špatnou výživu. BCS škála nám pomůže pes zhodnotit. Skóre 1–3 na škále 1–9 značí podváhu. Důležité je hlídat nejen nedostatek tuku, ale i ztrátu svalů.

Některé symptomy nám napoví, když je něco v nepořádku. Patří mezi ně průjem, zvracení a změny v pití a močení. Apatie a rychlý úbytek hmotnosti jsou dalšími varovnými signály. Tyto projevy mohou znamenat závažnější problémy.

• Pravidelně pes se váží a sleduje se trend hmotnosti.
• Důležitá je pozornost k stolici psa a jeho stravě.
• Zaznamenáváme, kolik a co pes jí a jak je aktivní.

U štěňat je klíčové sledovat jejich růst. Rychlý pokles svalů znamená potřebu vyššího příjmu bílkovin a energie. Toto je důležité pro zdravý vývoj štěněte.

Když cítíme žebra a pánevní kosti bez tukové vrstvy, měli bychom zjistit více. Vzhled srsti a celková vitalita nám napoví, zda je pes ve správné kondici.

Veterinární vyšetření: co očekávat a co si pohlídat

Prvním krokem je důkladné zjišťování historie. Probereme, co váš mazlíček jí a jak často. Zaměříme se také na jeho prostředí a faktory, které jej mohou stresovat. Dotazy budou zaměřeny na problémy jako průjem nebo zvracení, jeho chuť k jídlu a množství vypité vody. Podrobnosti jsou klíčové pro správnou diagnózu, tak si všímejme i změn chování.

Po anamnéze následuje fyzikální vyšetření. Veterinář poslouchá srdce a plíce a kontroluje zuby a stav hydratace. Důležité je i prohmatání břicha a kontrola lymfatických uzlin. U štěněcích a starších psů veterinář bere v úvahu jejich specifické potřeby.

Dále provádíme koprologické vyšetření. Testujeme výkaly na přítomnost parazitů, včetně Giardie. Výběr léčby je poté přizpůsoben přesnému nálezu, který nám pomáhá vyhnout se zbytečné léčbě.

Krevní testy jsou pro diagnózu klíčové. Zjišťujeme základní hodnoty jako biochemii a elektrolyty. Při ztrátě na váze se zaměřujeme i na štítnou žlázu. To nám pomáhá odhalit případné problémy.

Pokud máme podezření na konkrétní choroby, používáme specifické testy. Testy jako cPL, TLI a cobalamin nám napoví o stavu trávicího systému. Při podezření na IBD zvažujeme i dietní změny.

Při nejasných případech ztráty hmotnosti využíváme zobrazovací techniky. RTG a ultrazvuk nám umožní vidět dovnitř těla. Pomáhají nám vyloučit vážné problémy jako nádory nebo cizí předměty.

Na závěr si odnášíme jasný léčebný plán. Kontrolní návštěvu naplánujeme do 2-4 týdnů. Chceme sledovat, jak se pes cítí po změnách v jeho péči. Podle toho pak upravujeme další léčbu.

• Anamnéza: krmení, prostředí, stresory, změny stolice a chuti.
• Fyzikální vyšetření a koprologie na paraziti včetně Giardia antigenu.
• Krevní testy pes: hemogram, biochemie, elektrolyty, bílkoviny; T4/TSH pro štítná žláza pes.
• Specifické testy: cPL, TLI, cobalamin/folát pro EPI a malabsorpci; eliminační dieta u podezření na IBD.
• Zobrazovací metody: RTG, USG při ztrátě hmotnosti nejasného původu.
• Písemný plán a kontrola po 2–4 týdnech s úpravami podle nálezů.

můj pes vůbec nepřibírá

Když řekneme „můj pes nepřibírá“, je důležité najít příčiny hubnutí psa. Často je problém v nerovnováze: pes spaluje víc kalorií, než kolik jich přijme. Někdy má jídlo málo energie.

Problémy mohou začít ve střevech psa. Stav jako EPI nebo IBD brání vstřebávání živin. Paraziti nebo chronický zánět také zatěžují psa.

Co dělat, když pes nepřibírá a přestože rychle sní své jídlo? Bolavé zuby mohou snižovat jeho chuť k jídlu. Ve skupině psů může jeden nepřibrat, protože existuje konkurence o jídlo. Také nesprávné časování krmení může způsobit, že pes nenaber na váze.

Fyzická aktivita může znamenat spálení všech přidaných kalorií. Stres u psa, například při stěhování nebo při změně rutiny, může ovlivnit jeho chuť k jídlu.

• Nedostatečný kalorický příjem vs. výdej, nízká energetická denzita krmiva
• Špatná stravitelnost, malabsorpce (EPI, IBD), paraziti
• Chronický zánět, bolest zubů, soutěžení o jídlo
• Nevhodná frekvence krmení, příliš vysoká aktivita
• Méně časté: onemocnění srdce, ledvin, hypertyreóza u některých plemen, nádory

Řešení přichází ve více krocích. Zahrnuje návštěvu veterináře, změnu jídelníčka a krmného plánu a postupné navyšování jídla. Sledujeme, jak se stolice psa mění, jak reaguje na zátěž a jeho tělesné skóre. Metabolismus psa pozorujeme, abychom viděli pokrok.

Výživa a energetická denzita: jak z krmení vytěžit víc

U hubených psů je důležitá metabolizovatelná energie. To znamená kolik energie tělo opravdu využije. Proto je pro nás klíčová energetická hustota krmiva a jasné označení kcal na kg krmiva. Cílem je dostat u kvalitních granulí 3800–4500 kcal/kg. Tak zvýšíme energetický příjem bez zatížení trávicího systému.

Velkou roli hrají suroviny. Kvalitní tuky od zvířat zlepší chuť k jídlu a dodají psům hodně energie. Také zjišťujeme, kolik je v krmivu stravitelných bílkovin. Ideálně by to mělo být 26–30 % v sušině a mělo by obsahovat všechny potřebné aminokyseliny. Pro zdravé svaly jsou klíčové lysin a methionin. Tuk v krmivu obvykle volíme mezi 15–22 %, v závislosti na tom, co pes dobře snáší.

Porce krmiva zvyšujeme pozvolna o 10–15 % každý týden. A krmíme psa 3–4krát denně malými porcemi. To pomůže k lepšímu trávení a využití živin. Náhlé zvýšení tuku v jídle může způsobit průjem. U psů, které jsou na to citlivé, může dokonce dojít k zánětu slinivky. Proto energii přidáváme postupně a sledujeme, jak psu dělá stolice a jak se cítí.

• MCT olej psům pomáhá, když mají citlivé trávení. Začínáme s 0,5 ml/kg/den, protože se lehce vstřebává a nezatěžuje slinivku tolik.
• Prebiotika FOS a MOS spolu s rozumným množstvím vlákniny podporují zdravou střevní mikroflóru a pravidelnou stolici.
• Omega-3 mastné kyseliny z lososa udržují protizánětlivou rovnováhu a usnadňují regeneraci po námaze.

Na obalu krmiva hledáme jasně označené kcal na kg a složení bez naplňovačů. Krmivo s vyšší energetickou hustotů je skvělé, pokud obsahuje kvalitní proteiny a stabilní tuky. To umožní psům růst postupně a bezpečně a zvyšovat hlavně svalovou hmotu.

Citlivé zažívání, alergie a intolerance

Alergie a potravní intolerance nejsou to samé. Alergie kontroluje imunitní systém, zatímco intolerance ne. Často vidíme, že psi špatně snášejí kuře a pšenici. Tak jsme zkoušeli striktní eliminační dietu. Pes ji držel 6–8 týdnů bez výjimek.

Hlavní příznaky byly svědění, červenání kůže, plynatost a měkká stolice. Pes také hodně lízal tlapky. Při podezření na alergii na kuře nebo lepek jsme vynechali všechny jiné pamlsky. Důležitá byla přísnost.

Preferovali jsme jednoduché jídelníčky. Pouze jeden zdroj bílkovin a jeden zdroj sacharidů. Vybrali jsme jehně, lososa, králíka nebo hmyz. Hledali jsme krmivo, které je snadno stravitelné a zajišťuje stabilní stolici. Sáhli jsme po krmivech, která jsou pro psa nejlepší.

U psů s IBD nebo EPI jsme spolupracovali s vet při podávání vitaminu B12 a suplementů. Dieta, která byla lehce stravitelná, pomáhala střevu. Zaznamenávali jsme, co a kolik pes snědl, a sledovali změny na kůži a stolici.

Praktický postup, který fungoval:

• Začít od nuly: 6–8 týdnů na hypoalergenním krmivu.
• Jen jedna bílkovina, jeden sacharid; bez jiných pamlsků.
• Zapisovat si vše o příznacích: svědění, stolice, plynatost, energie.
• Počáteční stabilizaci opatrně přidávat nové složky. Reakce pečlivě hlídat.

U potvrzené alergie na kuře vybíráme krmiva bez kuřete. Sledujeme také jiné zdroje tuků. Při intoleranci lepku volíme bez pšenice a ječmene. Pro trávicí potíže jsou vhodné granule nebo konzervy. Ty mají lepší stravitelnost a méně přidaných látek.

Eliminační dieta není rychlá akce. Je to proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Dodržujeme-li plán a volíme kvalitní potraviny, brzy zjistíme, co psu vyhovuje. Zjistíme, co jeho trávicí systém snese bez problémů.

Naše zkušenost s krmivy CricksyDog

Naše hodnocení CricksyDog je pozitivní díky hypoalergenním granulím. Ty neobsahují kuřecí maso ani pšenici. To nám umožnilo dodržovat eliminační režim bez stresu. Naše výběr usnadnily speciálně zaměřené řady: Chucky pro štěňata, Juliet pro malé psy a Ted pro větší plemena.

Zkoušeli jsme různé chutě podle toho, co našim psům nejvíce chutnalo. Nejoblíbenější byly jehněčí granule, ale občas jsme zařadili i losos nebo králík. Pro změnu jsme vyzkoušeli i receptury s hmyzím proteinem nebo hovězí variantu. Díky různorodosti jídelníčku zůstává naše psí bříško v klidu.

Kromě granulí jsme přidali Ely mokré krmivo pro lepší hydrataci. Vybrali jsme chutě jako jehněčí, hovězí a králík, které se dobře kombinují s granulemi. Jako tréninkové pamlsky a čistý zdroj bílkovin jsme používali MeatLover s různými příchutěmi.

Pro podporu celkového zdraví jsme přidali Twinky vitamíny, zahrnující kloubní podporu a multivitamin. Péči o kůži a tlapky zajišťuje kosmetický set Chloé. Pes si oblíbil i Mr. Easy, veganský dressing na granule, co pasuje do hypoalergenního režimu.

Na zuby jsme si pořídili Denty, veganské tyčinky. Ty se skvěle hodí do našeho režimu bez kuřecího masa a pšenice. Tato sestava nám pomáhá pohlídat alergeny a udržet příjem energie i spokojené trávení.

Důležitá je pro nás i různorodost bílkovin a textur. Mísíme hypoalergenní granule s Ely mokrým krmivem a masovými pamlsky. Takto psa nepřejídáme, ale hezky rozložíme příjem kalorií. A chuť k jídlu se tím zlepšuje.

Jak jsme nastavili jídelníček, který konečně fungoval

Začali jsme projekt, kde byl cíl mít jasný jídelníček pro psa. Rozhodli jsme se pro jedno suché krmivo, Ted jehněčí pro střední plemeno. Díky tomu byla bílkovina konstantní a psům chutnala. Pak jsme přidali Ely mokré krmivo. Toto mělo stejnou bílkovinu jako suché a dávali jsme ho 20–30 %, aby pejsci jedli lépe a měli dostatek energie.

Plán krmení psa jsme založili na přesnosti a pravidelnosti. Psům jsme dávali jídlo 3–4× denně, vždy ve stejných časech. Po jídle jsme nechávali psa hodinu odpočívat. Toto uspořádání pomohlo trávení být klidné a zvýšilo efektivitu vstřebávání živin. Ujistili jsme se, že psi mají vždy čerstvou vodu. Misky byly z nerezu a myli jsme je po každém použití.

Vážili jsme porce a výsledky zaznamenávali do tabulky. Pozorovali jsme hmotnost, kondici, kvalitu srsti a stolici psa. Pokud byla stolice v pořádku, porce jídla jsme zvětšili o 10 %. Dělali jsme to každých 7–10 dní. Při nějaké citlivé reakci jsme s tím raději počkali.

U pamlsků jsme si dali jasná pravidla. Pamlsky tvořily maximálně 10 % denního příjmu psa. Používali jsme pouze MeatLover v souladu s proteinovou linii. Když psi neměli chuť k jídlu, pomohl Mr. Easy veganský dressing. Ten bříško nezatěžoval.

Při problémech s trávením jsme snížili množství tuků a zvolili jsme častější, menší porce. Díky tomu byla výživa psů stále stabilní a šetrná. U štěněti to byl Chucky a pro malá plemena Juliet.

Všechno šlo o to, mít dobrou strategii a pečlivě se věnovat detailům. Správná kombinace suchého a mokrého krmiva, pečlivě plánované krmení a postupné zvyšování jídla. Přesnost v krmení a kvalitní voda si poradily se zbytkem.

• Jedno hlavní suché krmivo (Ted/Juliet/Chucky) + 20–30 % Ely stejné bílkoviny.
• 3–4 krmné dávky denně, 60 minut klidu po jídle.
• Postupné navyšování porcí o 10 % po 7–10 dnech dle stolice.
• Pamlsky do 10 %: MeatLover v jednotné proteinové linii.
• Průběžné zápisy: hmotnost, BCS, srst, stolice 1–7.
• Při citlivém břiše méně tuku, menší a častější dávky; případně Mr. Easy pro lepší apetit.

Behaviorální a režimové faktory ovlivňující přibírání

Začali jsme krmit v místnosti bez rušení. Před krmením máme krátké rituály. To pomáhá psu jíst v klidu a předejít soutěži o jídlo.

Pro citlivé jedince dáváme jídlo po procházce. To pomáhá, když je pes klidnější. Má stálý čas a místo pro jídlo, aby věděl, co očekávat.

Proti hltání používáme pomalé misky nebo lickmat. Tím se trávení zlepšuje a snižuje se riziko zvracení. Během jídla vypínáme televizi a zavíráme dveře.

Přidáváme mentální stimulaci a klidné hry pro snížení stresu. To zvyšuje chuť k jídlu. Spánek je pečlivě hlídán a pes má své bezpečné místo.

V době přibírání omezujeme fyzickou námahu. Dodržujeme pravidelný režim bez náhlých změn. Když jsou doma více psi, krmení probíhá zvlášť.

Aktivita vs. kalorie: najít správnou rovnováhu

Nejdříve se zaměřujeme na klidný přísun energie. Pak postupně přidáváme na zátěži. Aby pes byl v kondici, sledujeme jeho kalorickou bilanci a výdej energie. Zaznamenáváme jeho váhu a krmivo přizpůsobujeme podle dlouhodobých změn, nikoli denních výkyvů.

Krátké, ale intenzívní procházky jsou pro nás klíčové. Chůze do kopce nebo pomalé stoupání schodů posiluje svaly, nezatěžuje je příliš. Omezujeme dlouhé běhy a časté aportování, až dokud se zdravotní stav psa nezlepší.

Den po zátěži udržujeme stejný příjem jídla, abychom nepřišli o získanou energii. Střídáme práci s odpočinkem. Po jídle pes odpočívá, pije a občas dostane masáž, která mu pomáhá regenerovat.

• Jednou týdně přepočítáme potřebnou energii a porovnáme ji s tím, co pes skutečně spotřebuje.
• Zátěž zvyšujeme postupně. Pokračujeme, když je pes silnější a vitální.
• Vybíráme vhodný terén pro cvičení, abychom chránili klouby a podporovali svaly.
• Každý trénink začíná teplou fází, následuje práce a končí klidným ochlazením. Důležité je střídat cvičení s odpočinkem.

Náš režim udržuje v rovnováze energetický příjem a výdej. Takto pes využívá krmivo lépe a svalstvo roste bez únavy.

Domácí dosypávání kalorií: kdy ano a kdy ne

Přidávat kalorie by mělo být promyšlené. Přidáme něco nového každých 5–7 dní. Důležité je sledovat, jak na to pes reaguje.

Kdy ano: Přidáváme trochu kvalitního tuku. Pes dobře přijal oleje, hlavně lososový a MCT. Začínáme s malým množstvím a postupně přidáváme více. Ely mokré krmivo nebo veganský dressing Mr. Easy zlepšily chuť jídla. Vybiráme produkty, které jsou jednoduše popsané.

Kdy opatrně: Pes může arašídové máslo, ale jen trochu a bez xylitolu. Tvaroh bez laktózy dáváme s mírou. Změny si zapisujeme, abychom viděli, co funguje.

Kdy ne: Pes by neměl jíst velké dávky tuku ani kořeněná jídla. Vyvarujeme se cibule, hroznu a umělých sladidel. Těmto potravinám se vyhneme dobře.

Pamlsky počítáme do denního kalorického příjmu. MeatLover a Denty tyčinky vybíráme opatrně, aby pasovaly do diety.

Máme jednoduché pravidlo: malé změny a trpělivost. Oleje pro psy a drobné úpravy v jídle psu pomáhají. Jestli si nejsme jistí, raději počkáme a sledujeme.

• Začínáme pomalu: lososový či MCT olej po kapkách, postupně navýšit.
• Pro chuť: Ely mokré krmivo nebo Mr. Easy v rámci hypoalergenního plánu.
• Opatrnost: arašídové máslo pes jen bez xylitolu, tvaroh pes raději bez laktózy.
• Stopka: velké dávky tuku, koření, zbytky, toxické potraviny a sladidla.
• Pamlsky započítat: MeatLover podle stejného zdroje bílkovin, Denty do kalorií.

Jak spolupracovat s veterinářem a výživovým poradcem

Naše první kroky začínají nastavením jasného veterinárního plánu. S sebou na první schůzku vezmeme deník krmení, záznamy o stolici, informace o váze a aktuální fotky. Díky tomu konzultace proběhne hladce a priorit se stanoví rychle.

Následující schůzku si naplánujeme za 2 až 4 týdny. Mezitím zaznamenáváme jakékoliv změny v chování, chuťi k jídlu či v aktivitě a kvalitě stolice. Každou odchylku hned hlásíme, aby se plán mohl okamžitě upravit.

Sledujeme určité cílové hodnoty: BCS mezi 4 a 5/9, stav svalů, frekvenci průjmů (ideálně 0) a kvalitu srsti. U štěňat kontrolujeme růstové křivky podle plemene. Vážení pes probíhá vždy na stejné váze a ve stejnou dobu.

V náročných případech vyhledáme další specialisty. U EPI necháváme veterináře nastavit dávku enzymů. U IBD spolupracujeme na dietě s protizánětlivou léčbou proto, aby se předešlo zhoršení.

Při každé návštěvě máme seznam otázek a shrnutí pozorování. Pomáhá také, když každý týden pořídíme fotku ve stejné pozici. Díky tomu je sledování snadné a schůzky jsou produktivní.

• Deník: krmení, pamlsky, voda, stolice, aktivita.
• Metodická kontrola hmotnosti pes: stejná váha, stejný čas, bez obojku.
• Nutriční konzultace: průběžné cíle, tolerance krmiva, reakce na změny.
• Follow-up: termín, co měříme, co měníme.
• Monitoring: fotky postavy, BCS, svaly, srst, frekvence průjmů.

Nejčastější mýty o “hubených psech”

Myslíme, že o výživě psů víme vše. Ale existují mýty, které nám komplikují snahu o zlepšení. U „hubených“ psů to chce víc než jen snahu. Je potřeba mít plán a nejenom improvizovat.

1. „Tuk jim prospěje.“ Ale tuk nemusí být vždycky to pravé. Příliš mnoho tuku může způsobit problémy s trávením. U některých psů může taky vyvolat zánět slinivky. Lepší je jít na to postupně a sledovat reakce psa.

2. „Málo váží, protože je hodně aktivní.“ Ale nízká hmotnost může značit zdravotní problémy. Neměli bychom hledovku považovat za řešení; potřebujeme plán a sledovat váhu.

3. „Domácí jídlo je to nejlepší.“ Přestože se to může zdát, ne vždy je to pravda. Bez správného poměru vitamínů a minerálů může domácí strava škodit. Kompletní krmiva od ověřených výrobců nabízejí vyvážené složení.

4. „Nechejme jim plnou misku.“ Ale nekonečný přístup k jídlu může způsobit problémy. Lepší je dát jim jídlo ve stanovených dávkách. To pomáhá udržet zdravý jídelníček.

5. „Kuřecí je vždy bezpečná volba.“ Ale kuřecí maso může některé psy potíže. Hypoalergenní varianty s jiným typem masa jsou někdy lepší volbou.

6. „Pamlsky to nejsou kalorie.“ Ale jsou. Měly by tvořit jen malý díl jídla psa. Je dobré sledovat, co pamlsky obsahují.

• Nechme si poradit a sledujme, co našemu psovi vyhovuje. Pravidelně kontrolujme, jak se cítí a jak vypadá. A vyhneme se tak mýtům v psí výživě.

Volba kvality je důležitá. Ať už dáváme psy domácí stravu, nebo kvalitní krmivo, musíme sledovat, jak na ně reagují. Správné dávkování a odpovědnost jsou klíčem.

Naše výsledky: co nám reálně pomohlo a co ne

Za osm týdnů jsme zvýšili hmotnost o 9 % a zlepšili BCS z 3/9 na 4,5/9. Vedli jsme deník o našem psovi, zaznamenávali váhu, obvod hrudníku a fotky. První výsledky jsme viděli po deseti dnech, když jsme změnili stravu na hypoalergenní, bez kuřete a bez pšenice od CricksyDog a Ely.

Dodržovali jsme přísnou dietu bez vyjímek. Jídlo jsme dělili na 3–4 krmení za den a pozvolna zvyšovali množství. Před jídlem jsme omezili stres tím, že jsme eliminování rušivých podnětů. Soustředili jsme se na méně náročné cvičení a více na sílu krátkými cvičebními bloky. Tyto kroky byly klíčem k úspěchu a staly se základem naší studie.

Týdně jsme psali krátké shrnutí, které nám pomohlo držet se skutečnosti. Kalorický příjem jsme přesně kontrolovali, zahrnuli i pamlsky MeatLover a Denty. Doplněk stravy Twinky a kosmetika Chloé pro citlivou pokožku se také osvědčily. Díky tomu byla srst klidnější a přibírání hladší.

Nahrávání kalorií pomocí tučných lidských jídel nefungovalo. Časté střídání krmiv a volné krmení způsobilo, že rutina se rozpadla. Ignorování pamlsků v energetickém plánu zastavilo přibírání hmotnosti. Tato zjištění nám pomohla udržet stabilitu bez kolísání.

• Co fungovalo: eliminační dieta, 3–4 krmení denně, postupné navyšování, klid u misky, méně vytrvalosti a více síly, deník a pravidelné kontroly u veterináře.
• Co nefungovalo: lidské tučné “zbytky”, časté střídání značek, volné krmení, nepočítání pamlsků do plánu.

Souhrnně řečeno, tento přístup nám zajistil stabilní přibírání na váze. Ukázalo se, že pečlivý plán přináší lepší výsledky než rychlé řešení. Celý tento proces představuje pečlivě odvedenou práci, která je vidět nejen na váze, ale i v chování našeho psa.

Závěr

Když jsme řešili problém s tím, že náš pes nepřibírá na váze, zjistili jsme něco důležitého. Museli jsme najít příčinu problému. Začínali jsme u veterináře a pak jsme postupovali krok za krokem. Nastavili jsme si cíl – přibrat 1–2 % tělesné váhy každý týden. Je to zdravý způsob, jak přibrat, bez drastických změn. Krmení častěji v klidném prostředí a postupné přidávání kalorií nám pomohlo. Pravidelně jsme měřili obvod hrudníku a boků psa. Díky tomu jsme pochopili, že konzistentní přístup je lepší než hledání snadných řešení.

Krmení bylo klíčové. Vybrali jsme krmivo, které je dobře stravitelné, má hodně energie a nezpůsobuje alergie. Neobsahuje kuřecí maso ani pšenici. Používali jsme různé typy krmiv od CricksyDog: Chucky pro štěňata, Juliet pro malé psy, Ted pro střední a velké psy a Ely jako mokré krmivo. Dávali jsme psu také pamlsky MeatLover, vitamíny Twinky, Chloé pro citlivou kůži, Mr. Easy pro náročné jedlíky a Denty pro zubní hygienu. To vše pomohlo, aby měl náš pes chuť k jídlu a zvládal zátěž.

Náš přístup byl jednoduchý: vyšetřovat, plánovat, testovat a měřit. Kdykoli se něco změnilo, upravili jsme množství jídla nebo jak často krmit. Jestliže váha psa nešla nahoru, přidali jsme 5–10 % kalorií a sledovali, jak pes reaguje v průběhu týdne. To nám pomáhalo chránit trávení psa a stále jsme se snažili o zdravé přibírání. V našem deníku bylo jasné, jak se malé změny mohou sčítat a pomáhat.

Na konec bychom doporučili úzkou spolupráci s vaším veterinářem a možná i výživovým poradcem. Mít trpělivost a dobře promyšlený plán vám pomůže dosáhnout stabilních výsledků. Kombinace kvalitního hypoalergenního krmiva, klidného režimu a pravidelných kontrol zajistí bezpečné a udržitelné zdravé přibírání. To byl přesně náš cíl.