Procházka se psem po rozkvetlých loukách – rizika i radosti

Máme za to, že jarní procházky se psem jsou bezstarostné. Avšak, rozkvetlé louky mohou skrývat více nebezpečí, než si myslíme.

Kouzlo jarních procházek nespočívá jen ve vůni trávy či sluníčku po dlouhé zimě. Ale pozor, klíšťata, pyl, hrozba přehřátí nebo škodlivé rostliny mohou být na každém kroku.

Pokud chceme, aby byl náš jarní výlet se psem příjemný a neobsahoval žádné starosti, je třeba se na něj připravit. V tomto článku se podíváme, jak na to. Zkontrolujeme vybavení před odchodem, zvolíme vhodné chování na procházce a doma učiníme kroky pro dosažení bezpečnosti.

Nekonáme z obavy před každým stéblem. Chceme znát rizika, abychom si pak mohli louku užívat naplno.

Hlavní body

• Zjistíme, proč nás a naše psy lákají jarní procházky, a jakým potížím je třeba se vyhnout.

• Určíme si bezpečnou trasu a tempo pro jarní procházky se našimi čtyřnohými přáteli.

• Podíváme se na nejčastější rizika rozkvetlých luk – parazity, pyl a škodlivé rostliny.

• Zaměříme se na praktickou výbavu a návyky, které zajistí bezpečnost našeho psa venku.

• Představíme rychlou rutinu po návratu z výletu, abychom předešli jakýmkoli nepříjemnostem.

• Navrhneme tipy na péči o tlapky, srst a regeneraci po aktivním dnu.

Proč jsou rozkvetlé louky na jaře pro nás a naše psy tak lákavé

Po zimním období je nás ven láká více. Dny se protahují, vzduch je příjemnější a rozkvetlé louky okamžitě zlepšují náladu. Zaznamenáváme barvy a vůně, což evokuje pocit probuzení těla i mysli.

Jarní procházky se psem si proto často plánujeme častěji než v zimě. Chůze na čerstvém vzduchu je během jara příjemnější, nesetkáváme se s nadměrným potem a tempo nalezneme snadno. Navíc, společné chvíle strávené s psem na jarní louce představují revitalizaci – jak pro nás, tak pro našeho čtyřnohého kamaráda.

Pro psy znamená louka hlavně nekonečné možnosti pro čich. Čichová schopnost psů se na jaře zintenzivňuje, vše se oživuje, tráva roste a přibývají nové stopy. Při povoleném a bezpečném průzkumu psům vyhovuje i větší svoboda pohybu a šance prozkoumat okolí.

Avšak naše obdivovaná scenerie může komplikovat výlet. Vysoká tráva a vlhkost spolu s květy zvyšují riziko klíšťat, bodnutí hmyzem, pyl ve srsti nebo nečistot na tlapách. U remízků a polních okrajů můžeme narazit na divoká zvířata.

• Užíváme si přírodu, avšak zůstáváme v pozoru k okolnímu terénu a prostředí.
• Dáváme psovi příležitost pro čichání, ale dáváme pozor na věci ztracené ve vysoké trávě.
• Přihlížíme k přírodě a ostatním, abychom zajistili, že jarní vycházky se psem budou přínosné pro všechny.

pes jaro procházka: Jak si naplánujeme bezpečnou trasu a tempo

Plánování trasy procházky s psem ve větvi začíná s mapou a zdravým rozumem. Cílem je zajištění bezpečnosti, ne vystavení nebezpečí od klíšťat nebo stresu z dopravy a davů lidí.

Přednostně vyhýbáme místům s vysokou trávou a lemovkám lesů, kde hrozí větší výskyt parazitů. Vyhneme se také chemicky ošetřeným polím a nedávno posečeným loukám, kde se může držet prach a zbytky chemikálií.

Zaměříme se na klidnější oblasti, mimo místa hojně navštěvovaná divokou zvěří. Držíme se známých cest a preferujeme louky v blízkosti vesnic, abychom se vyhnuli překvapením v lesích.

• Volíme turistické značky nebo polní cesty, aby nám byl šetřen porost pod nohama.
• Na cyklostezkách se připravujeme na rychlejší dopravu, držíme psa blízko sebe nebo na krátkém vodítku.
• Respektování místních pravidel a vyhlášek, zejména v chráněných oblastech, je pro nás klíčové.

Tempo vycházky pro psa přizpůsobujeme jeho zimní aktivitě. V prvních týdnech postupně zvyšujeme nároky, střídáme tempo chůze s obdobími, kdy může pes v klidu čichat.

Délka procházky závisí na věku a fyzické kondici psa. Mladí psi mohou rychleji ztratit zájem, zatímco starší psi upřednostňují rovný terén a potřebují více přestávek. Dbejme na riziko přehřátí u některých plemen a zátěže kloubů u jiných.

Je vhodné vyrazit ráno nebo v pozdních odpoledních hodinách, kdy není tak teplo. Začleníme do trasy pauzy na pití vody a sledujeme, jestli pes není příliš unavený nebo jestli mu tempo nesedí.

1. Plánujeme okruh s možností, že ho zkrátíme kvůli změně počasí nebo nálady psa.
2. Děláme dostatek přestávek na čichání, což je pro psa důležitá činnost.
3. Sledujeme, jestli pes nevykazuje známky únavy – těžké dýchání či nechuť pokračovat.

Klíšťata a další paraziti na loukách: prevence, kontrola a zásah

Na jaře, kdy vykročíme do trávy, se setkáváme s klíšťaty, číhajícími na našich čtyřnohých přátele. Vysoké porosty a okraje křovin jsou jejich oblíbená místa. Je to kvůli teplu a vlhkosti, které aktivují parazity již od prvních procházek.

Pro boj s klíšťaty je prevence klíčová. Musíme vybrat metodu, která pasuje našemu psu a našemu životnímu stylu: obojek, spot-on přípravky nebo tablety, vždy po konzultaci s veterinářem. Přesto si uvědomujeme, že dokonalá ochrana neexistuje, a spoléháme na důkladnou kontrolu.

Kontrola srsti po procházce se stává naším rituálem. Neomezeníme se na povrchní pohled, ale prohmatáme srst až k pokožce. Klíštata se totiž mohou dobře schovat, a to i pod postroj.

Soustředíme se na specifické oblasti:

Když objevíme klíště, ihned ho odstraníme. Použijeme k tomu speciální háček nebo pinzetu, kterou přiložíme co nejblíže k pokožce a šetrně klíště vytáhneme. Poté místo vyčistíme a následující dny pozorujeme případné změny, jako je zarudnutí nebo otok.

Na loukách čelíme nejen klíšťatům. Blechy můžou být přeneseny přímým kontaktem s jinými zvířaty nebo z prostředí, kde se zvíře v trávě válelo. Z toho důvodu je potřeba zvážit celoroční ochranu a udržovat konzistentní rutinu. Díky tomu se na jaře parazity necháme zaskočit, a můžeme si užívat procházky bez starostí.

Alergie, pyl a citlivá kůže: jak poznáme, že louka našemu psovi nesedí

Jaro přináší s sebou kromě krásy i rizika alergií pro naše čtyřnohé přátele. Mezi největší provokatéry patří pyl z trav a květin, prach z polí či plísně skryté v mokré trávě. Dokonce i krátkodobý kontakt s některými rostlinami může vyprovokovat okamžité problémy.

Alergická reakce se často projeví ihned po kontaktu s alergenem. Pes se stává neklidným, otírá si tlamu o zem a často kýchá. Pozorujeme také zvýšené slzení a nutkání neustále se „přečesávat“. Tyto příznaky mohou být zpočátku těžko rozpoznatelné, až doma si všimneme intenzivního svědění.

Místa, kde se alergeny usazují nejčastěji, důsledně kontrolujeme. Prvním znakem problému být může zarudnutí podpaždí, břicha a oblasti mezi prsty. U psů s citlivou kůží se může stav uší zhoršit, což se projeví třepáním hlavou nebo zápachem z ucha.

• nadměrné škrábání a okusování srsti
• olizování tlapek, hlavně po návratu z trávy
• zarudnutí břicha a podpaží, někdy i drobné pupínky
• slzení, kýchání a otírání čenichu o zem
• zhoršení uší: třepání hlavou, citlivost na dotek

K minimalizaci alergických reakcí může pomoci i malá úprava denní rutiny. Omezíme vycházky do husté vegetace, vyhýbáme se dnům s vysokým počtem pylů ve vzduchu. Po příchodu domů je důležité vykoupat tlapky a břicho psa. Kartáčování pak odstraní z chlupů nejen prach, ale i zbytky pylu.

V případě, že se potíže opakují nebo se objeví záněty, je nutné obrátit se na veterináře. Nepodceňujeme ani časté škrábání nebo mokvání kůže. U psů s citlivější pokožkou je prevence a včasný zásah klíčový, aby se předešlo dlouhodobějším problémům.

Otravy a nevhodné rostliny: čemu se na rozkvetlé louce vyhneme

Louky plné barev a vůní skrývají i rizika, která nejsou na první pohled vidět. Nebezpečí nepředstavují pouze jedovaté květiny. Pes se může otrávit i konzumací zdánlivě neškodných rostlin. Obzvláště opatrní buďme na okrajích polí a zahrad, jelikož zde může dojít k kontaktu s hnojivy nebo pesticidy.

Pes, který si pochutnává na trávě, nemusí nutně způsobit alarm. Přesto jej v prostředí rozkvetlých luk bez dozoru neponechávejme. Skryté hrozby, jako jsou zbytky jídla, kosti nebo lákavé jedovaté návnady, se mohou v trávě lehce ukrývat. Pozor si dávejme i na keře u cest, kam lidé často odhazují odpadky.

• Držíme se dál od míst s odpadky, ohnišť a posezení.
• Hlídáme čichání v křovinách a u hromad listí.
• Trénujeme povel „nech to“ a odměňujeme rychlou reakci.
• Po dešti obcházíme okraje polí, kde se mohou držet zbytky chemie.

Znalost jedovatých rostlin pro psa je klíčová, obzvláště proto, že některé z nich raší už na jaře. Čím méně pes zkouší ochutnávat různé věci, tím lépe pro jeho zdraví. U citlivých jedinců může i malé množství rostliny způsobit vážné problémy.

V případě vzniku příznaků otravy neprodleně jednáme. Pozornost věnujeme náhlému zvracení, průjmu, nadměrnému slinění, únavě, třesu či nejisté chůzi. Symptomy jako nafouklý břich nebo krev ve stolici považujeme za velmi vážné.

1. Při podezření na nebezpečné návnady nebo otravu psa rostlinami ihned voláme veterináře.
2. Z bezpečné vzdálenosti si případný původce otravy zapamatujeme nebo vyfotíme. To usnadní další léčbu.
3. Udržíme psa v klidu a bez domluvy s veterinářem mu nedáváme žádné „domácí“ prostředky.

Setkání se zvěří a hnízdícími ptáky: jak se na louce chováme ohleduplně

Na jaře se louka proměňuje v míst plný života. V té době se často setkáváme s pes a zvěří. Mláďata se ukrývají v travnatém podrostu, zatímco dospělci trpí stresovými situacemi.

Kritické období nastává i pro ptáky, kteří si na louce budují hnízda přímo na zemi. Je snadné hnízda přehlédnout, a to hlavně v husté trávě. Když pes nečekaně vyběhne, může to vést k narušení klidu nejen zvěře, ale i ptáků.

Významná je chůze s pejskem založená na jeho kontrole a udržení klidu. Pokud začne pes pronásledovat srnku nebo zajíce, vystavujeme se rizikům úrazů, ztráty a sporů s ostatními návštěvníky. To současně znamená další vyčerpání pro divoká zvířata.

• V rizikových úsecích volíme vodítko a držíme psa u nohy, hlavně u remízků a křovin.
• Obcházíme vysokou trávu a nevstupujeme do porostu, kde nevidíme na pár kroků před sebe.
• Procházíme tiše, bez házení míčků do houští, aby se nezvyšovalo rušení zvěře.

Jarní procházky v chráněných územích mohou vyžadovat vodítko po celou dobu. Respektování hospodářských zvířat, ohradníků a soukromých pozemků je klíčové. Držením se na cestě a kontrolováním psa zajistíme bezpečnější výlet pro všechny.

Vodítko, postroj a bezpečné přivolání: praktická výbava pro louku

Louka představuje malé ověření poslušnosti. Nové pachy, zvěř ve vzdálenosti, další psi a lidé okolo. Vodítko na louku bráníme jako základní nástroj, ne omezení.

Postroj pro našeho psa, který dobře sedí a netlačí, se ukázal jako ideální. Poskytuje lepší kontrolu, nedochází k tahání za krk při zprudké reakci. Doplníme ho o pevné vodítko s kvalitní karabinou, pro trénink přidáme dlouhé vodítko.

• postroj pro psa s nastavením na krku i hrudníku
• vodítko na louku, které neřeže do ruky a dobře se drží
• dlouhé vodítko na nácvik volnosti bez rizika útěku

V batohu máme vždy drobné předměty, jež mohou zachránit den. Identifikační známka, reflexní prvek jsou užitečné při nepředvídaných situacích. Nesmíme zapomenout na sáčky na exkrementy a mini lékárničku: pinzeta a dezinfekce.

• výbava na procházku se psem: známka, reflexní prvek, sáčky
• pinzeta na klíšťata, dezinfekce, pár sterilních čtverců

Bezpečné přivolání je o praxi. Nejdříve trénujeme v nerušeném prostředí, pak v rušné louce. Odměna musí převýšit ostatní podněty a vždy odměňujeme.

1. krátké přivolání na jistotu, pak teprve delší vzdálenost
2. střídáme odměny: pamlsek, hračka, společná hra
3. když si nejsme jistí, vracíme se k dlouhé kontrole přes dlouhé vodítko

Kombinace správné výbavy a tréninku přináší na louce klid. Díky tomu jsme vyrovnanější a pes může bezpečně pátrat, učit se nové dovednosti.

Hydratace a přehřátí na jaře: rizika, která často podceníme

Jaro nás může ukolébat mírným vzduchem, ale slunce a klid mohou být zrádné. K přehřátí může dojít i při „akorát“ teplotách, zejména když pes prozkoumává hustý porost. Proto upřednostňujeme pomalejší úseky a umožňujeme si i psu vydechnout.

Hydratace psa je na výletě stejně klíčová jako vodítko. S sebou nosíme vodu a skladací misku, psa napájíme, než pocítí žízeň. Stín a odpočinek umožní lepší chlazení těla.

Je důležité znát příznaky přehřátí. Typicky vidíme rychlé dýchání, nechuť pokračovat nebo apatii. Horké uši a břicho, pes často leží, i když bývá aktivní.

V takovém případě neprodleně šetříme silami a hledáme stín. Zpomalíme a dopřejeme psu vodu po malých doušcích. Ignorování příznaků a snažení se „dojít domů“ může situaci zhoršit.

• Vybíráme trasu se stínem a vyhýbáme se polednímu slunci.
• Máme s sebou vodu a dopřáváme si pravidelné přestávky.
• Upravujeme aktivity: více klidu a méně náročných her.

Rizikové skupiny vyžadují zvýšenou pozornost: krátkolebé, obézní, staré a mladé psy. Těmto skupinám dopřáváme kratší a častější přestávky. Sledujeme jejich hydrataci od počátku. Dodržováním těchto pravidel zabráníme jarnímu přehřátí.

Bahno, rosa a špína: jak po návratu zvládneme tlapky a srst bez stresu

Jaro přináší do našich domovů „suvenýry“ jako mokré otisky a bahno. To se nám často přichytí na břicho psa, a nevyhnutelně také semínka v kožichu. S tím přijde vůně vlhké trávy, což ráda absorbuje srst a mění gauč v past. Ale s jasným postupem je péče o psa rychlá a bez neshod.

Zahajujeme vždy od tlapek, zaměřujeme se na prostor mezi prsty a okolí polštářků. Pak se přesuneme k břichu a dolní části hrudníku, které nejvíce trpí špínou. Nakonec se věnujeme zbytku těla, což zajistí, že péče o srst nebude trvat celou věčnost.

1. U dveří máme připravený ručník a misku s vlažnou vodou, abychom udrželi hygienu psa v mezích domova.

2. Tlapky umýváme jemně, aby se psi necítili nepříjemně, kvůli citlivosti se vyhneme drhnutí.

3. Pečlivě prohlédneme tlapky pro eventuální zachycené osiny či lepkavá semínka.

4. Po ošetření tlap umožníme srsti na břiše a hrudníku úplně zaschnout, předejít tak můžeme podráždění kůže.

U psů s delší srstí je po osušení vhodné provést rychlý vyčes. Tím zabráníme zamotání bahna či semen do dredů. Kartáč vybíráme dle typu srsti a postupujeme opatrně. Pokud srst zůstane vlhká, absorbuje ji ručník, srst necháme v teple důkladně uschnout.

Vytvořením rutiny se péče o psa po procházce stává poklidnější nejen pro nás, ale i pro psa. Pokud navíc zaznamenáme, že kůže psů po jarních výletech bývá podrážděnější, doporučuje se obzvláště jemná kosmetika. Tato péče pak zajišťuje, že čištění tlapek a srsti pochází bez nepříjemného pocitu pro psa.

Louka jako tréninkové hřiště: čichání, socializace a hry s mírou

Na louce není potřeba jen běhat. Když se zaměříme na čich psa, ten se uklidní a začne pracovat přirozeněji. Mentální stimulace často prospěje víc než dlouhý běh.

Čichací hry udržujeme jednoduché a stručné. Do trávy schováme pamlsky, psa necháme hledat a za klidné chování ho chválíme. Pokud je tráva vysoká nebo fouká vítr, úkol zjednodušíme, aby se pes nerozčílil.

• Rozsete odměny do malého prostoru a sledujte psa, jak area vysává pomocí čichu.
• Umístěte pamlsek na místo, kde je vidět, a další dejte o několik kroků dál.
• Střídejte hledání s chvílemi odpočinku, takže tempo zůstane příjemné pro psa.

Vhodně přimíchejte trénink na přivolání. Voláme psa jen, když máme šanci na úspěch, a za odměnu dostane něco skutečně lákavého. Po přivolání mu opět dopřejte čas na čichání, aby se mu vrácení k vám vyplatilo.

Socializace psa na louce začíná pozorováním signálů. Hledáme uvolněné tělo, přátelský pohled a zaoblené trajektorie při přiblížení. Při zaznamenání napětí, zírání nebo ježení srsti zvětšíme odstup a najdeme klidnější cestu.

Venkovní hry s psem dávkujeme s pečlivostí. Aport je sice skvělý, avšak musíme chránit klouby a dávat pozor na mokrou trávu a riziko úrazu. Začneme s několika hody, uděláme pauzu a poté se možná vrátíme ke čichacím hrám. Tak předejdeme tomu, aby byl pes po procházce přemíru unavený.

Citlivé zažívání po jarních výpravách: prevence průjmu a „ochutnávání“

Jaro často znamená pro psí břicha větší výzvy. Psi během jarních procházek požírají trávu, píjí z kaluží nebo najdou zbytky jídla. Tyto nálezy jejich organizmus nemusí vždy dobře snášet. Navíc, zvýšená aktivita a setkávání s novými podněty mohou způsobovat stres.

Chceme-li se vyhnout problémům s trávením, je dobré dodržovat několik pravidel. V terénu je užitečný pozorný dohled, spolehlivé přivolání a přísný povel „nech“. Při pití z přírodních zdrojů musíme být obzvlášť opatrní, zejména pokud jde o stojaté vody.

• Před aktivním pohybem nepřekrmujeme, abychom zabránili nepříjemnému „houpání“ žaludku.

• Je klíčové sledovat, co pes sbírá, zvláště v oblastech populárních pro pikniky.

• Preferujeme krmiva a pochoutky, které jsou pro psa lehce stravitelné a nezpůsobí problémy.

Po procházce sledujeme, jestli u psa nedošlo k průjmu. Všímat si musíme konzistence stolice a celkového chování psa. Zvláště varující je, pokud se objeví apatie, zvracení nebo krev ve stolici.

V situaci, kdy se psík potýká s průjmem, udržujeme klid a dbáme na dostatek tekutin. Podáváme menší porce lehké stravy a čekáme, až se stav zlepší. Pokud dochází k dalšími komplikacím, ihned kontaktujeme veterináře.

Prevenci zažívacích obtíží zajišťuje především vyrovnaná strava a konzistentní pravidla. Udržení těchto zásad zajistí, aby jarní toulky byly pro oba bez problémů.

Výživa a energie na výlety: proč se nám vyplatí řešit krmivo před sezónou

Se zvýšením venkovních aktivit na jaře narůstá i energetický požadavek našich psů. Delší trasy, hry a objevování nových věcí zvyšují jejich spotřebu energie. Chceme-li, aby měl pes dostatek energie na celý výlet, musíme to zohlednit při plánování jejich stravy.

Je důležité přizpůsobovat krmivo energetické náročnosti psích aktivit. V klidné dny podáváme psům menší porce, zatímco během aktivních dnů je zvětšíme. Změny v porcích provádíme postupně, aby náš pes neměl problémy se zažíváním.

Odměny za trénink se na jaře rychle sčítají a mohou ovlivnit denní kalorický příjem psa. Odečítáme část z běžné dávky krmiva, abychom udrželi psa ve formě a přitom ho stále motivovali.

• Odměny na trénink započítáváme do celkového denního příjmu, zejména při delších procházkách.
• Po náročné aktivitě je důležité nechat psa nejprve zklidnit, poté nabídnout vodu a krmit.
• Při zkoušení nových pamlsků sledujeme množství a pozorujeme reakci psa.

Na jaře se u citlivých psů střetává více potíží, včetně pylu a klíšťat. Proto je klíčové zvolit pro ně stabilní a osvědčené krmivo. Omezení experimentů s jídlem pomůže předejít nežádoucím reakcím.

Pro psy s potravinovými alergiemi doporučujeme hypoalergenní krmivo s dlouhodobě stejným složením. To usnadní identifikaci vhodných i nevhodných součástí jejich diety. V dalším textu se podrobněji zaměříme na konkrétní typy krmiva vhodné pro cesty a regeneraci po fyzické námaze.

CricksyDog jako parťák na jaro: hypoalergenní volba bez kuřecího masa a pšenice

Jaro vede k více času stráveném venku, u citlivých psů často řešíme problémy s kůží a břichem. Z toho důvodu se CricksyDog jeví jako ideální hypoalergenní krmivo bez kuřecího masa a pšenice. Ve volné přírodě se pes snadno setká s alergeny, doma tedy preferujeme stabilní a bezpečnou stravu.

Výběr krmiva je snadný díky různým variantám pro různé věkové kategorie a velikosti psů. Začínáme s granulemi Chucky pro štěňata, Juliet pro malé psy a Ted pro střední a velké psy pro bezproblémové průzkumy terénu. Volíme receptury jako jehněčí, losos, králík, hmyzí protein či hovězí podle individuální snášenlivosti našeho psa.

Pokud potřebujeme jídelníček oživit nebo máme psa, který preferuje mokré krmivo, obracíme se k Ely. Jehněčí, hovězí nebo králičí varianty jsou vhodné po náročných procházkách, kdy je pes unaven a vybíravější. Pro případy, kdy standardní krmivo nepřináší úspěch, je tu Mr. Easy vegan dressing, který zvláční granule a umocní jejich aroma.

Odměny jsou klíčové pro úspěch ve cvičení a přivolání na procházkách, vždy je máme při ruce. MeatLover pamlsky jsou oblíbené díky praktickosti, vůni a snadné dávkovatelnosti. Variujeme mezi jehněčím, lososem, králíkem, zvěřinou a hovězím, aby byla odměna vždy atraktivní a motivační.

• Pro podporu zdraví na dlouhých výletech přidáváme vitamíny Twinky. Ty pomáhají jako kloubní podpora nebo jako multivitamin pro každodenní použití.

• Na péči o psí tlapky a nos po výletech plných rosy a bahna používáme Chloé šampon a balzám. Ty udržují kůži chráněnou a v pohodě.

• Denty veganské dentální tyčinky jsou ideální pro každodenní péči o zuby. Lze je snadno zařadit do rutiny po jídle nebo výletu.

Kvalitní strava a pečlivě vybrané odměny jsou základem pro bezpečné a příjemné jarní vyžití s našim psem. S vhodným krmivem a chutnými odměnami jsou jarní procházky plynulejší a méně stresující jak pro psa, tak pro nás.

Jak se po procházce zkontrolujeme: rychlý „spring-check“ od hlavy po tlapky

U dveří si po procházce dáme krátkou pauzu a zkontrolujeme psa. Na celou kontrolu stačí pár minut. Důležité je postupovat systematicky a mluvit s klidným hlasem. Udržujeme-li to jako rutinu, pes si na kontrolu zvykne a nebude se bránit.

1. Hlava: Prohlédneme psí oči, zvedneme pysky a jemně ohmatáme uši. Hledáme možná zarudnutí, škrábance nebo nalepená semínka v srsti.

2. Krk a hrudník: Pečlivě projedeme srst a kůži pod obojkem a postrojem. Zde je vhodné zkontrolovat přítomnost klíšťat.

3. Podpaží a břicho: Pozornost věnujeme místům, kde se hromadí vlhkost nebo dochází k tření. Osiny ve srsti ihned vyčešeme ve směru růstu chlupů.

4. Třísla: Kontrolujeme, zda kůže není podrážděná či oteklá. Zde se často nacházejí pevně držící semínka.

5. Tlapky: Zaměříme se na polštářky a prostor mezi prsty. Zahrnuje to kontrolu prasklinek, opláchnutí a odstranění bláta.

• Doma provádíme oplach vlažnou vodou, vyčesáváme srst a léčíme menší škrábnutí. Pro citlivější psy může pomoci jemné otření srsti proti pylu.

• Obrácení se na veterináře je nutné při zaznamenání otoku, náhlého kulhání nebo při značné bolesti. Totéž platí, pokud osiny nelze bezpečně odstranit a pes si místo nagrizuje.

Pokud kontrolu provádíme systematicky a s pohodou, pes se naučí spolupracovat. Vracení domů pak zahrnuje i rutinní spring-check, odnímání postroje. Péči o tlapky i kontrolu klíšťat zvládneme rychle a bez stresu.

Závěr

Kvétnoucí louky nám a našim psům přinášejí radost. Pokud rozumíme rizikům jarních luk, užijeme si volnost bez obav. Je důležité dodržovat základní pravidla pro vycházky s psům na jaře a mít na paměti, že prevence je klíčová.

K zajištění bezpečnosti stačí dodržet několik jednoduchých kroků: plánovat trasu a tempo procházky, nezapomínat na vodu a pravidelné přestávky, dbát na ohleduplnost vůči zvěři a ostatním lidem. Vhodný antiparazitický přípravek a důkladná kontrola srsti a kůže jsou také nezbytné.

Po návratu z procházky je důležitá pečlivá péče o psa. Kontrola od uší po tlapky, čištění tlapek a kontrola odřenin mohou předejít problémům. Správné vybavení a krmení psa podporují jeho zdraví a dobrou kondici.

Výběr kvalitního krmiva a pamlsků, jako je hypoalergenní CricksyDog bez kuřecího masa a pšenice, může značně ulehčit péči o psa. Užijme si jaro s chytrostí, aby každá procházka skončila šťastně doma s radostným psem a čistým svědomím. Připomínat si tipy pro jarní procházky s pejskem můžeme vždy před vyražením ven.