Jarní turistika se psem – na co si dát pozor před odchodem

Vyrazit na jarní turistiku se psem může na první pohled vypadat snadno. Kolikrátky však ze slunečného počasí přejde během chvíle na déšť a bláto, zastihne nás to nepřipravené.

Jaro přináší s sebou kouzlo. Změny počasí jsou však běžné a naše stezky se mohou rychle změnit. Trvá to jen pár minut. Po zimní pauze také zjišťujeme, že náš pes už nemá takovou kondici, jakou měl.

Aby se naše jarní výlety se psem vydařily pro oba, pečlivě se připravujeme. Vybereme správnou trasu, zabalíme vodu, naplánujeme pauzy a zkontrolujeme vybavení. Dále nezapomeneme na ochranu proti klíšťatům a dodržování pravidel chování v přírodě.

Před odchodem z domova je dobré projít několik klíčových bodů. Zkontrolujeme, zda je náš pes zdravý, chráněný proti parazitům, má správné vodítko a v některých oblastech i náhubek. Také s sebou vezmeme lékárničku a připomínáme si, že péče o psa nekončí při dosažení cíle, ale pokračuje i doma kontrolou srsti a regenerací.

Klíčové body

• Připravíme se na rychlou změnu počasí a terén může být mokrý.

• Náročnost trasy přizpůsobíme kondici psa po zimě, snažíme se držet kratší distanci.

• Řešení proti klíšťatům a jiným parazitům prověříme předem.

• Vezmeme dostatek vody, misku a umožníme psu pravidelně pít.

• Nesmíme zapomenout na vodítko a v případě potřeby náhubek dle pravidel oblasti.

• Po návratu vyšetříme tlapky a srst psa a zajistíme mu dostatečný odpočinek.

Proč je jarní turistika se psem specifická

Jarní túry se psem přinášejí četné překvapení kvůli rychle se měnícím podmínkám. V jednu chvíli můžeme zažívat teplé sluneční paprsky, v další moment nás chladný stín a prudký vítr překvapí.

Rána jsou často studená, ale odpoledne může být tepleji. Stezky zůstávají mokré a plné bahna. Ve vyšších polohách nás mohou překvapit zbytky sněhu, zatímco tající potoky zvyšují hladinu vody.

Pro psy je jaro značnou změnou po zimním období. Zimní měsíce snižují naši i jejich vytrvalost. Je třeba si uvědomit, že jejich tlapy mohou být po zimě citlivější, zvláště na mokrý štěrk a bláto.

Po dlouhém stání nebo ležení na vlhké zemi hrozí prochladnutí. Navíc rychlé oteplování může vést k přehřátí psa, jelikož jeho srst ještě není přizpůsobená jarním teplotám.

Kromě toho se v jarních měsících objevují specifická rizika. Mezi ně patří aktivní klíštata, bodavý hmyz, pyl a první rostoucí trávy. Navyše se v krajině pohybuje více zvěře, která může psa lákat k pronásledování.

• Střídání teplot a větru vyžaduje promyšlené tempo a pauzy.
• Mokro, bahno a sněhové podmínky ztěžují pohyb a unavují.
• Klíšťata, hmyz a alergeny se objevují nečekaně brzy.

Avšak pokud vhodně nastavíme délku procházky, tempo a odpočinky s ohledem na našeho psa, může být jarní túra s psem skutečně radostná. Je důležité, aby naše kroky byly promyšlené, dělali jsme pravidelné krátké pauzy a neustále sledovali, jak se náš pes cítí, jestli mu není zima či příliš teplo.

Plánování trasy v Česku podle kondice a zkušeností psa

Výběr trasy začíná u kondice psa. Po zimní pauze preferujeme známé, kratší trasy, postupně přidáváme vzdálenost. Důležité je předem určit místa pro odpočinek a místa, kde se může trasa bezpečně zkrátit.

Pro méně zkušené psy preferujeme jednodušší trasy, aby se vyhnuli dlouhým úsekům po asfaltu. Asfalt může psům poškodit polštářky a způsobit bolest kloubů. Proto je vhodnější zvolit lesní cesty nebo šotolinu, což je obzvláště příjemné ráno, kdy je ještě chladno.

Při výběru trasy zohledňujeme délku, převýšení a typ povrchu. Na mapě si označujeme stinná místa, potoky a místa pro pití. Připravujeme si i plány na zkrácení trasy. Důležitý je předvídavý přístup včetně nouzového kontaktu v případě slabého signálu.

• Voda a stín: lépe více krátkých přestávek, než jedna dlouhá.
• Povrch: preferujeme méně asfaltu a více přírodních cest; u citlivých psů si dáváme pozor na kameny.
• Logistika: zohledňujeme možnosti parkování, dostupnost veřejnou dopravou a klidné místo pro pauzu.

Při hodnocení trasy bereme v úvahu, že psům mohou být náročnější prudké sestupy než výstupy. Zvláště pokud pes má nadváhu nebo problémy s klouby, vybíráme trasy s plynulejším profilem. Dlouhé, kamenité sestupy se snažíme obcházet.

U štěňat dbáme na to, aby trasa nebyla příliš dlouhá a jednotvárná. Starší psi potřebují mírnější tempo a častější odpočinky. Plemena s krátkým čumákem mají omezenější fyzické výkonnosti, což znamená kratší trasy a více stínu. Cílem je, aby se pes vrátil domů spokojeně unavený.

Před odchodem je nutné zkontrolovat pravidla pro pohyb v chráněných oblastech. V národních parcích a některých přírodních rezervacích může být vyžadováno vodítko a omezení na značené cesty. Informovanost předem pomáhá k plynulejšímu průběhu výletu.

Aktuální počasí, teplota a vítr: jak se připravit na vše

Před odjezdem ven kontrolujeme nejen teplotu, ale i pocitovou teplotu. Ta může být nižší kvůli větru. Dále sledujeme předpověď srážek, abychom se vyhnuli déšťi nebo bouřkám. Nesmíme zapomenout ani na čas západu slunce, abychom nebyli v lese překvapeni šerem.

Jaro je zrádné období, zejména pro menší a krátkosrsté psy. Chlad a vítr mohou psa rychle ochladit. Když se k tomu přidá vlhkost, stačí malá pauza a pes může začít třást.

Naopak, rychlé přehřátí hrozí na jaře při přechodu z chladu do tepla. Bez stínu a ve větru se pes rychleji zadýchává a hůře se ochlazuje. Proto začínáme naši procházku pomalu a zvyšujeme tempo jen postupně.

• Vrstvíme oblečení pro sebe a pro psa bereme ochranu proti větru a vlhku.
• Hledáme závětří ve větru a dáváme pauzy častěji.
• Po dešti se vyhýbáme kluzkým kořenům a držíme psa blízko.
• V suchém větru nabízíme vodu častěji, protože pes rychle vysychá.

Po cestě sledujeme signály únavy psa a bereme je vážně. Mezi tyto signály patří zadýchávání, zpomalení nebo třes. Pokud toho je příliš, raději se vrátíme zpět před dosažením cíle.

Výbava na jarní túru se psem: co se nám osvědčilo

Na jaře se počasí může změnit během chvilky. S výbavou pro psa proto zacházíme stejně zodpovědně jako s mapou na turistiku. Je pro nás důležité, aby se náš čtyřnohý přítel cítil bezpečně a my měli vše potřebné po ruce.

Na seznamu prvních potřeb je postroj, který perfektně pasuje a je pevný. K němu přidáváme vodítko do přírody. Na otevřeném prostranství oceníme i přítomnost delší lany na stopování.

• Vybíráme postroj a vodítko, které se dobře drží i když jsou mokré.

• ID známka a telefonní číslo na obojku jsou klíčové. Mohou ušetřit nepříjemný stres, pokud se pes ztratí.

• Nesmí chybět ani sáčky na exkrementy, několik pamlsků pro snazší přivolání a malý ručník pro osušení břicha a tlapek.

• Důležitá je také cestovní miska a dostatek vody. Na jaře pes obvykle pije více, zvláště když fouká vítr.

V jarním období na další potřeby nesmíme zapomenout. Do batohu přidáme voděodolný psí obleček pro chladnější či krátkosrsté psy a lehkou deku na odpočinek ve vlhké trávě. Když nastane mlha či šero, stane se reflexní prvek a malé světýlko na obojku skutečným záchranářem.

Bezpečnost je prioritou i pro nás samotné: čelovka, nabitý telefon a malá powerbanka nám zajistí bezpečný návrat domů po setmění. Jestliže by nastal jakýkoli problém, máme připravený plán na různé situace. V batohu dáváme věci pro psa nahoře, aby byly lehce dostupné – ať už je to voda, sáčky nebo jakákoli jiná základní výbava.

Bezpečnost v přírodě: klíšťata, bodavý hmyz a paraziti

Na jaře se zvyšuje riziko, protože klíšťata jsou aktivní již od prvního oteplení. Vyskytují se i na místech, kde bychom je nečekali: na okrajích lesů, v parcích, nebo v dlouhé trávě. Proto je důležité už doma připravit se na klíšťata ještě před prvním větším výletem ven.

Prevence a vhodná ochrana jsou klíčové. S veterinářem vybereme nejlepší antiparazitika pro našeho psa, ať už půjde o obojek, spot-on, nebo tablety. Věnovat pozornost je třeba i pravidelnosti dávek, aby nedošlo k jejich vynechání a následným komplikacím.

Během vycházek je důležité kontrolovat srst psa, zejména po procházení hustší vegetací. Po návratu domů pak provádíme důkladnější prohlídku srsti, a to i u psů s krátkou srstí.

• uši a okolí uší
• krk a oblast pod obojkem
• podpaží, třísla a břicho
• mezi prsty a kolem polštářků

Kromě klíšťat musíme být opatrní také na bodavý hmyz. Pokud pes po bodnutí otéká na čumáku či tlapce, vyžaduje okamžitou pozornost. Zvracení, slinění a malátnost znamenají, že je potřeba okamžitě kontaktovat veterináře.

Hygiena na výletech patří také k bezpečnosti. Psi by neměli pít z pochybných zdrojů vody a měli by se vyhnout kontaktu s mršinami. Pozorností k těmto detailům předejdeme možným zažívacím potížím po výletě.

Jarní alergie a citlivé tlapky: prevence podráždění

Na jaře se často potkáváme s tím, že alergie pes na jaře zaskočí i jinak odolného parťáka. Typické je svědění, zarudnutí kůže, slzení očí a časté drbání po návratu z venku.

Hodně napoví i chování na trase. Když se přidá pylová alergie u psa, všimneme si kýchání a toho, že si pes víc olizuje tlapky po kontaktu s pylem, prachem nebo mokrou trávou.

Tlapky na jaře čelí nejen alergiím, ale i mechanickému namáhání. Rozbahněné cesty psi beze slova zvládnou, avšak bahno skrývá štěrk i ostré kusy ledu.

Takto se snadno objeví podrážděné tlapky, drobné oděrky či praskliny na kůži. Pokud si toho nevšimneme brzy, pes bude chodit opatrněji a jeho došlap se zhorší.

• Po túře opláchneme tlapky i břicho vlažnou vodou a vše dobře osušíme.
• Pravidelně zkrátíme drápy, aby se tlapka při chůzi nepřetáčela.
• V rámci péče o polštářky použijeme ochranný balzám, hlavně před delším pochodem.

Když se projevy vrací, řešíme to s veterinářem a upravíme plán. Někdy pomůže vyhnout se kvetoucím loukám, zvolit více lesních úseků a dát pauzu tam, kde je méně prachu i pylu.

Pitný režim a hydratace na túře

Chladnější jařní vzduch může být zrádný. Pes ztrácí tekutiny dýcháním a energickým pohybem. Vítr jej dehydruje více, než bychom očekávali. Proto je hydratace psa při túře stejně důležitá jako v letních měsících.

Nenápadně, ale pravidelně psu nabízíme vodu. To neodkládáme do momentu, kdy si o vodu řekne sám. Máme pravidlo: raději víc krátkých přestávek, než jedna dlouhá. Při delších túrách doplňujeme vodu i mimo obvyklé svačinové přestávky.

• Psu dáváme pít zhruba každých 20–30 minut, zejména při stoupání a na otevřených prostorech.
• Samozřejmostí je nosit vlastní zásobu vody a doplňovat ji v obcích, ne spoléhat na potoky.
• Na frekventovaných místech preferujeme cestovní láhev pro psa, což umožňuje rychle a hygienicky napojit psa.

Pozorně sledujeme varovné signály dehydratace a přehřátí, které mohou být dlouho skryty. Znameními mohou být nadměrné dýchání, suché dásně, letargie nebo nedostatek zájmu pokračovat. V této situaci upravíme plán, vyhledáme stín a poskytneme vodu po malých doušcích.

Přítomnost cestovní láhve nebo skládací misky nám umožňuje okamžitě a bezpečně reagovat. Jakmile se pes znovu cítí dobře a chce jít dál, pokračujeme pomalejším tempem. Adekvátní dodávky vody potom uzpůsobujeme podle počasí, větru a terénu.

Krmení před výletem a na trase: energie bez trávících potíží

Při plánování jarního výšlapu dodržujeme pravidlo o krmení psa s časovou rezervou. Ideálně, dáme psu jídlo 2–3 hodiny předem, aby nezačínal túru s plným žaludkem. To pomáhá udržet energii stabilní a vyhýbáme se nezbytnému stresu.

Na cestě poskytujeme menší dávky krmiva, zejména při delších pochodech či stoupání. Vybíráme takové pamlsky, které jsou psu známé a snadno stravitelné. Někdy za odměnu používáme i část denní dávky granulí.

Hlavní riziko představuje běhání a krmění v těsné návaznosti. To může vést k zvracení, kručení v břiše nebo odmítání pokračovat v cestě. U psů s citlivým trávením dodržujeme osvědčené postupy a krmíme během klidových pauz.

• Nové pamlsky na turistiku zkoušíme raději doma, než v přírodě.
• Po krmení si dáváme pauzu, než zintenzivníme aktivitu.
• Vodu nabízíme pravidelně, ale v malých dávkách.

Po návratu domů krmivo přizpůsobíme podle aktivity během dne. Pokud byla procházka náročná, preferujeme menší porci, kterou můžeme doplnit později. Díky tomu si udržíme energii pro další dobrodružství s psem bez nepříjemných překvapení.

pes jaro turistika: jak trénovat vytrvalost a poslušnost před sezonou

V jarní období je naším cílem zajistit, aby turistika se psem proběhla bez problémů a bezpečně. Po zimní pauze je kondice psa často na nižší úrovni, proto začínáme pozvolna. Přizpůsobujeme tempo tak, aby bylo pohodlné pro všechny, nikoli jen pro nejrychlejšího účastníka.

Důraz klademe na pravidelné kratší procházky místo jedné dlouhé. S každým týdnem přidáváme trochu více času, delší trasu či trochu vyšší kopce. Pro posílení tlap probíhá cvičení na různých podkladech, jako jsou asfalt, les a louky.

• 2–4 kratší procházky týdně navíc k běžnému režimu
• pozvolné navyšování délky trasy a kopců
• různé povrchy kvůli odolnosti polštářků

Poslušnost psa ve venkovních prostředích je klíčová, zejména když narazíme na cyklisty nebo běžce. Trénujeme základní povely jako „čekání“, chůzi vedle nohy a klid při setkání s lidmi či jinými psy. Abychom si zachovali kontrolu, cvičíme vedení psa na vodítku bez tahání.

V lese pak zdokonalujeme přivolání. Začínáme na krátké vzdálenosti, následně přidáváme rozptýlení. Odměnu podáváme ihned po splněném povelu. V případě, že víme, že pes nebude poslouchat, necháváme ho na vodítku.

Zařazením mentálních cvičení do procházek zabráníme únave psa. Hry jako hledání pamlsků nebo jednoduché triky udržují psí mysl aktivní. Tím zajistíme, že trénink vytrvalosti je vyvážený a psí kondice po zimě se zlepšuje zdravým tempem.

Setkání se zvěří, hospodářskými zvířaty a psy na cestě

Na jaře se v krajině rodí mláďata, což přitahuje zvěř blíže k cestám a polím. V situacích, kdy potkáme zvěř nebo psa v lese, nám může pomoci několik pravidel. V rizikových místech vezmeme psa na vodítko a sledujeme směr větru i stopu. Důležité je trénovat spolehlivé přivolání psa, aby nás nečekané setkání nepřekvapilo.

Při přechodu pastvin zvolníme krok a věnujeme pozornost značením. Pes může kravám způsobit úzkost i když neštěká. Držíme se dál od elektrických ohradníků a jdeme s pevným držením psa u nohy. Pokud jsou zvířata blízko stezky, zkracujeme vodítko a mluvíme klidným hlasem, abychom situaci nerozjitřili.

• Jdeme bez náhlých pohybů či běhání.
• Psa držíme od ohradníků a necháme nenecháváme ho očichávat zvířata.
• Při neklidu zvířat upřednostňujeme jinou trasu nebo se vrátíme.

K častým napětím dochází, když se psi setkávají na turistických trasách. Pokud je to možné, učiňme krok stranou a nechme mezi psy prostor. Nutné je zamezit „seznámení“ psy bez souhlasu druhé strany a chování psa klidně odměňovat.

1. Vodítko mějme pevné, ale zachováme klid.
2. Pozice stání by měla psu dát jistotu a méně důvodů k reakci.
3. Po setkání psa počástatně pochválme a pokračujeme v cestě.

Přístup k těmto situacím považujme za součást etikety při vycházkách. Správná prevence může ochránit naše psy před možnými konflikty a zraněními. Když budeme mít jasný plán pro setkání s divokou i hospodářskou zvěří a psy, náš výlet půjde hladce a stane se příjemným zážitkem.

První pomoc pro psa na túře: co mít v lékárničce

Když jdeme na výlet na jaře, s sebou máme vždy i lékárničku pro psa. Je dobré mít všechno potřebné po ruce a zachovat klidnou mysl. Pro situace, které se mohou zdát maličké, je první pomoc pro psa neocenitelná. Často stačí pár minut a máme vše pod kontrolou.

• sterilní krytí, obinadlo a náplastová páska
• dezinfekce vhodná pro zvířata, jednorázové rukavice a nůžky
• pinzeta na klíště a fyziologický roztok na výplach
• sáček na odpad a izotermická fólie pro psa i nás
• telefonní kontakt na nejbližší veterinární pohotovost v oblasti

Poranění tlapky patří mezi nejčastější úrazy na výletě. Stane se, že si pes poraní polštářek, nebo jim mezi prsty uvízne kamínek. Opláchnutí ran fyziologickým roztokem a sterilní ochrana jsou první kroky. Důležité je obvaz aplikovat tak, aby nebyl příliš těsný a nebránil cirkulaci krve.

Když objevíme trn v polštářku, opatrně ho vytáhneme pinzetou. Pak ránu znovu ošetříme. Při výrazném kulhání, nedošlapování nebo zhoršení ran je lepší vrátit se k autu. U vážnějších zranění neprodleně směřujeme k veterináři.

Uraněné svaly a naraženiny vyžadují odpočinek a pomalejší tempo. Vyvrtnutí kloubu, poznatelné otokem a bolestí, nás nutí držet psa v klidu a vyhledat veterináře. Zranění končetin bychom neměli podcenit.

Na výletě může pes mít i zažívací potíže, obzvláště po pití ze stojaté vody. V takových případech doporučujeme krátkou pauzu od jídla, nabídnout vodu. Pokud pes vykazuje známky slabosti, krev ve stolici nebo zvrací, je nutné vyhledat veterinární pomoc.

Lidské léky proti bolesti psovi dáváme jen na radu veterináře. Všechno toto je součást první pomoci pro psy. Nejdůležitější je zranění dobře ošetřit a vědět, kdy je čas na odbornou pomoc.

Pravidla, zákazy a etiketa: kde může pes a kdy musí na vodítku

Na jaře je dobré si připomenout, že turistika se psem má v ČR různá pravidla. Místa jako obce, lesní cesty a chráněná území se řídí rozdílnými pravidly. Před výletem je proto dobré ověřit místní pravidla a dávat pozor na značení. Důležité je hlavně v klidových zónách a oblastech hnízdění.

Existenci vodítka často určuje nejen náš pocit, ale i zákony a vyhlášky obce. U silnic, rušných stezek a kolem dobytka je vhodné psa mít u nohy. Je to opatření pro naši bezpečnost, nikoli trest.

V chráněných územích je režim přísnější a u vstupů bývá jasně uvedeno, co je povolené. V CHKO stačí držet se cest a respektovat sezonní omezení. V národních parcích jsou pravidla striktnější a často je vodítko požadováno na mnoha trasách i při návštěvě centra.

• Exkrementy sbíráme vždy, dokonce i v lese, a nosíme je k odpadkovému koši.
• Psa pustíme na volno pouze tam, kde to je bezpečné a dokážeme ho spolehlivě zavolat.
• U cyklistů a běžců držíme psa u strany, aby nemuseli zbytečně brzdit.
• Nechceme honit divokou zvěř; tam, kde se často vyskytuje srnčí zvěř, volíme kratší vodítko.

Etiketa na turistických cestách má někdy větší význam než samotné informační tabule. Když se chováme ohleduplně, vyhneme se konfliktům a náš pes si užije klidnější výlet. Pokud si nejsme jistí, obrátíme se k základům: sledovat trasu, číst pravidla a mít vodítko po ruce.

Co dělat po návratu domů: kontrola psa a regenerace

Po příchodu domů si vyhradíme čas na prohlídku našeho psa. I když na první pohled vypadá zdravě, i drobné oděrky nebo špína mohou později způsobit nepříjemnosti. Snažíme se být při tomto procesu co nejklidnější, abychom psa nezneklidňovali.

• Začínáme kontrolou tlapek. Vyhledáváme praskliny, drobné oděrky a cizí tělesa mezi polštářky, takže péče o tlapky není jen povrchní.

• Věnujeme pozornost i srsti, prohledáme ji až ke kůži. Zaměřujeme se na oblasti, kde se klíšťata vyskytují nejčastěji, jako je krk, podpaží a kořen ocasu.

• Nezapomínáme na uši a oči psa. Zkontrolujeme, zda se v uších nezachytila osina nebo zda v očích není prach či pyl.

Po túře, pokud je pes špinavý od bláta nebo pylu, opláchneme jeho břicho a tlapky. Používáme vlažnou vodu a pečlivě ho osušíme. U psů s citlivou kůží preferujeme kosmetiku bez silných parfémů. Udržování jejich srsti čisté a suché může pomoci zabránit svědění.

Podstatná je i regenerace psa. Poskytneme mu dostatek vody, zajistíme klid a s jejich krmením si dáme načas. Po náročnějším výletu se u psů může projevit svalová únava. Možná budou více odpočívat a méně se hýbat. Další den sledujeme, zda netrpí ztuhlostí nebo špatně vstává.

Pokud si všimneme, že pes kulhá, je neobvykle unavený, zvrací nebo má průjem, aktuji rychle. Takové příznaky nesmíme ignorovat. Čím dříve problém adresujeme, tím snáze se vracíme do běžného rytmu.

Výživa a péče CricksyDog na jarní turistiku se psem

Na jaře hledáme v krmivech pro psy hlavně lehké stravitelnost a stabilní energii. CricksyDog je ideální pro psy s citlivými žaludky, často bojující s reakcemi na obvyklé suroviny. Hypoalergenní krmivo pak pomáhá udržovat kondici a pohodu po celý den.

Krmivo CricksyDog neobsahuje kuřecí maso ani pšenici, což je výhoda pro psy s citlivým zažíváním. Nabízí se více variant: Chucky pro štěňata, Juliet pro malé psy a Ted pro větší plemena. Juliet a Ted navíc přicházejí s rotujícími chutěmi jako jehněčí nebo losos, což usnadňuje nalezení té pravé.

Pro psy, kteří po túře špatně pijí nebo jsou vybíraví, se mokrá krmiva ukazují jako praktická. Ely nabízíme jako vlhčí variantu nebo pro zpestření jídelníčku. Hypoalergenní verze s jehněčím, hovězím, nebo králíkem jsou ověřené volby.

• Granule: Chucky (štěňata), Juliet (malí psi), Ted (střední a velcí psi).

• Mokré krmivo Ely: hypoalergenní jehněčí, hovězí, králík.

• Na chuť k jídlu: Mr. Easy vegan dressing na suché krmivo po náročném dni.

Na turistických stezkách jsou pamlsky z masa nezbytné pro snadné přivolání a míjení. MeatLover pamlsky nosíme v malých množstvích. Díky tomu nezatěžujeme žaludek a můžeme střídat různé chutě.

Zvyšujeme-li vzdálenost našich túr, doplňujeme vitaminy na podporu kloubů a celkového zdraví. Twinky pro klouby a multivitaminy jsou základem prevence. Po odměnách nezapomínáme na Denty vegan dentální tyčinky, aby se zuby udržely zdravé i během sezóny.

Problémy s tlapkami po bahně či písku vyžadují speciální péči. Po umytí používáme Chloé šampon a na regeneraci rozmazlujeme tlapky balzámem, zejména mezi prsty. Tato rutina urychluje hojení a další výpravy začínáme s klidným srdcem.

Závěr

Přicházející jaro nás vyzývá k aktivitám venku, zvláště s našimi čtyřnohými přáteli. Při plánování výletů je klíčové přizpůsobit trasu fyzické kondici a zkušenostem psa. Vždy je dobré sledovat předpověď počasí a předvídat možné změny. Nezapomeňte si do batohu přibalit dostatek vody, kvalitní krmivo a prostředky proti klíšťatům, aby váš jarní výlet s psím společníkem proběhl hladce a bezpečně.

Osobní zkušenosti nás naučily, že lepší je nepřeceňovat vlastní síly ani síly našeho psa. Obvykle preferujeme kratší trasy s více pauzami, které nám umožní užívat si výlet v poklidu bez nutnosti zbytečně se hnát za rekordem. S adekvátní výbavou, základní lékárničkou a dodržováním pravidel na turistických stezkách může být turistika s psom zábavná a bez stresu.

Abyste si usnadnili přípravy, vytvořte si checklist potřeb pro vašeho psa: nezapomeňte na vodítko, postroj, sáčky pro odstranění exkrementů, misku, vodu a pamlsky. Dále nezanedbávejte ochranu proti parazitům a základní sadu první pomoci. Během cesty pravidelně kontrolujte, zda váš pes není příliš žíznivý, zda si neopořezal tlapky a zda není příliš unavený, obzvlášť v náročném terénu.

Když se vrátíte domů, pečlivě zkontrolujte srst, kůži a polštářky tlapky psa, aby jste odstranili všechny nečistoty a semínka. Ujistěte se, že váš pes má dostatek času na regeneraci po fyzicky náročném dni. Tyto malé kroky vytvářejí z turistiky s psom příjemnou zkušenost, která může být přirozenou součástí vašeho života a zpříjemnit vám oba celou sezónu.