Poškození sluchu u kočky – Vše, co o tom potřebuješ vědět!

Máme pocit, že naše kočka je jen tvrdohlavá? Co když ve skutečnosti neslyší?

Krátce: poškození sluchu u koček se může projevit nenápadně. Může být jen dočasné nebo postupně vést k trvalé ztrátě sluchu. V běžném ruchu domácnosti to snadno přehlédneme.

Poradíme si s příznaky hluchoty, příčinami a co nás čeká u veterináře. Budeme hovořit o léčbě a jak upravit domov, aby se kočka cítila jistě.

Je důležité hluchotu rozpoznat včas. Hluchota u koček může způsobit stres a mnoho nehod, hlavně u otevřených oken nebo na balkoně.

Některé kočky si mohou sluch obnovit, například pokud je problém v mazu nebo zánětu. Jinak se soustředíme na bezpečný a klidný životní styl.

Pozornost věnujeme praktickým signálům doma. Také se podíváme, co čekat během veterinární prohlídky, včetně otoskopie, neurologického posouzení a testu BAER.

Klíčové poznatky

• Poškození sluchu u koček se může tvářit jako neposlušnost nebo „ignorace“.
• Příznaky hluchoty u kočky často poznáme podle reakce na zvuky, hlas a běžné domácí podněty.
• Ztráta sluchu u kočky zvyšuje riziko stresu, úleku a nehod v domácnosti.
• Hluchota u koček může být dočasná (např. maz, zánět) nebo trvalá (genetika, stáří).
• Veterinář obvykle vyšetří ucho otoskopem a může doplnit neurologické vyšetření či BAER.
• I když kočka neslyší, můžeme jí upravit prostředí tak, aby žila bezpečně a spokojeně.

Co je poškození sluchu a jak funguje kočičí ucho

Když mluvíme o poškození sluchu, máme na mysli, že kočka slyší špatněji než dříve. Toto může znamenat částečnou ztrátu sluchu známou jako hypakusie, nebo dokonce úplnou hluchotu. Problém může být omezen pouze na jedno ucho, ale někdy postihuje obě uši.

Pro pochopení je užitečné znát anatomii kočičího ucha. Zvuk nejprve zachytí ušní boltec a pokračuje zvukovodem. Dále je informace přenášena, až mozek vytvoří dojem, který označujeme jako sluch.

Ucho kočky dělíme na vnější, střední a vnitřní část. Vnější ucho zvedá zvuky a směřuje je dál, střední část zesiluje zvuk přes bubínek a kůstky. Nakonec vnitřní ucho spolu s hlemýžděm a vláskovými buňkami přeměňuje vibrace na nervové signály směřující do mozku.

• Převodní a percepční ztráta sluchu se odlišují dle místa vzniku problému v „cestě zvuku“.

• Převodní problémy jsou často spojené s mazem, záněty zvukovodu, polypy nebo poškozením bubínku.

• Percepční ztráta je spojená s vnitřním uchem a sluchovým nervem. Její příčiny mohou být věk, genetika či ototoxicita látek.

Kočky dokážou své problémy se sluchem často skvěle maskovat. Opírají se o svůj zrak, čich a hlavně o cítění vibrací podlahy. Proto mohou známky zhoršení kočičího sluchu dlouho zůstat nepovšimnuty.

poškození sluchu u koček

Poškození sluchu u koček si všimneme, až když se jejich běžné reakce na domácí zvuky změní. Někdy může jít o dočasný problém, jako je ucpaný zvukovod nebo podráždění ucha. V jiných případech dochází k trvalejším změnám, které se vyvíjejí postupně.

Zhoršení sluchu u koček může nastat buď náhle nebo postupně během týdnů. U náhlých problémů je často na vině zánět, úraz nebo reakce na léky. U pozvolných změn hraje roli věk, dlouhodobé záněty nebo opakované dráždění zvukovodu.

Když si myslíme, že naše kočka špatně slyší, spoléháme se na jednoduchou strategii. Rozlišujeme, co můžeme zkontrolovat sami a co už vyžaduje odbornou pomoc. Domácí pozorování se zaměřuje na chování kočky, její orientaci a vizuální kontrolu uší. Vyvarujeme se hlubokému čištění nebo zasahování do zvukovodu.

• Sledujeme, jestli kočka reaguje na zvuk hlasu, otevření konzervy nebo klíčů.
• Jsme pozorní, zda se kočka neleká dotyku, nespí víc než obvykle, nebo se vyhýbá kontaktu.
• Uší boltec kontrolujeme na přítomnost zarudnutí, strupů nebo nadměrného škrábání.

Jestliže se objeví bolest, výtok, zápach, náhlá ztráta sluchu či nejistota v chůzi, vyhledáme veterináře. Poškození sluchu u koček může být někdy výsledkem problému mimo ucho, jako jsou nervové nebo rovnovážné poruchy. Čím dříve začneme jednat, tím větší množství informací dokážeme při vyšetření získat.

Ztráta sluchu má na kočku větší vliv, než by se mohlo zdát. Ztlumení nebo ztráta zvuků často vede k náhlému stresu, překvapení a nenadálému napětí, když je kočka dotýkána zezadu. Hluchota může vést k změnám ve spánkovém vzoru, zvýšené ostražitosti nebo podrážděnosti doma, zvláště v přítomnosti dětí nebo jiných domácích zvířat.

Nejčastější příznaky, podle kterých to poznáme doma

Obvykle si nejdříve všimneme, že kočka „ignoruje“ obvyklé zvuky. To naznačuje, že nereaguje, jako když se otevírají dveře nebo zvoní zvonek. Rozpoznáme to také, když nevnímá šustění pamlsků a tvrdě spí, neprobuzena běžným ruchem.

Změna v mňoukání je další indikátorem. Kočka může mňoukat hlasitěji, jako by nás volala, zvláště večer nebo v noci. Její mňoukání zní nezvykle, někdy delší a naléhavěji než obvykle.

Zpozorovat můžeme i úlek. Kočka se lekne, když přistoupíme odzadu nebo ji nečekaně pohladíme. Proto je lepší přistupovat k ní z předu, mluvit klidně a čekat, až nás uvidí.

• při dotyku zezadu může syknout nebo ucuknout
• může „vystřelit“ z pelíšku, i když doma bývala v pohodě
• pomáhá dupnout lehce do podlahy, aby cítila vibraci a nebyla zaskočená

Často se objevují známky diskomfortu v uších zapříčiněné převodními potížemi. Třepání hlavou, škrábání ucha, či naklánění hlavy na stranu jsou typické. Pozorujeme také zápach, výtok, nebo zarudnutí v oblasti ucha.

Bez stresu můžeme doma provést jednoduché pozorování, jakoby hru. Zkusíme tiché zvuky mimo zorné pole kočky či jemné vibrace podlahy. To vše s odstupem a bez sahání do ucha. Opakovaný výskyt příznaků ztráty sluchu, hlasité mňoukání, nebo snadno vyplašená kočka nám poskytují jasné signály k opatrnému jednání a dalšímu pozorování.

Příčiny ztráty sluchu: od ušního mazu po neurologii

Někdy, když se zdá, že naše kočka špatně slyší, problém tkví v „mechanické“ překážce. Typickým příkladem je ušní maz, který zužuje zvukovod a tlumí zvuky. Cizí těleso nebo otok, který zasahuje do průchodu vzduchu, také může způsobit podobné potíže. Tyto překážky brání správnému přenosu zvuku a vibrací.

Záněty ucha patří mezi běžné původce problémů se sluchem, manifestující se svěděním, zápachem nebo citlivostí. V průběhu může postihnout i střední ucho, což se označuje jako otitis externa/media. Delší trvání může vést ke ztluštění tkáně a zhoršení sluchu.

U některých koček začínají potíže s roztoči v uších, které lze poznat podle tmavého výměšku. Roztoči vedou k sekundárním zánětům, a přitáhnou bakterie či kvasinky. To způsobuje, že ucho je vlhké, bolestivé a podrážděné.

• zúžení zvukovodu a nahromadění sekretu
• dlouhodobé změny kůže a jizvení po opakovaných zánětech
• polyp v uchu kočky nebo v nosohltanu, který překáží a zhoršuje ventilaci

Někdy příčinu hledejme mimo ucho. Může jít o trauma způsobené pádem nebo rvačkou. I expozice hlasitému hluku může být škodlivá. Léky jsou dalším rizikem; ototoxické látky mohou vážně poškodit sluch, pokud nejsou aplikovány správně. Proto je důležitá spolupráce s veterinářem.

Existují i příčiny hluchoty spojené s neurologií, kdy je problém ve sluchových drahách nebo mozku. V těchto případech je důležité všímat si i jiných drobných změn. Lišíme situace, kdy je možné zlepšení po léčbě, od těch, kde je lépe zaměřit se na zajištění klidu a bezpečí.

Vrozená hluchota a genetické souvislosti

Vrozená hluchota u koček je stav, který je s nimi od narození. Může být oboustranná nebo postihnout jen jedno ucho. Často je těžké poznat, když kočka slyší jen jedním uchem, protože se může zdát naprosto normální.

Ohledně genetiky hluchoty, je zásadní její spojitost s barvou srsti a očí kočky. Spojuje se to s vývojem vnitřního ucha a pigmentací. Nicméně, ne všechny bílé kočky s modrými očima musí být hluché. Pravděpodobnost hluchoty však u takových koček je vyšší.

Existují subtilní znamení hluchoty u koťat. Ty mohou ignorovat zvuky během krmení a nevšimnou si běžného hluku. Jsou schopné orientovat se díky vibracím. I v domácím prostředí se rázem adaptují a působí sebejistě.

• Reagujeme spíš na dotek a zrak než na hlas.
• Všímáme si, zda kotě otáčí hlavu za zvukem z obou stran.
• Sledujeme, jestli ho probudí běžný rámus, nebo až pohyb v místnosti.

K ověření hluchoty je nejspolehlivější BAER test. Ten měří sluchové schopnosti a je vhodný i pro chovné jedince. Pomáhá odhalit vrozenou hluchotu a odlišit ji od dočasných problémů, například zánětu.

Naše bezpečnostní opatření jsou založena na jednoduchých pravidlech. Zavádíme pevnou rutinu, zabezpečujeme okna a balkón. Komunikujeme převážně gesty. Vědomí genetických rizik nám pomáhá plánovat prostředí, ve kterém se naše kočky mohou bezpečně pohybovat.

Stáří a degenerativní změny: když sluch mizí postupně

U starších koček bývá změna plíživá. Často si dlouho říkáme, že jen víc spí, nebo že nás „ignoruje“. Právě tak se může nenápadně hlásit ztráta sluchu u staré kočky.

V těle se přitom dějí degenerativní změny vnitřního ucha a postupně slábnou i nervové dráhy. Signál se pak hůř přenáší do mozku, i když zvukovod může vypadat čistě a bez zánětu. Navenek to působí nenápadně, ale seniorská kočka sluch ztrácí krok za krokem.

V běžném dni si všímáme hlavně drobných signálů. Nejde jen o to, že kočka nereaguje na zavolání; mění se i její jistota v prostoru. Někdy se leká snadněji, protože zvuk „přijde“ pozdě nebo vůbec.

• častější úleky při doteku nebo při otevření dveří

• dezorientace v novém prostředí a větší potřeba rutiny

• hledání zdroje zvuku pohledem, místo aby reagovala ušima

• kolísání reakcí během dne, kdy seniorská kočka sluch vnímá hůř hlavně v ruchu

U části koček se k tomu přidají i změny chování, které mohou mít více příčin. Někdy se podobně projevuje kognitivní dysfunkce, jindy bolest nebo vysoký tlak. Proto k tomu přistupujeme komplexně a nevsázíme jen na jeden důvod.

Pomáhá, když si nastavíme plán prohlídky seniora u veterináře a sladíme ho s tím, co doma pozorujeme. Kontrolujeme uši, celkový stav, podle potřeby krevní testy i krevní tlak. Když řešíme ztráta sluchu u staré kočky, dává nám smysl zároveň zklidnit domácí prostředí, držet stejné trasy a omezit náhlé stresové podněty, aby se kočka cítila jistěji.

Diagnostika u veterináře: jak probíhá vyšetření sluchu

Když dorazíme na kliniku, začneme sdílet pozorované změny. Zmiňujeme, kdy jsme si změn všimli a zdali se týkají jedné strany či obou. Důležité je upozornit na příznaky jako výtok, svědění nebo bolest. Nezapomeňte zmínit nedávné nemoci nebo užívané léky.

Následuje pečlivé celkové vyšetření, na které navazuje kontrola uší, včetně kontroly kůže a uzlin. Veterinář věnuje pozornost i držení hlavy. Reakce na dotek nebo zápach může prozradit víc, než vidíme na první pohled. Kontrola teploty a hydratace pomáhá k úplnému obrazu stavu zvířete.

Otoskopie umožňuje podrobný pohled do ucha. Pomocí ní zkoumáme zvukovod, hledáme případný zánět, cizí tělesa nebo množství mazu. Hodnocení stavu bubínku následně určí další léčebné kroky.

Cytologické vyšetření ucha s odnímáním vzorku umožňuje rychlou diagnózu. Pod mikroskopem odhalíme přítomnost kvasinek, bakterií či smíšené infekce. U dlouhodobých problémů se může provést kultivace, což zpřesňuje léčbu.

• Máme-li podezření na problémy se středním uchem, polypy nebo nádory, často se využívá rentgen. Vzácně se použije CT nebo MRI, v závislosti na dostupnosti a potřebách.

• BAER test slouží k objektivnímu hodnocení sluchu koček. Rozlišuje mezi jednostrannou a oboustrannou ztrátou sluchu.

• Kompletní obraz nabídne také neurologická kontrola. Zajistí, že léčba odpovídá celkovému zdravotnímu stavu zvířete.

Při hlubší kontrole nebo důkladném čištění může být nutná sedace. To zajišťuje klid pro zvíře a redukuje stres. Zároveň se tím minimalizuje riziko zranění v citlivé oblasti ucha.

Možnosti léčby a managementu podle příčiny

Při řešení problémů se sluchem a ušima se vždy soustředíme na zjištění příčiny problému. U převodních poruch je zásadní profesionálně odstranit ušní maz. Nános mazu brání průchodu zvuku a udržuje vlhkost. Lékař dále posuzuje stav zvukovodu a bubínku, což umožňuje přizpůsobit další léčebné kroky.

V případu zánětu postupujeme na základě diagnostiky a výsledků stěrů. Léčba zánětu ucha spočívá v šetrném čištění, zajištění úlevy od bolesti a aplikaci lokálních terapií. Ušní kapky pro kočku volíme s ohledem na cílení bakterií či kvasinek. Dbáme na správnou délku léčby a provedení kontroly po jejím ukončení.

V boji s ušními roztoči není účinné léčit pouze jediné zvíře. Postupujeme dle rad veterináře a často léčíme i ostatní zvířata v domácnosti. Souběžně provádíme mytí pelíšků a čištění prostoru. Pozorně sledujeme příznaky jako svědění, tmavý maz a třepání hlavou.

Při nálezu polypu nebo problémů ve středním uchu domácí léčba kapkami nemusí být dostatečná. Léčba polypů u koček může vyžadovat specializovaný zákrok. Cílem je uvolnit průchod a minimalizovat riziko opakování problému. Po zákroku je nutné provádět pravidelné kontroly. Hojení uší totiž vyžaduje zvláštní pozornost a problémy se mohou vrátit.

U senzorineurální ztráty sluchu se zaměřujeme na adaptaci běžného života. Management hluché kočky zahrnuje bezpečné domácnosti, stabilní rutiny a komunikaci přes dotyk nebo vizuální signály. Důležité je rovněž pravidelné kontrolní sledování uší. Jakýkoliv další zánět by mohl situaci zhoršit.

• Ušní kapky využíváme opatrně, zvláště pokud je bubínek poškozený, aby nedošlo k větší škodě.

• Po ukončení léčby navštěvujeme kontroly, abychom předešli chronickému onemocnění zvukovodu.

• Čištění se provádí šetrně, přesně podle doporučení veterináře. Agresivní čištění může způsobit podráždění ucha.

Domácí péče o uši a bezpečné čištění bez rizika

U zdravé kočky je ušní hygiena spíše nenápadnou rutinou. K uším saháme doma pouze, když vidíme nečistoty na boltci nebo při vstupu do zvukovodu. Kočka přitom nejeví známky bolesti. Pokud si všimneme silného zápachu, citlivosti, nebo tmavého mazu, čištění odložíme a zaměříme se na vyšetření u veterináře.

Pro bezpečné čištění uší kočky si držíme jednoduché pravidlo. Používáme měkký tamponek a speciální ušní roztok pro kočky. Roztok aplikujeme podle pokynů, nežně masírujeme bázi ucha. Poté kočce dovolíme, aby si roztok vyklepala samostatně.

1. Na začátku si připravíme tamponek, ručník a roztok, abychom měli vše po ruce.

2. Ucho jemně zvedneme, abychom viděli vstup, a poté aplikujeme roztok bez spěchu.

3. Lehce masírujeme bázi ucha po dobu 20–30 vteřin, následně necháme kočku, aby se otřásala.

4. Čistíme pouze viditelné nečistoty na boltci a vstupu do zvukovodu, nikoli hlouběji.

Důležité je vědět, co bychom neměli dělat. Vatové tyčinky nejsou vhodné pro hluboké čištění, mohou způsobit podráždění. Nepoužíváme ocet, alkohol ani jiné domácí přípravky. Trváme na šetrném přístupu. A při jakémkoliv podezření na poranění nebo prasklý bubínek se poradíme s veterinářem.

• Přerušíme čištění uší, kdykoliv se objeví bolest, krvácení, nebo hnisavý výtok.

• Při zápachu, zhoršení sluchu, nebo nejisté chůzi, vyhledáme veterinární pomoc.

Ke klidné rutině patří krátké doteky a minimální zdržování kočky. Uši zkontrolujeme a odměníme kočku. Cílem je ukončit proceduru dříve, než kočka začne vykazovat odpor. Takto postupně budujeme vzájemnou důvěru a minimalizujeme stres při příštím čištění.

Jak s kočkou se zhoršeným sluchem komunikovat a žít bezpečně

Když kočka ztrácí sluch, musíme změnit způsob, jakým ji upozorňujeme. Komunikace s hluchou kočkou vyžaduje, abychom byli jasně čitelní a zachovali klid. Je důležité, abychom se na kočku dívali, než začneme komunikovat.

Nejefektivnější jsou vibrace, gesta a vytvoření rutiny, což kočce pomůže spojit konkrétní pohyb s danou situací. Místo volání je lepší použít krátké mávnutí rukou nebo ukázat na misku. Také můžeme jemně rozsvítit a zhasnout pro její pozornost. Pro upozornění neškodně použijeme lehké dupnutí, aby kočka ucítila vibrace.

Přibližujeme se k hluché kočce zepředu nebo ze strany. V jejím zorném poli se lehce dotkneme a dáme jí čas reagovat. Je klíčové, aby děti doma rozuměly, že překvapení ze zadu může kočku vystrašit.

Pro bydlení s hluchou kočkou platí, že je třeba omezit překvapení a zvýšit pocit bezpečí. Vytvoříme pro ni klidné útočiště pro odpočinek. Dbejme na to, aby se vedle ní nezapínaly hlasité domácí spotřebiče.

• Zabezpečíme okna a balkon, aby byla v bezpečí před pádem.
• Eliminujeme potenciální „pasti“ v těsných prostorách, kde by mohla narazit.
• Zajistíme snadný přístup k vodě, toaletě a místu pro odpočinek.

Bezpečnost hluché kočky venku je zásadní, protože neslyší blížící se auta nebo psy. Nejbezpečnější pro ni je zůstat doma. Pokud musí ven, vybíráme pouze zabezpečená místa pod dohledem.

Seznamování s dalšími zvířaty provádíme opatrně a postupně. Předcházíme překvapivým situacím, aby nedošlo ke konfliktům. Dodržováním jednoduchých rutin a pravidel prostoru minimalizujeme stres a napětí.

Prevence: jak snížíme riziko poškození sluchu

Preventivní opatření ohledně sluchu koček se vyplatí. Je lepší zabránit zánětu nebo hromadění mazu, než řešit chronické stavy. Důsledná předcházení těmto problémům zvyšuje kvalitu života našich kočičích přátel.

Regular inspections of the cat’s ears at home can make a big difference. We look for signs of redness, odor, discharge, and the transformation of wax into a thick, dark substance. Paying attention to these signs helps in early detection and treatment.

• Checking ears during routine petting involves no pressure and no cotton swabs.
• If a cat shakes its head or scratches frequently, it’s better to act sooner rather than later.
• In case of any doubts, avoiding homemade „flushes“ is safer, consulting a professional is advisable.

Many ear problems begin with parasites. Maintaining a regular plan for antiparasitics is essential and depends on whether the cat goes outside or stays indoors. Early intervention especially with ear mites can simplify the prevention of ear infections in cats.

When it comes to water, caution is key. During a bath, we ensure nothing enters the ear canal and gently dry the area around the ear afterwards.

Protecting hearing also means safeguarding against injuries and loud noises. At home, we minimize extreme sounds, secure windows with nets, and for outdoor cats, we monitor the risk of fights.

For treatments, a simple rule applies: do not use human products and always verify the suitability of ear drops, especially if uncertain about the eardrum condition. Regular visits to the vet complement the prevention of hearing damage in cats, especially in kittens with risky pigmentation and elderly cats, where changes may occur silently.

Výživa, imunita a pohodlí: jak může pomoci CricksyCat a Purrfect Life

Když mluvíme o sluchu, často přichází na řadu i opakované problémy s ušima. U citlivých koček může hrát zásadní roli jejich celková kondice, imunita a schopnost snášet složky v jejich misce. Zde se jako vhodné řešení nabízí krmivo CricksyCat pro kočky, které usiluje o stabilní režim krmení bez nepříjemných výkyvů.

Pro jedince, kteří jsou citliví na běžné druhy bílkovin, je ideální volbou hypoalergenní variant bez kuřete. Takové šetrné složení krmiva jsme schopni kombinovat s klidným rytmem života kočky. U kočky se sníženou schopností sluchu je právě klid ve dne velice důležitý.

Granule lze libovolně střídat dle chutí a potřeb, aniž bychom přišli o kontrolu. Lososové granule značky Jasper jsou vhodné pro milovníky jemnějších chutí, zatímco variant s jehněčím masem ocení kočky s výraznějšími chutěmi, které mají rády stabilní sytost.

• Nezapomínejme na praktické aspekty každodenního krmení, jako je prevence močových kamenů, což je důležité hlavně u koček, které pijí málo.
• Pomoc s kontrolou trichobezoárů je také klíčová, protože trichobezoáry mohou narušit klid i jinak spokojeného zvířete.

V případě, že naše kočka upřednostňuje vlhčí stravu, konzerva Bill losos a pstruh přijde vhod. Vlhká strava podporuje příjem tekutin a pomáhá, obzvláště když je kočka po zánětu unavená a má menší chuť k jídlu.

Pro pohodlí doma je klíčové zajistit čistou kočičí toaletu bez nepříjemných zápachů. Nepořádek může u citlivějších koček způsobovat stres. Purrfect Life bentonitové stelivo je v tomto ohledu ideální, dobře se hrudkuje, snadno se čistí a udržuje stabilní „toaletní rutinu“, která kočce přináší jistotu.

Vytváříme tak péči, která logicky zapadá do každodenního života: zahrnuje výživu, klid a předvídatelnost. Sice tím nenavrátime sluch, ale podpoříme komfort a odolnost naší kočky. Umožníme jí cítit se bezpečně, i když zvukové signály nemůže slyšet.

Závěr

Poškození sluchu u koček shrnutí je jednoduché: doma si všímáme změn v reakcích na zvuky, hlasitějšího mňoukání, lekání při dotyku. Taky pozorujeme nejistotu v pohybu v prostoru. Často signalizuje problém i stav uší – zápach, výtok, zarudnutí nebo časté škrábání. Při prvních pochybnostech je lepší okamžitě jednat.

Ušní maz, záněty, roztoči, cizí tělesa nebo polypy patří mezi běžné příčiny problémů se sluchem. Tyto potíže se většinou dají úspěšně léčit. Avšak někdy je ztráta sluchu nevratná kvůli vrozeným vadám, zraněním, pokročilému věku nebo neurologickým potížím. Právě proto je důležité co nejdříve navštívit veterináře. Ten určí, co lze řešit a co už bude potřeba řídit bez možnosti úplného uzdravení.

Když kočka ztratí sluch, je nutné jednat rychle a efektivně, pokud jde o záněty a jiné léčitelné potíže. Při nevratné ztrátě sluchu se pak soustředíme na bezpečnost a snížení stresu. Zajišťujeme klidnou komunikaci, jasně stanovenou rutinu, vizuální signály a opatrné doteky. Je důležité mít byt bez možnosti nebezpečných úniků.

Na závěr, pečujeme o uši koček šetrně a vyhýbáme se zasouvání předmětů přímo do zvukovodu. Domácí prostředí přizpůsobujeme tak, aby minimalizovalo rizika – zapečetěné balkony, bezpečná okna, a tiché domácí spotřebiče. Důležitá je i dodržování stabilního denního režimu, používání kvalitního krmiva CricksyCat a čistého steliva Purrfect Life posilují pocit jistoty. Kočka může vést šťastný život i se zhoršeným sluchem, pokud jednáme promyšleně a včas.