Proč pes olizuje misku i po jídle?

Když kuchyň už utichne a miska zůstane prázdná, my stále slyšíme „škráb-škráb“ zvuk. V tu chvíli nás napadne, proč náš pes stále olizuje misku, přece už nemá co jíst.

Pes se neomezuje jen na „uklízení“ po sobě. Olizování misky po jídle je často mixem instinktu, vůní, rutiny a emocí. To vyvolává, že důvody mohou být u každého psa trochu jiné.

V tomto článku prozkoumáme, proč psi olizují svoje misky. Pokusíme se porozumět jejich chování při krmení i během obyčejného dne. Ujasníme si, kdy je jejich chování normální a kdy je čas začít se obávat.

Důležité je věnovat pozornost času po jídle, intenzitě olizování a malým signálům, jako je spěchání, neklid či slinění. Tím lépe pochopíme, kdy je olizování misky jen zvykem a kdy naznačuje hlad, stres nebo zdravotní problémy.

Klíčové poznatky

• Jedno chování může mít různé důvody olizování misky podle psa i situace.

• Pes, který olizuje misku krátce po jídle, je často přitahován chuťí a vůní zbytků.

• Sledování chování psa u krmení v průběhu času může poskytnout užitečné informace.

• Motivy za olizováním misky mohou zahrnovat rutinu, nudu, nebo uklidňující činnosti.

• Je dobré být pozorný, pokud se olizování zintenzivní, nebo pokud jsou přítomny neklid, zvracení, průjem nebo hubnutí.

• Naším cílem je rozlišit běžné zvyky od varovných signálů a redukovat případný stres u misky.

Co znamená, když pes olizuje misku po jídle

Když pes po jídle olizuje svoji misku, může to značit snahu pochytit co nejvíce chutí. Tento akt zahrnuje sliny, tuk a malé zbytky jídla, jež zůstaly na dně misky. Zde lze nejlépe pozorovat význam olizování misky v každodenním kontextu.

U mnoha psů rovněž hraje velkou roli čich po dokončení krmení. Pes může vnímat vůni krmiva, jež zůstala na misce, a znovu ji „prozkoumat“ v naději, že najde něco dalšího. To nám umožňuje pochopit, proč je čich pro psa často důležitější než zrak.

Někdy pes vyvine po jídle určitý rituál olizování misky. Může se to stát, protože se naučil, že někdy může najít drobek jídla nebo něco chutnějšího. Tato zkušenost posiluje jeho chování, a tak se může snažit najít něco i ve zdánlivě prázdné misce.

• Krátké olíznutí misky po dojedení je obvykle normální a netrvá dlouho.
• Dlouhé a vytrvalé olizování může signalizovat stres, hlad, nepohodu v ústech, nebo změny v jeho rutině.
• Jednotlivé signály je potřeba posuzovat v širším kontextu od nové stravy po změnu krmení nebo životní situace.

Olizování misky po jídle na neobvykle dlouhou dobu si vyžaduje pozornost k detailům. Je dobré si všímat, kdy a jak často se to děje a zda po krmení přibývají další signály, jako je neklid či hledání zbytků jídla na zemi. Tato pozorování nám pomáhají s přesnější interpretací psího chování.

důvody olizování misky

Rozumět, proč psi olizují svou misku, nám může otevřít dveře do jejich myšlení a pocitů. Tento zvyk nemusíme nutně odradit. Spíše bychom měli hledat význam v malých detailech, které nás vedou k porozumění. Jedná se může o jednoduchou reakci na prostředí, nebo o projev hlubší potřeby.

Abyste lépe pochopili, zapojíme se do analýzy. Způsoby, proč psi olizují misky, spočívají ve vůni, časovém rozvrhu a emocionálním stavu. Důležité jsou také zdravotní aspekty, které mohou postupně vyplouvat na povrch.

• Chuťové a čichové stopy: zbytkové aroma, tuk na okraji misky, omáčka nebo vývar.
• Konzistence a porce: drobky, paté nalepené na dně, příliš malá porce nebo rychlé zhltnutí.
• Hlad vs. nuda: pes se vrací k misce, když se po jídle „nic neděje“.
• Stres a samouklidnění: opakované lízání jako uklidňující zvyk, tedy behaviorální důvody.
• Nedostatek živin, nevhodné krmivo nebo přejídání: tělo si říká o další podnět.
• Trávicí potíže, bolest, hormonální změny: typické zdravotní důvody, které mohou měnit apetit i chování.
• Miska a hygiena: pachy z plastu, zbytky saponátu, biofilm, který zadržuje vůně.
• Režim doma: žebrání, odměny po jídle, přístup k pamlskům, nepravidelné časy.

Ke správnému posouzení se zaměříme na detaily. Zjišťujeme, kdy k olizování dochází, jak dlouho se to děje a jestli pes během toho zrychleně dýchá. Pozornost věnujeme i neustálému žebrání a případným zdravotním problémům, jako je zvracení nebo průjem. Díky těmto pozorováním můžeme odhalit, zda je chování způsobeno emocemi, nebo má zdravotní podtext.

Chuťové a čichové podněty, které psa táhnou zpět k misce

Při zaměření na to, jak psy přitahují k miskám, narazíme na roli psích smyslů. Co pro nás vypadá jako prázdná miska, může být pro psa plná lákavých vůní. Čich a krmení jsou úzce propojeny, což často přehlížíme.

Na povrchu misky zůstávají po jídle zbytky tuku a masových šťáv. Ty vytvářejí film, jenž uchovává aroma krmiva dlouho po jídle. Takto i malé zbytky v misce představují pro psa něco významného, co si zaslouží pozornost.

Instinkt olizování misky hraje také důležitou roli. V přírodě je čištění zdroje potravy důležité, aby nic nezbylo. To vysvětluje, proč psy misky olizují, i když už jsou zdánlivě prázdné.

• Je dobré misku opláchnout ihned po krmení, aby se odstranil pachový film.

• Pro citlivé psy je lepší zvolit materiál misky méně udržující pachy a čistit ji pravidelně.

• Cílem je po jídle zkontrolovat, jestli v misce nezůstaly lákavé zbytky.

Porozumění psím smyslům nám umožňuje lepší chápání jejich chování. Čich je silně spojen s krmením a může objasnit, proč se psi k miskám vrací, aniž by se jednalo o špatný zvyk.

Konzistence krmiva a velikost porce

V diskuzi o tom, proč psi olizují misku, se často obracíme k konzistenci krmiva. Mokré krmivo, omáčky i vývary nebo měkčené granule se po konzumaci rozprostřou po stěnách misky. To zanechává vůni, která psa láká k dalšímu olizování.

Rozdíl mezi mokrým krmivem a granulemi také hraje roli. Z granulí v misce zůstává méně stop, na rozdíl od paštik nebo kapsiček, které tvoří film snadno sebratelný jazykem. Někdy psi olizují misku ne kvůli hladu, ale protože chuť stále přitahuje.

Klíčová je také velikost porce a její energetická hodnota. Pokud porce není dostatečně velká nebo energeticky bohatá, pes se cítí sytý pomaleji. To vede k tomu, že i po vyprázdnění misky stále hledá, co by snědl.

Existují i situace, kdy je porce příliš velká. Některé psi pak jedí příliš rychle, hltají a méně vnímají chuť toho, co jedí. Může se stát, že k misku se vrací kvůli zbylé vůni, i když už nejsou hladoví.

• Držme se pravidel krmení a dávku raději vážme, abychom neodhadli „od oka“.

• Pozorujeme kondici psa podle BCS a podle potřeby upravujeme množství krmiva.

• Rozdělení dne na 2–3 menší porce pomůže udržet stabilnější pocit sytosti u psa.

• U psů, kteří jí příliš rychle, může pomoci zpomalovací miska, která je donutí jíst pomaleji.

Může jít o hlad, nebo o nudu?

Ve chvíli, kdy po večeři zůstáváme s prázdnou kuchyní a náš pes olizuje prázdnou misku, často přemýšlíme o příčině. Je možné, že pes hledá zbývající vůni a chuť jídla. Mohlo by to také znamenat, že pes stále má zájem o jídlo či činnost.

Hlad lze rozpoznat specifickým chováním. Pes, který má hlad, bývá neklidný, prohledává podlahu a kontroluje, zda někde něco nespadlo. Bude také kontrolovat odpadkový koš v naději, že najde něco k jídlu.

Žebrání po krmení je další indikátor hladu. Důležité je sledovat, jestli se tento jev opakuje pravidelně. Pokud ano, je čas na revizi porce jídla a krmení. Je klíčové zajistit, aby porce byly konzistentní a pes měl stále dostatek jídla.

Když pes olizuje misku z nudy, jeho motivace je odlišná. Vrací se k misce jako ke zdroji zábavy, obzvláště když zůstáváme zaneprázdněni. V takovém případě je dobré zaměřit se na mentalní stimulaci psa, aby se zabránilo tomuto nežádoucímu chování.

• čichací hry doma i na chodbě, pár minut stačí
• lízací podložka, která zaměstná jazyk i hlavu
• hlavolamy na pamlsky a jednoduché „hledej“
• krátké tréninkové bloky se základními povely
• bezpečné žvýkací aktivity, když potřebujeme klid

Trestání za opakované vrácení se k misce je neúčinné a může zkazit atmosféru domova. Naproti tomu, zavedení jasného režimu a nabídka alternativních aktivit může situaci zlepšit. Obohacení prostředí psa odvádí jeho pozornost od misky a podporuje plnohodnotnější život.

Stres, úzkost a uklidňující rituály u misky

Nejde vždy jen o pocit hladu. Někdy je úroveň stresu u psa při krmení tak vysoká, že olizování misky se stane formou jistoty. Toto opakování poskytuje předvídatelnost, která působí uklidňující.

U citlivých psů může navíc úzkostné chování eskalovat a krmení je pro ně napjatou událostí. Miska se stává prostředím, kde mají kontrolu, a rituály po jídle pomáhají vyrovnávat se s domácím ruchem. Opakované chování může vést k kompulzivnímu olizování.

Existuje mnoho vyvolávačů stresu, které často působí v kombinaci. Je důležité si všímat změn, které narušují pocit bezpečí psa a zvyšují stres při krmení.

• stěhování nebo změna domácího režimu
• hlučné okolí, návštěvy, nebo rekonstrukce
• přítomnost nového zvířete nebo napětí mezi psy v domácnosti
• konflikty při krmení a soutěžení v domácnostech s více psy
• nejistota ohledně krmení, nepravidelnost v dostupnosti jídla a stěhování misky

Poznáme stres při krmení sledováním subtilních signálů a chování psa. Stres se obvykle projeví před rozvojem zvyku.

• ztuhlost těla, stažený ocas, váhání nad miskou
• hltání, rychlé polykání, zvýšená produkce slin
• opečovávání misky, vrčení, nervózní pohledy kolem
• odnášení jídla na jiné místo či vyhýbání se miskě

Klíčem k nápravě je nastavení klidného jídelního prostředí bez soupeření s úzkostí. Vybíráme místo daleko od rušnějších oblastí, snižujeme obecný provoz a u vícero psů krmíme izolovaně. Pevná jídelní rutina a krátká pauza po jídle mohou psu pomoci nezabývat se okolím a nesnažit se večer věnovat jen rituálům.

Nedostatek živin a přejídání: co nám může naznačit chování u krmení

Olizování misky po jídle často signalizuje ne „ještě mi dej“ ale „něco mi chybí“. Pokud váš pes po krmení neustále vrací k misku, může to ukazovat na dlouhodobý nedostatek živin. To často souvisí s funkcí sytosti a typem krmiva.

Kvalita krmiva hraje klíčovou roli. Nedostatek bílkovin, přebytek plnidel nebo nesprávný poměr tuků a vlákniny mohou sytost zkrátit. Pes poté olizuje misku, hledá drobky a zkoumá okolí, zda něco nezůstalo.

Rozlišení mezi opravdovým hladem a zvykem je důležité. Pamlsky, zbytky jídla nebo omáčka přidaná do granulí mohou vést k tomu, že pes počká na „extra“ porci. I po dávce, která by měla stačit, pak působí neuspokojeně.

• Hlad obvykle vyvolává neklid a snahu najít jídlo kdekoli mimo misku.

• Zvyk se často projevuje olizováním misy po příchodu do kuchyně.

• U „dochucování“ pes často žebrá o pozornost spíše od nás, než aby měl zájem o krmivo samo.

Přejídání je další problém. Někteří psi jí příliš rychle a bez pauzy, což mozku neumožní registrovat pocit sytosti. To může způsobit zdání nenasytnosti, i když množství krmiva je adekvátní. Proto je dobré dbát na kondici psa, jeho váhu a pozorovat i stolici, která poskytuje cenné informace.

Přetrvává-li tento stav týdny, je vhodné konzultovat s odborníkem jak dávkování, tak složení krmiva. Potřeby psů se liší podle jejich aktivity, věku a mění se i po kastraci. Cílem je nastavit kvalitu krmiva tak, aby byl pes po jídle spokojený a jeho strava byla plně vyvážená.

Zdravotní příčiny: kdy olizování misky může signalizovat problém

Náhlé zintenzivnění olizování misky by mělo upoutat naši pozornost. Někdy to není jen otázka zvyku, ale může se jednat o zdravotní problémy. Pozorujme, zda po jídle dochází k změnám v chování. Zda se pes neustále a nutkavě vrací k misce, je také důležitý signál.

• náhlá změna chování a neklid po krmení
• nutkavé olizování misky i dlouho po dojedení
• olizování prázdných povrchů, podlahy nebo stěn
• výrazně zvýšená žízeň nebo hlad, někdy i polyfagie u psa
• hubnutí, zvracení, průjem nebo krev ve stolici
• apatie, schovávání se, neochota k pohybu

U některých psů můžeme pozorovat zvýšený hlad spojený s hormonálními nebo metabolickými problémy. Jiné trápí nevolnost, která vyvolává potřebu olizovat cokoli k dosažení úlevy. Slinění, mlaskání a neustálé olizování jsou signály, že problém není jen chuť na jídlo.

Pokud pes vykazuje bolest, nadměrné slinění, zápach z tlamy, nebo odmítá potravu, jednáme rychle. U štěňat a starších psů je nutné navštívit veterináře co nejdříve. Tento krok je klíčový, pokud se objeví polyfagie společně s žízní a hubnutím.

1. natočíme krátké video chování u misky a po jídle
2. sepíšeme typ krmiva, dávky, pamlsky a frekvenci krmení
3. poznamenáme změny v posledních týdnech, stres, léky a odčervení
4. připravíme informace o stolici, zvracení a pitném režimu
5. zvážíme psa a přineseme poslední váhy, pokud je máme

Přesné informace o chování psa, jeho stravování a nedávné změny pomohou veterináři posoudit situaci. Tak identifikujeme, jestli jde o problémy s trávením nebo jiné potíže. Varovné signály olizování by měly vyvolat okamžitou reakci a považovat se za důvod ke konzultaci s veterinářem bez zbytečného odkladu.

Zuby, dásně a dech: proč začít kontrolou dutiny ústní

Občas když pes neustále líže svou misku, nemusí to znamenat hlad. Tento čin může být způsoben tlakem nebo nepříjemným pnutím v tlamě, a olizováním si pak pes hledá úlevu. Z tohoto důvodu je dobré začít s jednoduchou rutinou kontroly zubů a všímat si, co nám chování psa může naznačovat.

Bolest během žvýkání je často zrádná a pes ji může dobře skrývat. Pak můžeme pozorovat, že pes jí granule opatrně, nebo že preferuje žvýkání na jedné straně, případně že potravu raději spolkne bez žvýkání. Zároveň můžeme zaznamenat nepříjemný zápach z tlamy, který se vrátí krátce po jídle.

Domas je důležité zaměřit se hlavně na dásně a stav zubů, aniž bychom psa nutili otevírat tlamu. Zánět dásní je patrný z zarudnutí, otoku nebo krvácení při kontaktu. Můžeme také narazit na zubní kámen, ulomené zuby nebo na to, že pes před bolestivou oblastí ustupuje.

• zarudlé dásně, otok, drobné krvácení

• žlutohnědý zubní kámen u krčku zubu

• ulomený zub, prasklina nebo tmavé místo

• jednostranné žvýkání a uhýbání před dotykem tlamy

• zápach z tlamy, který přetrvává

Když se snažíme psí ústní dutinu nepodráždit, je třeba volit šetrný postup a provádět jen krátké kontroly. Dentální péče by měla postupovat krok za krokem: od zvykání psa na manipulaci u tlamy, přes použití kartáčku a pasty speciálně určených pro psy, až po používání dentálních doplňků. Jsou-li příznaky bolesti při žvýkání, je lepší situaci konzultovat s veterinářem.

Doplněk preventivní péče může časem zahrnovat dentální tyčinky nebo žvýkací produkty, které pomáhají se zubním plakem. Tyto produkty bychom měli chápat spíše jako doplněk, nikoli jako náhradu veterinární péče v případě, že se u psa objeví zánět dásní nebo výrazná bolest. Vedou nás k poznání, kdy problém nemůže být vyřešen pouhým změněným přístupem k jídlu.

Typ misky a hygiena: plast, nerez, keramika a pachy

Volba materiálu misky pro psa může ovlivnit, proč se k ní pes vrací, aby ji olizoval. Různé materiály zadržují vůně jídla na odlišné délky času. To může být důvod, proč se pes k misce vrací, i když je prázdná.

Plastové misky mohou s časem nabrat drobné rýhy, které uchovávají tuky a zbytky jídla. Tím pádem se stávají zdrojem nepříjemného zápachu, který není snadné odstranit. Oproti tomu, nerezové misky jsou hladké a odolné, což usnadňuje jejich čištění.

Keramické misky jsou stabilní a těžké, tím pádem se nehýbou při krmení. Avšak, pokud keramika praskne nebo se odštípne glazura, mohou se v těchto poškozeních zachytávat nečistoty a pachy. Důležité je proto pečlivě sledovat stav keramické misky a předejít poškození.

Biofilm je tenká vrstva tvořená slinami, vodou a tuky, která může vzniknout v misce. I přes opláchnutí studenou vodou může „vůně“ zůstat. Klíčové je proto dbát na pečlivou hygienu misky, ne se omezit jen na jednoduché opláchnutí.

• Umývání teplou vodou s jemným čistidlem a následné důkladné oplachování.
• Mít samostatné misky pro vodu a jídlo, aby se vůně a chutě nemíchaly.
• Při starém plastu zvážit výměnu, jelikož plast lépe pohlcuje zápachy.
• U nerezových misek je třeba pravidelně kontrolovat gumový kroužek na spodku misky kvůli možnému usazování nečistot.

Detaily, jako je protiskluzová podložka, mohou výrazně zlepšit krmení tím, že eliminují rušivé zvuky a pohyb misky. Umístění misky do klidného prostoru bez průvanu a hluku pomáhá soustředit se na klidné krmení. Pro velké psy může být vhodné zvážit výšku misky, ale to doporučuje především veterinář.

Krmný režim a pravidla u misky, která nám pomohou

Stanovení jasného krmného režimu zjednoduší naši denní rutinu a poskytne psu potřebnou jistotu. Krmíme vždy ve stejnou dobu, na určeném místě, a snažíme se o stejné podmínky. U psů citlivějších na okolní prostředí, snižujeme ruchové rušení, odstraňujeme hračky a poskytujeme chvilku ticha a pokoje.

Stabilita krmení přináší pesovi zklidnění. Při častém rušení u misky se pes může cítit nutkán vracet se a znovu oříznout zbytky jídla. Při zachování klidu se snáze nastaví bezstresový režim krmení.

Zavedení pravidla o omezené dostupnosti misky také pomáhá. U zdravých dospělých psů ponecháváme misku po dobu 10–20 minut, po které ji odstraníme. Tím zabráníme dlouhému čekání u misky a neustálu olizování.

• Krmivo podáme, uděláme krok zpět a nediskutujeme o „dalším kousku“.
• Po čase misku zvedneme, i když v ní něco zbylo.
• Nová porce bude podána výhradně v dalším naplánovaném čase.

V domácnosti s více psy je klíčové udržet pořádek ohledně místa krmení. Krmíme je odděleně, dohlížíme na nich a zabráníme jakémukoli „kradení“ jídla z cizích misek. Obava z případného příjmu o jídlo může u psa umocnit tendenci k olizování misky.

Nejde pouze o samotný režim krmení, ale i o velikost dávek a kvalitu krmiva. Jestliže je porce správně velká a krmivo kvalitní, pes se nebude snažit „vyšmejdit“ zbytky chuti z dna misky. Pak se otázka, jak psa odnaučit olizovat misku, stává jednodušší a klidnější.

Jak olizování misky usměrnit bez trestání

Tresty nejsou cestou, jak odnaučit psa olizovat misku. Vytvářejí stres a mohou zhoršit úzkostné chování. Navíc poškozují vzájemný vztah a atmosféru během krmení.

Preferujeme pozitivní přístup a srozumitelná pravidla. Cíl je dosáhnout klidu při krmení, ne čelit sporům o misku. Zavádíme změny v malých krocích, aby pes mohl postup chápat.

1. Po konci krmení zaměstnáme psa: procházkou, čicháním venku, nebo odpočinkem na dekou.

2. Učíme psa, že „hotovo“ znamená koniec a nabízíme odměnu mimo misku, jako je pamlsk nedaleko.

3. Misku necháme jen omezený čas a potom ji dáme pryč. Tím pes nemá důvod hlídat, zda se ještě něco v misku objeví.

4. Zpestříme den cvičením, hraním a krátkými tréninky. Miska přestane být hlavní zábavou i zdrojem stresu.

Při tréninku sledujeme délku olizování a zda pes reaguje na signál „hotovo“. Všímat si musíme i přesunu chování, jako je lízání nohou. V takovém případě se zaměříme i na stres a prevenci kompulzivního chování.

Při výskytu náhlých změn, bolesti nebo většího hladu je důležité nejprve prověřit zdraví psa. Pak teprve upravujeme jeho režim a výcvik, abychom zajistili, že pozitivní výchova zůstává efektivní a bezpečná.

Výživa, která zasytí a chutná: jak může pomoci CricksyDog

Existuje několik důvodů pro olizování misky, a často stojí za to začít u složení krmiva. Je důležité, aby krmivo bylo lákavé, snadno stravitelné a aby se pes po jídle cítil dobře. CricksyDog poskytuje řešení díky recepturám s čistými surovinami.

Pro psy s citlivým zažíváním doporučujeme hypoalergenní krmivo. To je bez kuřecího masa a pšenice, což může být životně důležité, ať už pro diety, nebo pro dlouhodobou výživu.

• Chucky je určen pro štěňata, pomáhá udržet jejich růst, energii a stabilní krmení.
• Juliet je ideální pro malé psy, zajistí snadné dávkování a podporuje dobré trávení.
• Ted je vhodný pro střední a velké psy, pomáhá udržet správnou kondici a pocit sytosti.

Rády řady Juliet i Ted nabízíme různé druhy proteinů: jehněčí, losos, králík, hmyz a hovězí. Střídání bílkovin umožňuje lépe odhalit, co psovi nejvíce vyhovuje. Tím se může i snížit časté olizování misky, když pes nemusí stále hledat nové chutě.

Mokré krmivo Ely dodá stravě více chuti a pomáhá udržet hydrataci. Může obsahovat jehněčí, hovězí nebo králík. Někdy může způsobit, že psi čistí misku intenzivněji. Lízací podložky pomáhají zpomalit rychlost krmení psa a dodají mu tak další aktivitu.

Odměny mimo běžné krmení by měly být jasné a kontrolované. MeatLover pamlsky obsahují 100% maso: jehněčí, losos, králík, zvěřina a hovězí. Používáme je převážně během tréninku, aby nenastavovaly špatné stravovací návyky.

Doplňkově můžeme psům nabízet vitamíny pro doplnění živin, které potřebují. Twinky je skvělé pro podporu kloubů nebo jako multivitamin v běžném období. Pro ty nejvybíravější jedlíky může pomoci Mr. Easy vegan dressing, který udělá granule neodolatelnými.

Denní péče by neměla opomenout ani stav chrupu, souvisí to i se zápachem z tlamy. Denty vegan dental sticks jsou vhodné pro pravidelnou hygienu. Pro psy s citlivou kůží máme připravený Chloé shampoo a nose & paw balm. To vše bez toho, aby to ovlivňovalo jejich vztah k jídlu.

Závěr

Někdy olizování misky znamená prostě dojídání a přirozené chování. V jiných případech miska přitahuje kvůli malé porci, nudě, stresu či pachům, co v ní zůstaly. Problémy mohou nastat kvůli nevhodnému krmivu, citlivosti trávicího systému nebo bolesti v ústech.

Pozorujeme-li, jak pes olizuje misku, začneme řešením úpravou porce a konzistence krmiva. Zajistěme klidné prostředí a zavedeme nové aktivity před krmením, jako jsou třeba hlavolomy. Důležité je udržovat misku čistou a volit vhodný materiál i místo jeho umístění.

Zuby a dásně psa si zasluhují naši pozornost kvůli možným zánětům, co mohou ovlivnit jeho chování u misky. Pozorujeme pití, kvalitu stolice, změny váhy a spánkové návyky psa. Naší prioritou je jeho pohoda: klid při jídle, sytost a stabilní rutina bez trestů.

Je-li potřeba, obrátíme se na veterináře. Například, když se olizování příliš zintenzivní, nebo pokud pes trpí zvracením, průjmem, objeví se krev, zápach z úst, bolest, neobvyklý hlad či hubnutí. Pro citlivé psy může být vhodná volba hypoalergenního krmiva bez kuřecího masa a pšenice, jako nabízí CricksyDog, sestavené podle velikosti a potřeb psa.