Zimní venkovní způsob života kočky – Vše, co o tom potřebuješ vědět!

V zimě toužíme po teple domova, s hrnkem teplého nápoje a klidem za oknem. A pak se ozve škrábání u dveří, připomínající nám, že kočka vnímá zimu venku úplně jinak.

Chceme pro ni svobodu, ale zároveň chceme mít klidnou duši. Zimní život koček proto musí respektovat určitá pravidla adaptovaná k českým podmínkám. Někdy se jedná o kočku, která v zimě chodí ven a vrací se za teplem domů. V jiných případech může být kočka venku i v chladu, kdy doma jen sporadicky přespí.

V tomto článku prozkoumáme, jak správně pečovat o kočku v zimních podmínkách. Zabývat se budeme individuálními potřebami koček a posoudíme nebezpečí, které venkovní prostředí přináší. Uvědomíme si rizika spojená se silnicemi, posypovou solí, nezávěry garáží či jedmi.

V naší péči je zajištění bezpečí koček během zimy prioritou. Probereme, jak rozpoznat, kdy má kočka zimu a kdy ji ven raději nepouštět. Společně se podíváme na opatření, která můžeme provést ihned. Zaměříme se na klíčové aspekty: správnou stravu a péči po návratu domů.

Je známo, že kočky mají obdivuhodnou schopnost vypořádat se se zimou. Musíme však rozumět reálným hrozbám zimního venkovního života. Tím zajistíme, že naše kočky nebudou odkázány pouze na štěstí.

Klíčové body

• Ujasníme si, co znamená zimní venkovní způsob života kočky v českých podmínkách.
• Rozlišíme kočku s návraty domů vs. převážně venkovní kočku a její potřeby.
• Projdeme péče o kočku v zimě krok za krokem: teplo, voda, krmení, přístřešek a tlapky.
• Zaměříme se na bezpečí kočky v zimě podle rizik v okolí (sůl, auta, garáže, jedy).
• Dostaneme konkrétní tipy, co udělat dnes: jak poznat chlad a kdy kočku ven nepustit.
• Připravíme si půdu pro výživu a hygienu jako klíč k pohodě, když je kočka v zimě venku.

Pro koho je zimní pobyt kočky venku vhodný a kdy raději zůstat doma

Uvažujeme-li o pobytu kočky venku v zimě, klíčové jsou její zdraví a zvyky. Venkovní kočky jsou lépe přizpůsobené a znají místa k ukrytí. Avšak bytové kočky bychom neměli vystavovat mrazu kvůli riziku stresu a podchlazení.

Koťata jsou zvláště zranitelná v chladném počasí, jelikož jejich malá těla rychle ztrácejí teplo. Doporučujeme jen krátké vycházky pod dohledem, abychom je mohli rychle vrátit do tepla.

U starších koček je nutná opatrnost, protože mají problémy s udržením tělesné teploty a mohou trpět bolestmi kloubů způsobenými chladem. Zkracujeme jejich pobyt venku a pravidelně kontrolujeme, aby nebyly prochladlé.

Nemocné kočky by měly na zimu vycházet pouze v nezbytných případech a s možností úkrytu. Zvláštní opatrnost je zapotřebí u koček po operaci, s dýchacími problémy, nebo u březích a kojících koček. Jejich tělo potřebuje energii primárně pro hojení a udržení imunity.

• Kočky s nízkou tělesnou hmotností rychle pocítí chlad, což vyžaduje omezení doby pobytu venku.
• Obezita u koček znamená větší zátěž pro srdce a dýchání, preferujeme proto méně náročné aktivity.
• U koček, které žijí výhradně v bytech, zvyšujeme čas strávený venku postupně, aby si mohly zvyknout na chlad.

Vliv má i typ srsti. Kočky s krátkou srstí jsou choulostivější na chlad oproti kočkám s hustou podsadou. Ani kočky s dlouhou srstí si nesmí být jisté ochranou proti vlhkosti a větru. Proto volíme bezpečný kompromis: vycházky ven jsou kratší a pod dohledem, vždy s možností rychlého návratu do tepla domova nebo zatepleného úkrytu.

Jaké teploty a počasí jsou pro kočku bezpečné

Neohlížejme se jen na teploměr, když posuzujeme, jakou zimu kočka zvládne. Významný je souhrn teploty, vlhkosti a přítomnosti větru. Mokrá srst totiž ztrácí izolační schopnosti. Právě vlhkost a vítr zvyšují riziko hypotermie, i když teplota není hluboko pod bodem mrazu.

Bezpečná teplota pro pobyt kočky venku se odvíjí od její kondice, věku a toho, jak je na venkovní podmínky zvyklá. Zdravá dospělá kočka, která žije venku, obvykle překoná krátkodobé expozice chladu, za předpokladu že má možnost se rychle dostat do sucha a tepla. Na druhé straně dlouhodobé setrvávání na mrazu bez možnosti úkrytu je velké riziko, zejména pokud k mrholení nebo vánku přidáme mráz.

Zvládání sněhu kočkami bývá lepší, než očekáváme, protože často jde „jen“ o studenou plochu. Větším problémem je promáčení srsti, ledový déšť a silný vítr. Pokud kočka dlouho zůstává na jednom místě nebo se snaží někde skrýt, teplo z jejího těla uniká daleko rychleji, dokonce i při lehkém sněžení.

• tlačí se k domu, hledá škvíru do zádveří nebo do garáže
• odmítá jít ven, nebo se po chvíli sama vrací
• třese se, stáčí se do klubíčka a zrychleně dýchá
• zvedá tlapky, našlapuje opatrně, olizuje je víc než obvykle
• vyhledává teplo u motoru auta nebo u teplých šachet

Osvědčený režim pro kočky v zimě zahrnuje kratší procházky s častým návratem domů. Po každém návratu prohlédneme srst, zda není mokrá, a tlapky, aby na nich nezůstal led nebo sůl. Tato preventivní opatření elimnují zbytečný stres z procházek, když počasí překvapí nepřízní.

Rizika zimy: podchlazení, omrzliny a skryté nebezpečí v okolí

Zima představuje pro kočky vážná rizika, která se neomezují jen na „trochu chladné tlapky“. Promáčená srst, pobyt na větru, nebo odpočinek na studeném betonu mohou vést k rychlé ztrátě tepla.

Jednou z prvních předzvěstí podchlazení je třes, letargie a studené uši či tlapky. Je to akutní stav. Nečeká se, že situace „přejde“ sama.

Omrzliny jsou dalším vážným nebezpečím zimy. Uši, ocas a tlapy koček jsou nejvíce náchylné, obzvláště při chůzi po sněhu, ledu či posypu.

Příznaky omrzlin zahrnují bledou či šedivou kůži, bolestivost, otoky, a ve vážných případech i puchýře. Použití horké vody pro rozmrazování je rizikem, může poškodit kůži ještě více.

V zimě se v českých ulicích objevuje také nebezpečná chemie. Kočky mohou olíznout nemrznoucí směs z louže nebo podlahy v garáži. I malé množství této látky je pro ně nebezpečné.

Vyhledávání tepla motorových prostorů auty kočkami je další riziko. Parkujeme-li na místech, kde se kočky pohybují, je dobré poklepat na kapotu auta a počkat.

• Posypová sůl a rozmrazovací chemie dráždí kůži koček a způsobují praskliny.

• Uzavřené prostory jako sklepy a garáže jsou synonymem pro chlad, tmu a stres bez možnosti úniku.

• Pasti na hlodavce mohou způsobit otravy koček, i když jen ochutnají návnadu.

• Zamrzlé rybníky kloužou a při chůzi po tenkém ledu hrozí propadnutí.

Při ztíženém dýchání, apatii, neschopnosti se zahřát, podezření na otravu nebo známkách omrzlin je nutné ihned vyhledat veterináře. V takových situacích je rychlá pomoc bezpečnější než pokusy o domácí léčbu.

Srst, podsada a úprava péče v zimním období

Zimní srst kočky působí jako přirozený ochranný kabát. Důležitá je také podsada, která zadržuje teplo u těla a chrání před zimou. Problematikou je srst, která se může zplstnatět, čímž její izolační schopnost klesá. Pak chlad proniká blíže k tělu kočky.

Vlhkost je hlavní nepřítel v tomto období. Když je kočičí srst mokrá, chlupy se slepí, což snižuje vzduchovou vrstvu mezi nimi. Je klíčové kontrolovat, jestli kočka není mokrá, zvláště na citlivých místech jako břicho, třísla a mezi prsty.

Zimní péče o srst vyžaduje systematické vyčesávání. U dlouhosrstých koček česeme častěji, aby se předešlo tvorbě chuchvalců a sněžných kuliček na nohách. U krátkosrstých koček se zaměříme na odstranění uvolněné podsady, která se v zimě hromadí.

• Jemný kartáč nebo hřeben je ideální pro zimní kartáčování, aby kůže nebyla podrážděná.
• Vyčesáváme s ohledem na směr růstu srsti, aby to bylo pro kočku příjemné.
• Po venčení zkontrolujeme zvláště břicho, tlapky, třísla a podpaží na přítomnost nečistot.

Koupat kočky v zimě raději vynecháme, protože jejich srst dlouho schne. Když je koupání nezbytné, dbáme na rychlé umytí a osušení. Důležité je také udržet kočku v teplém a bezprůvaném prostředí.

Vytápěné prostory mohou srst a kůži koček podráždit. Často se setkáváme s lupem, svěděním a elektrizováním srsti. Pomoci může šetrné zacházení bez použití agresivních přípravků a pravidelné vyčesávání. To udrží srst kočky vzdušnou a zdravou i v zimě.

Zimní venkovní způsob života kočky

V zimních měsících je důležité mít pro kočku jasný denní režim. Raději upřednostníme kratší vycházky, jež budeme opakovat častěji. Po každém návratu domů se věnujeme pečlivé kontrole uší, tlap a srsti, aby byla kočka v bezpečí.

Jakmile kočka najde svůj zimní rytmus, adaptuje se snáze. Snažíme se vyčíst, kdy je nejvíce aktivní a podle toho upravujeme čas strávený venku. V chladnějších dnech přichází v úvahu rána a odpoledne, večer čas venku omezíme.

Za jistého zimního dobrodružství vytváříme pro kočky „bezpečné zóny“. Vyvarujeme se neznámých míst a držíme se prověřených cest. Místa jako silnice a parkoviště jsou potenciálně nebezpečná, raději je obcházíme, byť by to znamenalo zkrácení trasy.

• Zahrnuli jsme bezpečná útočiště podél cesty: například kůlny, otevřené verandy nebo krytá závětří.
• Vyhneme se místům s osolenými nebo štěrkovými povrchy, ty mohou dráždit kočičí tlapky.
• Přednost dáváme klidným oblastem bez dopravy a bez rizika náhodného sklouznutí na ledě.

Klíčem je, aby kočka měla možnost kdykoliv se vrátit do tepla. Možnosti nabízejí kočičí dvířka, přístup na zateplenou verandu nebo suchý a teplý box. Jistota bezpečného zázemí usnadňuje kočce adaptaci na zimní období.

V zimě se mění energetická spotřeba kočky i její pitný režim. Všímáme si, že potřebuje více odpočívat a častěji se posilňuje. Musíme zajistit dostatek čerstvé vody a počítat s častějšími krmnými dávkami.

Je také důležité zabránit nudě a stresu. Ty mohou kočku vést k nebezpečnému chování. Domácí prostředí obohacujeme o hračky, škrabadla a jednoduché hry, abychom udrželi klidný a stabilní zimní režim kočky.

Bezpečný přístřešek venku: zateplení, suché místo a správné umístění

K vytváření zimního přístřešku pro kočky se zaměřujeme na sucho, závětří a klid. Důležité je najít pro kočku suché místo, kde se nehromadí mokrý sníh a nezůstává voda. Také je důležité přístřešek situovat nad zemí, aby se zabránilo odvádění tepla studeným podkladem.

Výběrem venkovní kočičí boudy s malým vchodem zabráníme průvanu a zajistíme, že si kočka může prostor lépe udržet v teple. Přístřešek by neměl být příliš velký, aby se zbytečně nevychladil v mrazivých dnech.

Při zateplování domečku se zaměříme na izolaci od podlahy a stěn. Vybereme materiály odolné vlhkosti a dbáme na kvalitní utěsnění. Je potřebné nechat uvnitř prostor pro kontrolu a snadné čištění či výměnu podestýlky.

Pro podestýlku preferujeme suchý a snadno vyměnitelný materiál. Je důležité udržovat ji suchou, protože vlhkost rychle odvádí teplo od kočky. Pravidelně prověřujeme vlhkost podestýlky a v případě potřeby ji měníme.

Při volbě umístění přístřešku jsme pečliví. Umisťujeme ho mimo přímý vítr, pod střešní přesah, kde není zasažen déštěm nebo sněhem. Zajišťujeme také bezpečnou vzdálenost od silnic a míst frekventovaných psy.

• Po sněžení zkontrolujeme, jestli je vchod průchozí a není zavátý.
• Ověříme, že uvnitř zůstalo suché místo pro kočku a nic nekondenzuje.
• Prohlédneme podestýlku, jestli není mokrá nebo zatuchlá.
• Mrkneme na čistotu, plísně a zápach, a podle toho rychle vyčistíme.
• Zvenku zkontrolujeme stabilitu a zda venkovní kočičí bouda stojí pořád nad zemí.

Voda a hydratace v mrazu: jak zabránit dehydrataci

Zimní období často přináší problémy s pitným režimem koček. Často dochází k situaci, kdy voda v misce zamrzne, a stane se tak nepoužitelnou. Současně suchý vzduch v domácnostech snižuje hydrataci koček. Je proto klíčové udržovat dostatečný příjem tekutin i v chladných měsících.

Kočky v zimě pijí méně, což může být způsobeno méně lákavou, studenou vodou. Navíc, spoléhání na sníh jako zdroj vody není efektivní, jelikož to není pro kočku praktické. Abychom zajistili správný příjem vody, musíme ji kočkám nabízet chytře.

• Umístíme misek více na různých místech, abychom zajistili snadný přístup i při nepříznivém počasí.
• Častěji měníme vodu a podáváme ji vlažnou, aby misce hrozilo menší nebezpečí zamrznutí.
• Dáme nádobu mimo místa s průvanem a použijeme pod ni izolující materiál (např. dřevo, guma).
• Preferujeme širší misky, které jsou snadněji očistitelné a pohodlné pro kočku.

Při zajišťování vody v zimě pomáhá i nepřímé monitorování zdravotního stavu kočky. Sledujeme její návštěvy toalety, vzhled moči a konzistenci stolice. Všímáme si také celkové energie kočky a jejího zájmu o pohyb. Tyto indikátory nám mohou naznačit potřebu zvýšené hydratace.

Kromě vody můžeme hydrataci podpořit podáváním mokrého krmiva. To může v zimních měsících pomoci vyrovnat období, kdy kočka málo pije. Nezapomínejme však, že voda zůstává základem a měli bychom ji kočkám nabízet pravidelně.

Zimní krmení venkovní kočky: více energie, kvalitní bílkoviny a správné porce

V zimním období musí kočka zpracovávat více kalorií, aby si udržela teplo. Často se stává, že chodí ven více, což zvyšuje její spotřebu energie. Správné zimní krmení zohledňuje tuto vyšší potřebu energie, aby kočka neztrácela na kondici. Zaznamenáme-li úbytek váhy nebo zvýšený hlad, je čas na úpravu zimního krmiva.

Strava by měla být bohatá na kvalitní živočišné bílkoviny. Ty jsou důležité pro udržení svalů a regeneraci srsti. Tuky pak slouží jako efektivní zdroj energie pro zahřátí těla v chladných dnech. Hlavním cílem je poskytovat vyváženou stravu pro stabilní trávení, ne honit extrémy.

Dosvědčilo se nám pravidelné krmení venkovní kočky bez náhodných porcí. V zimních měsících preferujeme menší dávky krmiva podávané častěji. Tento přístup zabraňuje dlouhodobému ponechání krmiva venku a umožňuje snadnější kontrolu příjmu potravy a chuti k jídlu.

• Krmení umísťujeme do chráněného místa, aby nebylo vystaveno vlhku a mrazu.
• Dávku přizpůsobujeme podle aktuálního počasí a fyzické aktivity. V chladnějších dnech kočka obvykle potřebuje více krmiva.
• Pozorně sledujeme, zda kočka nezanechává krmivo ve miskách. Pokud ano, raději snížíme dávku, než abychom neuváženě přidávali.

V zimě je důležité nezapomenout i na dostatečný příjem tekutin. Kočky často pijí méně, což může ohrozit jejich močové cesty. Proto je vhodné nabízet častěji vlažnou vodu a vybrat krmivo s vyšším obsahem šťávy. Kvalitní bílkoviny podpoří zdravou srst a preventivně působí proti tvorbě smotků chlupů.

Po nastavení správných dávek, krmení v pravidelných intervalech a optimálním výběru místa je čas zaměřit se na vhodné krmivo. Právě správný výběr krmiva je klíčem k zajištění dostatečné výživy v zimních měsících bez nepotřebných kompromisů. Na toto téma navážeme v následujícím textu.

CricksyCat jako chytrá volba pro zimní období: hypoalergenní receptury bez kuřecího masa a pšenice

V zimě hledáme krmivo, které zajistí kočkám stabilní energii a podpoří klidné trávení. Proto často volíme CricksyCat, krmivo, které se hodí do zimního krmení nejen pro venkovní kočky.

Pro kočky s citlivostí nebo sklony k svědění doporučujeme hypoalergenní krmivo bez kuřecího. Nabízí se jako řešení, které minimalizuje riziko reakcí. Krmivo bez pšenice je další vhodnou volbou kvůli obvyklým digestivním problémům u některých jedinců.

Jasper granule se ukázaly jako spolehlivé pro zimní krmení. Mezi oblíbené varianty patří hypoalergenní losos a jehněčí, což umožňuje vybrat to nejlepší pro potřeby a aktivitu vaší kočky.

Vyvážené složení Jasper granulí podporuje udržení kondice a současně řeší typické zimní problémy. Toto krmivo předchází močovým kamenům a vytváření chuchvalců chlupů (hairballs), což je podstatné zvláště v období, kdy kočky více línají.

V zimě doplňují stravu také vlhké krmivo, jelikož kočky obvykle pijí méně. Bill konzerva losos pstruh je ideální ke zvýšenému příjmu tekutin, klíčovému pro zdraví koček.

• Držíme pravidelné časy krmení a porce upravíme podle pohybu a teploty.
• Kombinujeme Jasper granule přes den a Bill konzerva losos pstruh večer, aby byla energie i hydratace rovnoměrná.
• Sledujeme žebra, srst a stolici; při změnách zvolníme a vrátíme se k osvědčené dávce.

Při zimním krmení hledáme jistotu a efektivitu, nikoliv složité experimentování. Základem je vybrat pro kočky krmivo značky CricksyCat, které je hypoalergenní a bez kuřecího masa i pšenice. Tímto přístupem zajistíme kočkám pohodové zimní dny, ať už jsou venku nebo doma.

Tlapky a kůže v zimě: sůl, led a prasklinky

Zimní období vystavuje tlapky koček výzvám. Sůl na chodnících rychle dráždí jejich kůži. Přidá se k tomu led, a tak každý krok může být pro tlapku výzvou. Oděrky, které způsobí pálení a nutkání tlapky olizovat, se tvoří snadno.

Po návratu domů je dobré se o tlapky postarat. Tato rutina může předcházet mnohým problémům. Zaměřujeme se hlavně na polštářky a prostor mezi prsty, které uchovávají nečistoty.

1. Kontrolujeme, zda na tlapkách nejsou cizí předměty či známky podráždění.

2. Pokud zaznamenáme sůl, opláchneme tlapky vlažnou vodou. Důležité je být šetrný a nedrhout.

3. Osoušíme je, zejména mezi prsty. Vlhkost totiž zvyšuje citlivost kůže.

Známé signály problémů neignorujeme. Kulhání, vyhýbání se dotyku nebo neustálé zastavování máme brát vážně. Viditelné praskliny nebo krvácení na polštářcích signalizují problém.

• Olizování nebo okusování tlapek

• Odmítání chůze po tvrdém povrchu nebo schodech

• Zarudnutí, otok a bolestivost při dotyku

Prevencí můžeme mnohému předejít. Vyvarujme se posypaných chodníků, upřednostněme sníh nebo trávu. Na ledovém povrchu zvolíme kratší trasy a doma kočku více zaměstnáme.

Citlivost neovlivňují jen polštářky, ale i kůže a srst. Častější kontroly jsou klíčové v době suchého vzduchu v bytě a mrazů venku. Pokud si všimneme popraskaných místeček nebo opakujícího se kulhání, dáme pozor na klid a čistotu při každé procházce.

Paraziti a zdraví v zimě: mýty, prevence a kdy k veterináři

Existuje mýtus, že paraziti v zimě nejsou aktivní. Opak je pravdou. Paraziti, jako jsou blechy, si v zimě dokáží najít útočiště v teple domova. Často se usadí v pelíšcích nebo kobercích. Pokud pak kočka v zimě vychází ven a vrací se dovnitř, může snadno přenést parazity mezi zvířaty.

Blechy nás v zimě často překvapí svou přítomností. Potřebují pouze teplý interiér a hostitele k přežití. Venkovní aktivity přinášejí riziko setkání s klíšťaty, hlavně v mírných dnech v křovinách a ve vysoké trávě. Po každém venkovním dobrodružství je důležité pečlivě prohledat kočičí srst, uši a prostor pod obojkem.

Prevenci proti parazitům považujeme za klíčovou. Plánování odčervení zajišťujeme v souladu s doporučeními veterináře a zohledňujeme prostředí, ve kterém se kočka pohybuje. Všímat si musíme svědění, lupy, zarudnutí kůže a časté vytrhávání srsti, což může signalizovat problém.

V zimních měsících je třeba být ostražitý i vůči zdravotním potížím, které s parazity nesouvisí přímo. Běžná rýma může být prvním znakem vážnější infekce. Také záněty tlapek a problémy močových cest jsou častější, zvláště pokud kočka pije méně kvůli chladu.

Je důležité mít seznam situací, ve kterých je návštěva veterináře nepřetržitě nutná:

• apatie, ukrytí se a rychlé zhoršení stavu
• nechutenství nebo odmítání vody déle než 24 hodin
• potíže při močení, bolestivé chování, přítomnost krve v moči
• opakované vracení nebo průjem
• viditelné kulhání, zahřátá tlapka, možnost omrzlin
• známky otravy (slinění, třes, křeče)

Abychom zachytili signály onemocnění včas, doporučujeme vést si „zimní pozorování“. Zaznamenáváme chuť k jídlu, pití, vyprazdňování a aktivitu kočky. To nám umožní rychle identifikovat jakékoli změny. Budeme lépe rozpoznávat, zda se jedná o běžnou zimní únavu, nebo o stav vyžadující veterinární péči.

Viditelnost a bezpečnost venku: reflexní prvky, obojek a čip

Když se setmí, řidičům se špatně vidí. Přidá se mlha, sněžení nebo mokrá vozovka a reakční čas klesá. Proto je dobré myslet na bezpečnost naší kočky, dříve než ji necháme jít ven.

Nešetřit na obojku je zásadní. Reflexní obojek znamená, že vaše kočka bude vidět z daleka. K tomu, světelný obojek zvyšuje viditelnost, hlavně pokud má kočka tmavou srst a je mlha.

Stejně tak důležité je zapínání obojku. Preferujeme takové, které se při zachycení samo uvolní, což minimalizuje riziko, že se kočka někde zasekne.

• Reflexní obojek pro kočku s širokým reflexním pruhem a bez ostrých hran
• Světlo pro kočku obojek s jednoduchým ovládáním a viditelností ze stran
• Bezpečnostní zapínání (breakaway), aby se obojek při tahu otevřel

Ale vidět kočku neznamená, že se vždy vrátí sama. Čipování je rychlá bezpečnostní opatření. Zajišťujeme, aby byl čip správně zaregistrován a údaje aktualizovány.

Je lepší pustit kočku ven během dne. Noční procházky omezíme a u citlivějších jedinců přistoupíme k kontrolovanému venčení. Když víme, kde se kočka obvykle zdržuje, můžeme na situace reagovat rychleji.

1. Když se kočka nevrací, prohledáme okolí a tichá místa jako kůlny, garáže, sklepy.
2. Poprosíme sousedy o kontrolu jejich uzavřených prostor, hlavně večer a ráno.
3. Udržujeme při volání kočky stejný čas a dáváme u domu její oblíbenou deku.

Společným využitím reflexního obojku, světelného obojku a čipování zvýšíme šance na bezpečnost kočky v zimě. Správná identifikace nám pak ušetří stres, pokud se kočka zaběhne nebo se ukrývá proti chladu.

Hygiena doma po zimních výpravách: čistota, zápach a Purrfect Life stelivo

Když je venku mokro, sníh nebo posyp, kočka si donese domů nečistoty. Proto máme u dveří rutinu na vyčištění srsti a tlap. Díky tomu je kočka doma klidnější a byt zůstává čistší.

U dveří máme ručník a vlhčený hadřík na tlapky. Osušit břicho, boky a poté otřeme polštářky tlap, zkontrolovat na sůl. Dlouhosrstým kočkám pečlivě vyčesáváme sněhové chuchvalce, než se roztají.

• Osušit srst, hlavně spodní část těla
• Otřít tlapky a zkontrolovat posyp
• Vyčesat zachycený sníh a drobky bláta

Zimní období znamená více času stráveného v interiéru, což odhalí venkovní zápach koček. Pomáhá pravidelné vybírání hrudek a úklid kolem kočičího záchodku. I drobná změna v úklidu má velký efekt.

Purrfect Life stelivo je ideální pro zimu, protože jeho údržba je snadná. Je bentonitové, což znamená, že hrudkuje a drží tvar, a my snadno udržíme čistotu. Díky tomu se pachy nešíří tolik.

Chceme-li omezit zápach po návratu kočky z venku, sledujeme i situaci v kočičím záchodku. Purrfect Life je přírodní stelivo, které při častém vybírání zabezpečí čerstvý vzduch v domácnosti. To je součást naší strategie, jak zvládat zimní měsíce s kočkou v domě.

Závěr

Zhrnout, co kočka venku v zimě potřebuje, není složité. Záleží na konkrétním chovateli, jestli je pobyt venku vhodný, či nikoliv. Důležité je sledovat počasí a udržovat pravidelnost. Při správném zacházení minimalizujeme riziko zdravotních obtíží, jako jsou omrzliny či podchlazení.

Péče o kočku v zimních měsících se opírá o přístup k rozhodnutím. Poskytneme jí teplo, suchý úkryt a klid. Důležitá je i nezamrzající voda a dostatek energie ve stravě. To vše vytváří bezpečné prostředí pro kočku i v proměnlivém počasí.

Specifická péče v zimě obnáší také správnou výživu a hygienu. CricksyCat má hypoalergenní produkty pro citlivější kočky, jako jsou receptury bez kuřecího masa a pšenice. K podpoře kondice koček doporučujeme Jasper (hypoalergenní losos nebo jehněčí) a Bill (losos & pstruh). Doma je klíčové udržovat čistotu, což zajišťuje Purrfect Life stelivo z přírodního bentonitu.

Zlepšení zimní péče o kočku začíná revizí základních potřeb. Zkontrolujme její přístřešek, pitnou vodu, stravu, tlapky a viditelnost pomocí reflexních prvků. Důležitý je také obojek a čip pro její bezpečnost. Stanovení rutiny po návratu domů pomůže udržet kočku v bezpečí a pohodě.