Zamrzlá tráva a psi – co může způsobit v žaludku?

Za zimního rána, ve třpytu sněhu, náš pes nasává vůně zmrzlé přírody. V jednom okamžiku začne pojídat stébla trávy. Otazníky se vznášejí, zda je to v pořádku. Z vlastní zkušenosti víme, že nemusí být.

Mrazivé počasí proměňuje trávu v tvrdý, křehký materiál. Porušené buněčné stěny činí trávu ostřejší. V kombinaci s posypovou solí a solankou může toto ostří dráždit žaludek psa. Tyto látky, rozšířené na českých chodnících, přinášejí chemii na trávníky, což narušuje sliznice psů. Výsledkem mohou být žaludeční potíže zimní sezóny.

V tomto článku si klademe za cíl poskytnout praktický návod. Poznatky o nebezpečích, které hrozí na zimních procházkách, předcházení problémům a řešení při citlivém žaludku. Zaměříme se na všechny věkové skupiny psů, včetně těch s IBD nebo pankreatitidou. Naše rady zahrnují prevenci, první pomoc a doporučení pro šetrnou, hypoalergenní stravu, aby zima prošla bez nepříjemností.

Klíčové body

• V zimě psi častěji olizují a žvýkají zmrzlou trávu, což může podráždit žaludek.
• Namrznuté listy jsou tvrdší a ostřejší, poškozují sliznici a zvyšují riziko zvracení a průjmu.
• Posypová sůl a zimní chemikálie kontaminují trávu i sníh a mohou vyvolat další potíže.
• Vyšší riziko mají štěňata, senioři a psi s citlivým trávením nebo chronickými nemocemi.
• Včasná prevence na procházkách a vhodná strava snižují pravděpodobnost podráždění.
• Článek nabízí kroky první pomoci a šetrná výživová doporučení pro citlivá bříška.

Proč psi na procházce jedí zmrzlou trávu

Na zimních procházkách psi láká především vůně a křupavost ledu. Toto chování je přirozené, podporuje zvědavost a chuť na zkoumání. Někdy jde ale o projev lehké nevolnosti nebo pocitu nepohodlí v žaludku.

U některých psů je významný i hledačský instinkt, když tráva jejich potřebu vlákniny uspokojí a může i vyprovokovat zvracení. Jindy to je část jejich přirozeného chování, kdy sběr a zkoumání rostlin znamená dobrodružství.

Zimní období znamená méně podnětů a kratší procházky. Psi se pak v nudě vrhnou na zmrzlé listy. Vzhledem k menší mentální stimulaci hledají cokoli, co by přineslo nové zážitky.

Přidává se i pica, chování, při kterém psi konzumují atypické objekty. To může signalizovat stres nebo problémy se stravou. Ne vždy to znamená problém, ale mělo by nás to vést k přehodnocení každodenní rutiny a stravy.

Je důležité si uvědomit i rizika: zmrzlá tráva může mít na povrchu slanou břečku nebo stopy od moči. Ty mohou zvýšit chuť psa k senzorickému průzkumu, ale rovněž dráždit jeho žaludek.

Domácí i venkovní trénink, zaměřený na práci se zvířecím čichem, může pomoci. Vynecháme známé trasy a zavedeme „sniffari“, kdy necháme psa kontrolovaně provonět okolí. Na rizikových místech použijeme kratší vodítko, což omezuje možnost nechtěného sběru.

Proti nudit je účinný i system tréninků a her. Zahrnuje jednoduchý target trénink, poslušnostní cviky a skryté pamlsky v sněhu. Takové metody nejen bojují proti nudy, ale dávají psům bezpečnější způsob, jak uspokojit jejich potřebu pro exploraci a vlákninu.

Co dělá mráz s trávou a proč to psům nesedne

Mrazivé podmínky zapříčiňují, že se v rostlinných buňkách formují ledové krystaly. To porušuje buňky a transformuje trávu do křehké podoby. Následkem jsou namrzlá tráva a mikrotrhlinky, což způsobuje lámání listů. Jejich ostré hrany pak mohou poškodit sliznici tlamy a jícnu zvířat.

Změny ve velikosti buňky vedou k osmotickým změnám v trávě. Vytváří se ledové krystalky a šťávy, což trávě dodává hrubý povrch. To může způsobit podráždění v žaludku psa a vyvolat nevolnost nebo zvýšené slinění.

Když led ochladí žaludeční obsah, zpomalí se trávení. Tělo na chlad reaguje křečemi. Další problém přidává cyklus mrznutí a rozmrazování, který na listech soustředí nečistoty.

Chladné počasí může sice růst bakterií zpomalit, ale některé přežívají. Jsou ukryty v biofilmu a mohou se stát nebezpečnými během oblevy. To vše vytváří ideální podmínky pro vznik zdravotních komplikací u psů.

• Mechanický vliv: namrzlá tráva mikrotrhlinky a ostré okraje poškozují sliznici.
• Teplotní vliv: prudké ochlazení zpomalí trávení a vyvolá nevolnost.
• Chemický vliv: soli a nečistoty z freeze–thaw cyklu přidávají podráždění.
• Biologický vliv: přeživší mikroorganismy zvyšují zátěž pro citlivé trávení.

Žaludeční problémy psa ze zmrzlé trávy v zimě

V mrazu mohou citliví psi zažívat náhlé problémy po konzumaci ledových stébel. Tyto žaludeční potíže se často projevují jako akutní nevolnost, neklid, a olizování pysků. I malá množství zmrzlé trávy, zvláště když je obohacena o posypovou sůl, mohou vyvolat osmotické průjmy a bolesti břicha.

Gastritida je typickou nemocí, kterou u psů pozorujeme. Projevuje se zvracením pěny nebo žluče, nechutenstvím a nadměrnou tvorbou slin. Pokud pes často dáví, měli bychom být opatrní a sledovat jeho dýchání, kašel a případnou únavu po takové epizodě.

Průjem v zimních měsících je dalším častým problémem. Psí stolice pak může být řidší, někdy i s hlenem či krví. Je důležité zajistit klid a dostatečnou hydrataci, aby nedošlo k dehydrataci.

Nadýmání a plynatost se také vyskytují často v chladném počasí. Pes může mít křeče a odmítat se pohybovat. Vydutý trávicí trakt zvyšuje tlak a bolest, což vede psa k hledání tepla a měnění poloh.

Pro citlivé psy, obzvláště s chronickými problémy jako je IBD, může zima situaci zhoršit. Štěňata a starší psi silněji reagují a rychle ztrácejí tekutiny. U těchto psů se zvracení a průjem rozvíjejí rychleji, což vyžaduje brzký zásah.

• Akutní příznaky: zvracení pěny či žluči, nechutenství, hypersalivace.
• Stolice: průjem, kašovitá konzistence, někdy krevní pruhy při podráždění.
• Břicho: nadýmání, křeče, plynatost a výrazný neklid po procházce v mrazu.
• Rizika: aspirace při častém zvracení a dehydratace u menších či starších psů.
• Spouštěč: i malá dávka zmrzlé trávy se solí vyvolá osmotické průjmy a bolest.

Po zimní procházce a výskytu gastritidy dbejme na sledování četnosti zvracení, příjmu vody a celkového stavu psa. Pokud se objeví průjem a přetrvávající nadýmání, je doporučeno upřednostnit šetrný přístup a pečlivě monitorovat stav psa.

Varovné příznaky, kdy raději volat veterináře

Během zimy dbejme na to, zda náš pes nezačne neobvykle zvracet. Pokud se setkáváme se zvýšeným zvracením, je čas na návštěvu veterináře, pokud to trvá déle než 12–24 hodiny. Může to být způsobeno olizováním zmrzlé trávy nebo chodníků. U štěňat a starších psů by mělo být každé zvracení, i přechodné, důvodem k obavám.

Pokud objevíme krev ve stolici nebo mezi zvratky, měli bychom konat ihned. Smí mít vážnější příčiny, jako např. melénu nebo hematemézu, a odkládání je nebezpečné. Stejně alarmující je vodnatý průjem doprovázený apatií a bolestí břicha.

Letargie během zimních měsíců u psů může signalizovat vážnější problém. Pokud při pohmatu břicha ucítíme, že je tvrdé, citlivé nebo naběhlé, ihned voláme veterináře. Dále všímejme si zvýšené teploty, třesu či dezorientace, zejména po procházce na posypaných cestách.

Příznaky otravy solí zahrnují zvýšenou žízeň, neurologické změny, nadměrné slinění, křeče a zvracení. V takovém případě je důležité omezit příjem soli a zajistit, aby pes zůstal v teple. Navíc kontaktujme veterináře čím dřív, tím lépe. Riziko otravy roste, když pes olízne louže, led nebo chemikálie.

Dehydratace se projevuje suchými dásněmi a lepkavým pocitem na jazyku. Zpožděný návrat kožní řasy je také varovným signálem. Při kontrole sliznic berte v úvahu bledé nebo šedivé odstíny jako známky potíží. U malých plemen věnujme pozornost příznakům hypoglykémie – slabosti, třesu a kolapsu.

Cizí tělesa jako třísky nebo klacíky se snadno ukrývají v ledu. Mohou způsobit bolest, opakované zvracení, nechuť k jídlu a husté sliny pokud uvíznou v žaludku nebo střevách.

• Zvracení a průjem u štěněte nebo seniora i krátce trvající
• Krev ve stolici pes a tmavé, dehtové výkaly
• Výrazná letargie pes zima, horečka, třes, dezorientace
• Otrava solí pes příznaky po kontaktu s posypem či chemikáliemi
• Známky dehydratace pes: suché dásně, propadlé oči, slabost

Při volání na veterinární kliniku je klíčové podat podrobný popis. Uveďme čas a množství zkonzumované trávy či ledu, místo procházky, kontakt se solí a popišme všechny abnormality. Tato informace vetřináři umožní lépe rozhodnout o dalším postupu.

Rizika posypové soli, ledu a zimních chemikálií

Zimní období přináší nejen mráz, ale také používání chemikálií na cestách. Chlorid sodný a vápenatý, nacházející se v posypech, může podráždit žaludek a kůži našich čtyřnohých přátel. Při vystavení vyšším dávkám hrozí nebezpečí hypernatremie, proto se zabýváme termínem posypová sůl pes toxicita.

Kontaminace se odehrává nenápadně. Pes si může olíznout zmrzlou trávu sprejovanou rozmrazovačem nebo si čistí tlapky po návratu z procházky. Solanka na chodnících může lákat psy svou slanou chutí, což často vede k mikrotrhlinkám na tlapách. Tyto trhlinky pak usnadňují vstřebávání podráždivých látek a přispívají k obtížím, jako jsou podrážděné tlapky v zimním období.

Velké nebezpečí také představuje ethylenglykol, používaný v nemrznoucích směsích pro odmrazování. Jeho sladká chuť je pro zvířata lákavá, avšak je vysoce toxický. I malá ingestovaná dávka může způsobit závažné poškození ledvin a neurologické symptomy, čímž se stává otrava touto směsí důvodem pro okamžitou reakci.

Rizika nevycházejí pouze z cest. Rozmrazovače obsahující alkoholy či čistící prostředky s amonnými a kvaternárními sloučeninami mohou způsobit podráždění sliznic a kůže. Když se spojí kontakt s volně ležící solí, solankou a těmito přípravky, riziko se zvyšuje, zejména pokud jsou tlapky už v předchozí kondici poškozené.

To je důvod, proč dáváme přednost prevenci. Po procházce umyjeme tlapky vlažnou vodou a poté je důkladně vysušíme. Aplikujeme ochranný balzám před vyváděním psa ven a v nebezpečných oblastech používáme ochranné botičky. Snažíme se vybírat trasy mimo míst s intenzivním solením a dbáme na to, aby náš pes nelízal kaluže ani zmrzlou trávu.

• Oplach tlapek po každé vycházce, kontrola mikrotrhlinek a prasklin.
• Ochranný balzám před chůzí, botičky tam, kde je posypu nejvíc.
• Vyhnout se místům, kde je solanka chodníky psi běžnou praxí.
• Důsledně zabránit kontaktu s produkty pro etylenglykol led tání a dalšími rozmrazovači.
• Mít po ruce čistou vodu a pamlsek, abychom odvedli pozornost od kaluží a brečky.

Jak předcházet olizování a pojídání zmrzlé trávy

Inteligentní venčení je klíčem. Vyhneme se osoleným trasám a rozdělíme vycházky na několik kratších intervalů. Takový přístup nám umožní lépe kontrolovat situaci a snižuje počet pokušení. Před vyvenčením dáme psovi malé množství vlažné stravy, aby mu v žaludku něco bylo.

Psíka držíme na vodítku dlouhém 1,5–2 metry. Na místech, kde je to rizikové, přejdeme k příkazu „heel“ a snažíme se udržet rychlý krok. Když se pes začne zajímat o trávu, využijeme příkaz leave it a ukážeme mu, kam má mířit. Odměnu nesmí získat ze země, ale čuchem z pamlskovníku.

Po příchodu domů nabídneme bezpečnou alternativu k žvýkání. Klíčem je domácí obohacení, které umožní psovi uspokojit potřebu šťourání a žvýkání.

• Čichací koberec a nosework hry, kde jsou pamlsky skryté.
• Lick mat se zdravým toppingem, jako je jogurt bez cukru.
• Inteligentní hlavolamy a střídání hraček pro neustálou zábavu.

Účinné strategie proti pojídání nevhodných věcí zahrnují i hygienu. Po každém venčení čistíme tlapky a srst mezi prsty, aby jsme odstranili zbytky soli, které by mohly vést k olizování. Pravidelnost a krátké tréninky napomáhají udržovat návyky a posilují vztah mezi psem a majitelem.

1. Zvolíme trasu bez přítomnosti soli či ledu.
2. Zahájíme vlažným jídlem, následuje aktivní venčení.
3. Využijeme příkaz leave it a rychle odměníme.
4. V rizikových oblastech přecházíme na příkaz „heel“.
5. Domácí žvýkací alternativy a aktivní hry po návratu.

Tento metoda je sice jednoduchá, ale vysoce efektivní. Kombinuje jasné pravidla venkovního chování, odměny a domácí aktivity. Díky tomu má prevence proti snědení trávy každodenní účinek, což je klíčové hlavně v zimě.

Strava a citlivé zažívání v zimě

V mrazivých dnech potřebuje psí organismus více energie k udržení tělesného tepla. Doporučuje se proto jídelníček snadněji stravitelný. Při řešení problémů s trávením v zimě je důležité zaměřit se na kvalitní zdroje bílkovin. Vyhneme se tak krmivům s nejasným složením, preferujeme jednoduché a přehledné receptury.

Poškození trávicího systému často způsobuje kuřecí bílkovina nebo pšenice. Vyplatí se vsadit na hypoalergenní krmivo. Eliminace kuřecího masa a přechod na granule bez pšenice usnadňuje trávení. Proteiny z jehněčího, lososa, králíka nebo hmyzu jsou obvykle lépe snášené.

Denně doporučujeme psa krmit 2–3krát menšími porcemi. Tím předejdeme přetížení žaludku. Vyvarujeme se zbytků jídla z našeho stolu a budeme opatrní s mléčnými produkty i kostmi. Sníží se tak riziko podráždění žaludka a nadýmání.

• Preferujeme hypoalergenní krmivo s jedním typem masa.
• Volíme bezpšeničné granule pro lepší trávení.
• Eliminujeme kuřecí maso, pokud dříve způsobovalo problémy.

Přechod na nové krmivo by měl probíhat postupně v průběhu 7–10 dní. Denně zvyšujeme jeho podíl a sledujeme reakci psa, například jeho stolici nebo plynatost. Při zimě a problémech s trávením je potřeba zachovat opatrnost.

Pro psy s historií trávicích potíží je vhodný jídelníček s omezeným množstvím ingrediencí. Jehněčí, losos, králičí nebo hmyzí proteiny obvykle nezpůsobují alergické reakce. V chladném období se tak snáze udržuje klid v trávicím systému.

• Psí stravu podáváme pravidelně a bez stresu.
• Krmivo by mělo být vlažné, nikoli studené z lednice.
• Je důležité sledovat, jak pes reaguje na konkrétní krmivo.

Hydratace a teplota krmiva jako prevence podráždění

V zimě preferujeme podávat krmivo teplé, v rozmezí 30–37 °C, což pomáhá redukovat šok z nízkých teplot pro žaludek. Pro zahřátí granulí můžeme použít teplou vodu nebo neslaný vývar bez přítomnosti cibule. Tento proces zvyšuje přijatelnost krmiva.

Namáčení granulí na 5–10 minut je efektivní u citlivějších jedinců. Krmivo se stane aromatictějším, a to facilituje jeho konzumaci. Navíc takto přispíváme k lepší hydrataci, která je v zimních měsících klíčová, když je žízeň méně patrná.

Je důležité zajistit neustálý přístup k pitné vodě, která nepřekvapí psa chladem, po procházce nebo kdykoli během dne. Neměli bychom nechat misky venku, kde by mohly zamrznout a volíme design, který má tendenci se méně ochlazovat. Studená voda může po fyzické zátěži způsobit nežádoucí reakce, včetně křečí.

• Podáváme vlažné krmivo, vyhýbáme se servírování přímo z lednice.
• Namáčením granulí podporujeme hydrataci a usnadňujeme trávení.
• Po celý den by měla být psům k dispozici čistá voda pokojové teploty.
• Omezujeme příjem kostek ledu a ledové vody po venkovní aktivitě.

Praktický tip: pokud pes málo pije, je vhodné nabízet menší množství vody, ale častěji. To pomůže udržet optimální hydrataci i v chladném období, aniž by zatěžovalo žaludek.

První pomoc při podrážděném žaludku po zmrzlé trávě

Začneme klidem a pozorováním. U mírných potíží doporučujeme hladovku na 6–12 hodin pro psy, avšak štěňata a drobná plemena by měla vynechat pouze jednu dávku. Během této doby je klíčová rehydratace: podáváme zvířeti malé množství vlažné vody nebo veterinární elektrolyty pravidelně.

Po nutné pauze v krmení přecházíme na šetrnou dietu. Po dobu 24–48 hodin by měl pes dostávat jemnou stravu. Ideální je kombinace vlažné rýže a dobře stravitelného proteinu, jako je kuřecí prsa nebo krůta bez kůže. Alternativou jsou specializované diety, například produkty od Royal Canin Gastro Intestinal nebo Hill’s i/d. Tyto diety usnadňují trávení a podporují zdraví střevní mikroflóry.

V případě citlivějších jedinců je třeba chránit žaludeční sliznici. Důležité je konzultovat s veterinářem možnost podání smecta pro psy či jiných schválených přípravků. Používání léků určených pro lidi bez porady s odborníkem je zakázáno, může to zhoršit situaci.

Pozorně monitorujeme základní zdravotní ukazatele. Sledujeme, jak často pes zvrací, jak vypadá jeho stolice, zda je dobře hydratovaný a jaká je jeho tělesná teplota. V případě, že pes přišel do kontaktu s posypovou solí nebo zimními chemikáliemi, je nutné okamžitě kontaktovat veterináře a přerušit veškerou domácí léčbu.

Zhoršení stavu nebo jeho stagnace do 24 hodin vyžaduje rychlý zásah. Jestliže dochází k apatii, krvi ve zvratcích, průjmu, nebo pokud pes odmítá pít, je nezbytná bezprostřední odborná pomoc.

• Krátká hladovka 6–12 hodin pro psy, malá a mladá plemena mají vynechat jen jednu dávku.
• Podpora rehydratace psa malými dávkami vody nebo elektrolytickými roztoky.
• Šetrná dieta po dobu 24–48 hodin s lehce stravitelnými bílkovinami pro snížení zátěže na trávicí systém.
• Chráníme žaludeční sliznici po konzultaci s veterinářem, například použitím smecta pro psy.
• Nezbytný je rychlý kontakt s veterinářem při podezření na požití soli či chemikálií, nebo jestliže nenastane do 24 hodin zlepšení.

Role probiotik, prebiotik a postupný návrat ke krmivu

Probiotika pro psy, jako jsou kmeny Enterococcus faecium a Lactobacillus spp., pomáhají obnovit střevní mikrobiotu po zimním podráždění žaludku. Když k nim přidáme prebiotickou vlákninu, jako je inulin, FOS a MOS, podpoří to klidnější fermentaci a méně plynatosti.

Při výběru produktů se zaměřujeme na ty s jasně specifikovanou koncentrací a podáváme je podle návodu výrobce po dobu 7–14 dní. Pomocí FOS, MOS, a malého množství psyllia se dá upravit konzistenci stolice. Věnujeme pozornost apetitu psa, bolesti břicha a frekvenci venčení.

Postupný návrat ke krmivu je klíčový pro ochranu citlivého střeva. Začneme s menšími, častějšími porcemi, zmírňujícími šok pro trávicí systém.

1. Den 1: Začínáme s 25 % původního krmiva a 75 % šetřící diety.
2. Den 2: Poměr krmiva upravíme na 50/50 a sledujeme stolici a plynatost.
3. Den 3: Přecházíme na 75 % obvyklého krmiva, 25 % diety a přidáváme prebiotická vláknina.
4. Den 4: Navracíme se k 100 % standardního krmiva s pokračováním podpory probiotiky.

Dlouhodobá péče o chronicky citlivé psy často vyžaduje hypoalergenní nebo monoproteinovou stravu. Přidání FOS, MOS a inulinu je přínosné pro stabilní střevní prostředí a kvalitu stolice.

V případě vodnaté či příliš měkké stolice může dočasně pomoci psyllium. Pokud se situace nezlepší, je dobré plán upravit a dále podávat probiotika pro hladkou obnovu střevní mikrobioty.

• Preferujeme krmivo s dobře definovanými zdroji bílkovin.
• Dodržujeme doporučené dávkování prebiotické vlákniny podle etikety.
• FOS a MOS kombinujeme s prospěšnými kmeny Lactobacillus spp. a Enterococcus faecium.

CricksyDog: hypoalergenní řešení pro citlivá bříška

V zimních měsících jsou psí žaludky obzvlášť citlivé. Proto dáváme přednost CricksyDog hypoalergenním krmivům s jednoduchými složkami. Nabízíme produkty bez kuřecího masa a bez pšenice. Cílem je minimalizovat riziko podráždění.

Pro štěněcí věk volíme Chucky, pro malé dospělé psy Juliet, a pro střední a velké rasy Ted. Vše ve variantách s jehněčím, lososem, králíkem, hmyzem či hovězím masem. To závisí na individuální toleranci našich psů.

Ely mokré krmivo se osvědčilo pro přechodná období. Konzervy s jehněčím, hovězím nebo králičím masem podáváme vlažné v menších dávkách. Tím podporujeme trávení a zajišťujeme lepší hydrataci.

Při výběru odměn dbáme na to, aby byly čistě masové. Pamlsky značky MeatLover obsahují pouze jednu bílkovinu, neobsahují plnidla a jsou vysoce chutné. Jsou ideální pro trénink nebo jako součást šetrné diety.

Do režimu přidáváme Twinky vitamíny pro posílení kloubů a celkové zdraví. Na zimní procházky se hodí kosmetika Chloé – šampon a balzám na čumák a tlapky, které chrání před solí. Pro mlsné psy máme Mr. Easy veganský dressing a Denty veganské dentální tyčinky pro čisté zuby.

Udržujeme režim jednoduchý: sledování alergenů, podávání vlažných jídel, menší a častější porce. Tím efektivně reagujeme na zimní citlivost a zajišťujeme stabilní trávení.

• CricksyDog hypoalergenní: krmivo bez kuřecího masa a granule bez pšenice.
• Proteinové volby: jehněčí losos králík hmyz hovězí podle tolerance psa.
• Ely mokré krmivo pro hydrataci, MeatLover pamlsky jako čisté odměny.

Denní režim v mrazech: krátké procházky, více obohacení doma

V mrazivých dnech dáváme přednost krátkým procházkám, které rozdělíme na 3 až 4 výstupy v průběhu dne, každý trvá 10 až 20 minut. Vyhneme se místům u silnic, kde je tráva, a hledáme cesty méně pokryté solí. Před vyvenčením pejska použijeme ochranný balzám na jeho tlapky a připneme vodítko, aby se vyhnul zmrzlé trávě a soli.

Po příchodu domů pečlivě vytřeme tlapky a srst, opláchneme polštářky tlap vlažnou vodou a zkontrolujeme, zda nedošlo k prasklinám. Poté si dopřejeme moment pro zahřátí a relaxaci. Umístění do teplého pelíšku mimo průvan napomáhá tělu rychleji se zahřát.

Zimní režim také zahrnuje správné načasování krmení našeho psa. Nejdůležitější je nekrmít ho těsně před energeticky náročnou aktivitou. Porci krmiva rozdělíme během dne a některou z nich podáme jako odměnu při tréninku.

Domácí hry a cvičení nahradí venkovní aktivity. Doporučuje se 30 až 45 minut mentální stimulace. To zahrnuje hlavolamy, naplněné kongy a čichové hry, které psa unaví, aniž by zatížily jeho klouby či zažívání.

• Rozprostření pamlsků mezi ručníky nebo do krabic
• Učíme psa jednoduchým trikům přímo v obývacím pokoji
• Střídáme krátké cvičení poslušnosti s relaxačními pauzami

Pomocí těchto aktivit účinně bojujeme proti nudy a zároveň chráníme psa před přehřátím. Dodržujeme pravidelný rytmus: venčení, osušení, zahřátí, krátká hra a odpočinek. V extrémnějších mrazech ještě více omezujeme čas venku a přidáváme více hlavolamů a mentálních her.

Myty a realita: pomáhá tráva psům při nevolnosti i v zimě?

Někteří psi opravdu vyhledávají trávu, když se cítí nevolně, kvůli mechanickému podráždění žaludku. Ale trvalé řešení to není, a v zimě se bezpečnost trávy snižuje kvůli možným rizikům. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat zimní trávě a tomu, co s sebou přináší.

V zimních měsících může tráva skrývat led, posypovou sůl, nebo chemikálie. Tato zvýšená rizika mohou problémy se žaludkem jen prohloubit. Příliš časté pojídání trávy v těchto obdobích může vyvolat gastritidu.

Pojídání trávy mělo by nás upozornit na možné podkladové problémy, jako jsou dietní nevyváženost, nudu, nebo i jiné nemoci. Preventivní přístup k příčině problému je v těchto případech vhodnější než nekontrolovaná konzumace trávy.

Namrzlá zimní tráva může být daleko rizikovější než jarní. Měli bychom tedy dávat přednost bezpečnějším metodám, než je nekontrolovaná konzumace trávy, zvláště v chladných měsících.

• Konzultace s veterinářem a vyšetření při opakovaném pojídání.
• Krátkodobá šetrná dieta, dostatek vody a probiotika.
• Mentální obohacení a řízené čmuchací hry místo loudek do trávy.
• Důsledná prevence: kontrola tras, oplach tlapek, sledování rizika zimní trávy.

Závěr

V zimě je prevence nezbytná. Zmrzlá tráva může psům způsobovat potíže kombinací mechanických, teplotních a chemických podnětů. Citliví psi jsou zranitelnější. Poznáním rizik zmrzlé trávy můžeme lépe chránit svého psa v zimě a vyhnout se problémům.

Osvědčené kroky nám pomohou: volíme procházky mimo travnaté oblasti, chráníme tlapy a po procházce pečlivě omyjeme. Dáváme psům šetrnou stravu a vlažnou vodu. Tímto způsobem posilujeme odolnost psů proti žaludečním potížím během zimy.

Při prvních známkách problémů aplikujeme krátkodobou dietu a užíváme probiotika. Při závažných příznacích, jako je krev ve stolici nebo apatie, vyhledáme veterináře. Doporučujeme hypoalergenní krmiva bez kuřecího masa a pšenice, jako jsou produkty CrickyDog určené pro různé velikosti psů a speciální pamlsky pro citlivá břicha.

Zimní rutina by měla být jednoduchá, ale důsledná. Preferujeme krátké procházky a hry doma. Věnujeme pozornost venkovnímu prostředí. Díky tomu předejdeme potížím se žaludkem v zimních měsících, minimalizujeme rizika spojená se zmrzlou trávou a zajistíme si bezpečné procházky. Denní malé návyky v péči o psa se v zimě kumulují a mají velký význam.